
Brno, 3. července 2013 - Středověké hradby města Brna byly v průběhu 14. století několikrát přestavovány a modernizovány. Získaly tehdy podobu dvojího pásu zdí s řadou válcových a hranolových věží. Od 17. století, s budováním nového systému hradeb a bastionů však jejich význam postupně slábl.
V oblasti České ulice v blízkosti Veselé brány došlo k posunutí pevnostního věnce k severu a pás středověkých hradeb ztratil svou funkci. Stará Veselá brána byla koncem 18. století zbourána. Při průzkumu České ulice však došlo k velmi zajímavému nálezu, který s městskou branou bezprostředně souvisel.
Českou ulici jsme v minulé části opustili při popisu čištění odpadního kanálu, který ležel na dně někdejšího středověkého příkopu. Délka vyčištěného kanálu již zasahovala přímo pod Českou ulici. Proto bylo rozhodnuto zřídit novou pomocnou šachtu přímo před zmrzlinářstvím v horní části ulice. Hloubení pomocné těžební šachty probíhalo zprvu velmi rychle, ale už v hloubce 1,6 metru musely být práce zastaveny. Na dně výkopu se objevila cihelná klenba.
Zpočátku se zdálo, že se jedná o další nález sklepení. Po proražení otvoru v klenbě se však ukázalo, že jde o nález mnohem cennější. Klenba byla silná 65 centimetrů a velmi kvalitně vyzděná z gotických „prstovaných", to znamená ručně hlazených cihel, spojovaných tvrdou vápennou maltou. Pod ní se objevil polozasypaný prostor o rozponu více než 5 metrů. Podle starých archívních plánů byl následně tento objev identifikován. Jednalo se o pozdněgotický mostní oblouk překračující středověký městský příkop před Veselou branou.
Barokní odvodňovací štola, foto Aleš Svoboda
Ten byl vybudován koncem 15. století a zajišťoval pohodlný přístup do města. Délka přemostění dosahovala 18 metrů a šířka mostu byla 5,5 metru. Spodní stavbu mostu tvořily dva pilíře, na nichž byly sklenuty tři cihlové mostní oblouky. Zábradlí bylo rovněž vyzděno z cihel. Povrch mostu, který se mírně svažoval k městu, byl vydlážděn kameny hádského vápence.
Most sloužil až do 2. poloviny 17. století, kdy s budováním nového bastionového opevnění ztratil svou strategickou důležitost. Přesto byl nadále používán při překonávání středověkého příkopu, který byl zasypán definitivně na začátku 19. století. Na dochovaném plánu z 18. století lze vyčíst i umístění odpadního kanálu pod středním obloukem mostu. Jestli jsou pod Českou ulicí zachovány i další dva mostní oblouky, bude zjištěno až při dalším průzkumu. Je to však více než pravděpodobné. Mostní oblouk byl vytěžen od zásypu a porušená místa byla vyspravena historickými cihlami. Pomocná těžební šachta však pokračovala dál až do hloubky 8 metrů, kde byla napojena na odvodňovací kanál.
Těžení stoky pak pokračovalo ještě několik týdnů až po úroveň Moravského náměstí, kde byla šachta pod budovou soudu z bezpečnostních důvodů zazděna. Průtok vody dál zajišťoval pouze malý otvor u dna štoly. Technické dílo ze 17. století tak dosáhlo celkové délky něco více jak 200 metrů a dál odvádí spodní vodu do kanalizační sítě. Pomocná těžební šachta v České ulici byla vyzděna z cihel a proražený otvor v mostním oblouku byl vyspraven. Vstup do celého komplexu je umožněn pouze šachtou s litinovým poklopem umístěným v chodníku před prodejnou zmrzliny.
Aleš Svoboda