27. 10. 1946 byl položen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka. Slavnostního položení kamene v parčíku na místě zbořeného Německého domu na náměstí Rudé armády v předvečer státního svátku se zúčastnili kromě dalších oficiálních hostů v čele s náměstkem předsedy vlády Petrem Zenklem také příslušníci Masarykovy rodiny – dcera Alice a vnučky Anna a Herberta. Hlavní projev přednesl předseda Národního výboru města Brna Josef Podsedník.
Základní kámen k pomníku T. G. Masaryka měl být slavnostně položen již 28. října 1938 ke dvacátému výročí vzniku republiky, slavnost však zmařily mnichovské události a následný vývoj. Vítězný návrh architekta J. Fragnera a ak. sochaře V. Makovského vzešel z výtvarné soutěže vypsané městem 28. června 1937. K realizaci pomníku však nedošlo. Základní kámen se po nastolení komunistického režimu stal místem vyjádření symbolického odporu k režimu a perzekuce těch, kteří pokládáním květin tento svůj postoj vyjadřovali. V polovině 50. let 20. století byl proto kámen odstraněn a zničen.
www.encyklopedie.brna.cz
Základní kámen k pomníku T. G. Masaryka měl být slavnostně položen již 28. října 1938 ke dvacátému výročí vzniku republiky, slavnost však zmařily mnichovské události a následný vývoj. Vítězný návrh architekta J. Fragnera a ak. sochaře V. Makovského vzešel z výtvarné soutěže vypsané městem 28. června 1937. K realizaci pomníku však nedošlo. Základní kámen se po nastolení komunistického režimu stal místem vyjádření symbolického odporu k režimu a perzekuce těch, kteří pokládáním květin tento svůj postoj vyjadřovali. V polovině 50. let 20. století byl proto kámen odstraněn a zničen.
www.encyklopedie.brna.cz
