K datu 1. 3. 1806 se vztahuje legenda o nalezení sošky Matky Boží. Roku 1050 se vracel rolník Horák z polních prací lesem, kde dnes stojí Tuřany, a cestou zpozoroval neobvyklý jev – z křoví planých růží vycházela silná záře. V trní objevil sošku Panny Marie s Ježíškem, kterou přinesli na Moravu sv. Konstantin a Metoděj. Soška byla neporušená, tak jak ji ukryli lidé prchající z Velehradu k Brnu při vpádu Maďarů. Rolník si sošku odnesl domů do Chrlic, vzdálených asi dva kilometry. Ještě večer ji ukazoval sousedům. Soška se ale přes noc vrátila zpátky na místo, kde ji našel. Když se soška přemístila na původní místo i další noc, pochopili lidé, že na něm má zůstat a postavili pro ni kapličku, která se stala poutním místem. Časem byl o modlitby v kapličce velký zájem, tak byl postaven větší kostelík, který byl později přestavován a rozšiřován, což se projevilo na jeho statice. Proto byl v letech 1804 až 1806 postaven vedle kostel nový a do něj přenesena i milostná soška Matky Boží v trní.
Památku tohoto přenesení, jak ji ve své knize Poutní místa z roku 1887 zaznamenal Karel Eichler, slavili Tuřanští každoročně 1. března. Místo původního nálezu dnes připomíná kaplička vedle kostela, která stojí na místě presbytáře starého kostela. Právě tam podle legendy rolník sošku našel. V průběhu staletí se změnil i vzhled samotné sošky Panny Marie s Ježíškem. V baroku ji věřící skoro celou pokryli stříbrným plechem. Obklopena stříbrným trním dnes shlíží z hlavního oltáře tuřanského kostela. Tuřany patří mezi nejstarší poutní místa na Moravě.

www.encyklopedie.brna.cz