Brno, 21. října 2011 (MEDIAFAX) - Brněnský krajský soud v pátek nařídil historičce Evě Nečasové, aby se omluvila dcerám knížete Huga Mikuláše Salm-Reifferscheidt-Raitze za tři výroky v knihách, v nichž zemřelého šlechtice líčí jako válečného kolaboranta s nacistickým režimem. Verdikt vynesl soudce Michal Ryška. Krajský soud v Brně rozhodl, že se Eva Nečasová musí Salmům omluvit za tři výroky, které o knížeti Hugovi Mikuláši Salm-Reifferscheidt-Raitzovi ve svých knihách napsala.
Soud se sporem historičky a šlechtické rodiny zabýval v takzvané postmortální žalobě Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzové a Idy Schoellerové, které se domáhaly písemné omluvy od Nečasové za údajné pošpinění pověsti jejich otce. Dcery knížete se domáhaly na ředitelce muzea v Blansku Evě Němcové písemné omluvy a odstranění nepravdivých skutkových tvrzení a hodnotících úsudků týkající se jednání otce žalobkyň v období před rokem 1938 do roku 1945, které historička uvedla v publikacích Cui bono restituci I. a II. Chtěly mimo jiné, aby Němcová z již rozebrané knihy závadné pasáže odstranila.
Dcery Huga Salma, bývalého majitele zámků v Rájci nad Svitavou a Blansku, tvrdily, že spisovatelka zkreslila některé údaje a poškodila tak pověst jejich otce. Šlechtičny proto podaly u soudu takzvanou postmortální žalobu na ochranu osobnosti svého zesnulého otce. "Rozhodl jsem o omluvě v třech z patnácti žalovaných výroků," řekl agentuře Mediafax soudce Michal Ryška. Ve zbývajících dvanácti pasážích žalobu dcer knížete odmítl. "Jednotlivá tvrzení a hodnotící úsudky se vztahovala především ke skutečnostem ohledně občanství otce žalobkyň a jeho členství v německých organizacích za druhé světové války," upřesnil Ryška, pro kterého byl proces týkající se již nežijící osobnosti prvním v kariéře.
"Do knihy o šlechtických restitučních sporech jsem napsala kapitolu o tom, jak probíhá v případě potomků Hugo Salma. Asi rok poté, co vyšla ve druhém vydání, jsem dostala dopis od právničky rodiny Salmových, že jsem v ní uvedla nepravdivé a zkreslené údaje a mám ze všech knih některé pasáže vyškrtat," uvedla již dříve ředitelka blanenského muzea Eva Nečasová. Dodala, že žádné nepravdivé údaje nenapsal.
Devadesátiletá Ida Schoellerová a osmdesátiletá Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová však s její argumentací nesouhlasily a podaly na spisovatelku žalobu. "Když jsme si přečetly, co napsala o našem restitučním sporu, naježily se nám vlasy hrůzou," řekla již dříve v rozhovoru pro MF Dnes Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová. Tvrdí, že ředitelka muzea napsala text tak, aby jejich otce poškodila, a ovlivnila tak i další průběh největšího restitučního sporu v České republice. Salmovi dědicové se v něm od roku 1992 snažili získat zpět státní zámek Rájec-Jestřebí, budovy bývalého velkostatku a 7000 hektarů lesů na Blanensku. Zámek v Blansku, kde sídlí shodou okolností pracoviště Evy Nečasové, šlechtická rodina nenárokovala, ale zájem měla o přilehlý park.
S údajnou kolaborantskou minulostí Hugo Salma, pak přišla v průběhu vlekoucích se restitucí ve své knize a sérii přednášek Eva Nečasová. Její dílo se pak stalo jedním z argumentů proti vracení rozsáhlého majetku do rukou šlechtické rodiny. Ten však Salmové navzdory příznivému verdiktu Ústavního soudu až dosud stále nezískali.
Na obranu zesnulého knížete se ale postavil před časem spolužák jeho dětí Jiří Šrámek. "Syn Hugo Salma, Hugo Maria Salm je stejně starý jako já a s jeho dcerou Marií Alžbětou jsem chodil na gymnázium. Dobře jsem rodinu znal. S nacisty určitě nespolupracovali, naopak, měli s nimi problémy. Za vše svědčí i to, že jako jediný šlechtický rod měli na zámku německého správce. Němci Salma v lásce neměli," prohlásil.
V českém soudnictví neobvyklý případ měl na starosti krajský soudce Michal Ryška. "Postmortální žaloby jsou výjimečná záležitost, já jsem až dosud neměl žádnou," řekl. K celému případu existuje velmi rozsáhlý spis. Podrobně se v něm rozebírají některé pasáže z kapitoly Evy Nečasové, které žalobkyně označily za neoprávněnou kritiku nebo za nepravdivá skutková tvrzení.
Takzvané postmortální žaloby na ochranu osobnosti nejsou v Česku obvyklé. Přesto nejméně jeden zajímavý precedens existuje - týkal se televizního seriálu Návštěvníci. Česká televize ho od roku 1989 nesměla vysílat kvůli soudnímu sporu ohledně jména jedné z hlavních postav, kterou hrál Josef Bláha. Šlo o seriálového akademika Filipa.
Vdova po skutečném akademikovi, profesoru Filipovi, ale televizi zažalovala a spor vyhrála. Hrozilo, že oblíbený seriál zůstane v trezoru. Přestože pak televize natočila dokument k uctění památky profesora Filipa, seriál se stejně nesměl vysílat. Televize nakonec problém vyřešila tak, že postavu akademika přejmenovala na Richarda a všechny dialogy, kde padlo jeho jméno, předabovala.
