Brno, 13. srpna 2013 - Rozsáhlý projekt Brněnský architektonický manuál – Průvodce architekturou 1918-1945 vznikl ve spolupráci Domu umění města Brna se statutárním městem Brnem a za finanční podpory Evropské unie. Jeho výsledkem jsou internetové stránky www.bam.brno.cz s volně přístupnou databází více než 400 brněnských meziválečných staveb a interaktivní mapou.

Jako ochutnávku architektonických zajímavostí meziválečného Brna vám přinášíme tento seriál. Seznámí vás s příběhy vybraných objektů nejen v centru města, ale tentokrát i v jeho širším okolí v podobě jednoho z výletů.

Administrativní budova firmy Alpa

Původně středověká vesnice založená podél královské cesty z Brna do Svitav zaznamenala největší rozmach s koncentrací průmyslové výroby ve druhé polovině 19. století. V té době se Královo Pole stalo nejdynamičtěji se rozvíjející obcí v okolí Brna. Jeho důležitost dokládá zřízení tramvajového spojení s Brnem, zavedení lokální takzvané brněnsko-tišnovské železniční tratě, i rozšíření stávající silniční sítě. Roku 1905 se Královo Pole stalo městem, a tím se ještě umocnil jeho význam i ambice.

Na základě regulačního plánu vznikla ucelená koncepce jeho budoucího rozvoje a s výstavbou nově navržené městské struktury se začalo ještě před vypuknutím první světové války. Zástavba však byla dokončena jen v těsné blízkosti náměstí a největší stavební rozmach nastal až po skončení války, kdy bylo Královo Pole spolu s dalšími obcemi připojeno k Velkému Brnu.

Bohuslav Fuchs, Administrativní budova firmy ALPA

Kromě významné Královopolské strojírny zde prosperovalo několik cihelen, barvírna, pivovar a mnoho menších továren. Své provozovny si zde postupně zřizovaly i velké podniky, jako například Uměleckoprůmyslové závody či firma Alpa. Administrativní budovu Alpy v Palackého ulici navrhl roku 1936 architekt Bohuslav Fuchs na základě vítězství v architektonické soutěži. Z původního projektu takřka symetrické dvojice čtyřpodlažních budov propojených nad hlavním vstupem do areálu prosklenou pasarelou však byla realizována pouze polovina. Třípodlažní administrativní budova s bytem majitele je orientována do ulice, zatímco výrobní a skladové prostory firmy byly situovány do dvorního traktu areálu. Levé části průčelí dominuje prosklená fasáda, nad kterou se původně nacházelo výtvarně pojaté logo společnosti. Světlý keramický obklad pravé části uliční fronty je členěný pouze rastrem oken. Výtvarný kontrast obou částí průčelí vytváří velmi zajímavý estetický účinek a zároveň rozbíjí výraznou hmotu stavby, a tím ji přibližuje okolní nižší řadové zástavbě.

Specializací firmy Alpa je výroba drogistického zboží, zejména známé francovky, jejíž ochranná známka Alpa byla registrována roku 1913. Firma sídlila v Brně až do roku 1948, potom se přestěhovala do Velkého Meziříčí, kde existuje dodnes. Po odchodu firmy Alpa připadl královopolský areál firmě ZPA Brno. V roce 2008 došlo k další změně majitele celého komplexu a momentálně prochází Fuchsova stavba rekonstrukcí, při které by měly být odstraněny nepůvodní architektonické prvky.

Městská spořitelna

V meziválečném období bylo Královo Pole nejvyspělejším a určitou dobu i nejlidnatějším předměstím Brna, což se projevilo i ve fatálním nedostatku bytů. V průběhu druhé poloviny 20. let se podařilo dobudovat téměř všechny vytyčené uliční bloky po stranách žabovřeské cesty, dnešní Skácelovy ulice, včetně dvou zrcadlově totožných nárožních polyfunkčních budov architekta Jindřicha Kumpošta. Rohové parcely na křížení ulic Husitské a Palackého se rozhodla zastavět místní městská správa v roce 1923. Město využilo možnosti státní podpory v rámci zákona o stavebním ruchu, který vyžadoval obytné prostory ve dvou třetinách stavby.

Každý dům obsahoval šestnáct bytových jednotek a komerční přízemí určené k pronájmu. Do jednoho z objektů (č. 59) nastěhovala svoje úřadovny Městská spořitelna v Králově Poli, jejíž postavení se po vzniku Československa výrazně zlepšilo a bylo tedy pro ni žádoucí zřídit si nové reprezentativní sídlo. Stejně jako u některých pozdějších projektů i zde využil architekt symetrické uspořádání dvou zrcadlově totožných staveb a tím vytvořil monumentální vstup na hlavní královopolské Slovanské náměstí.

Jindřich Kumpošt, Městská spořitelna

Hmota domů je směrem do Palackého třídy odstupňována a vylehčena přízemní kolonádou, fasádu do ulice Husitské uzavírá rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem a zdobený meziokenními válečkovými podporami. Použití železobetonové konstrukce umožnilo otevření přízemních prostor velkorysé bankovní haly obložené křtinským mramorem. Do ní vede vstup z Palackého třídy, zdobený keramickým reliéfem od sochaře Vojmíra Vokolka. Další dekorací byly původně sochy psů od Václava Macha, hlídající schodiště k trezorům a ředitelské pracovně, a socha T. G. Masaryka v nadživotní velikosti, umístěná v zasedací síni.

Prostory pro spořitelnu vytvořil Jindřich Kumpošt na základě studia požadavků na tehdejší podobná zařízení v Československu. Dobový tisk vyzdvihoval zejména účelnost, jednoduchost a důstojnost tohoto nového pojetí, které kontrastovalo s přehnanou zdobností a ostentativním luxusem rakousko-uherských úřadoven. Takto se tedy formoval nový styl spojující moderní stavební postupy s určitou mírou reprezentativnosti, který se stal základem pro stavbu mnoha prvorepublikových finančních ústavů hlavně v menších městech.

Družstevní bytové kolonie

Problém s nedostatkem bytů se znovu silně projevil v souvislosti se světovou hospodářskou krizí po roce 1929. Často živelně a bez úředního povolení tehdy vznikaly nouzové a dělnické kolonie s domky z druhotně použitého stavebního materiálu. V Králově Poli byla postavena tzv. Divišova čtvrť řečená Šanghaj a stejně jako mnohé další brněnské nouzové kolonie byla důkazem kritického stavu bydlení sociálně slabších vrstev společnosti. Zástavbu z 30. let proto představují zejména urbanistické celky nájemních domů se sociálními byty, které realizovala stavební družstva nebo soukromé stavební firmy.

Jindřich Kumpošt, Nájemné domy družstev Stavog a Blahobyt

V Králově Poli se malobytové domy nacházejí v těsném sousedství Slovanského náměstí. Stavělo se však i na dosud volném území, které vzniklo po připojení Králova Pole k Brnu. Bytovými družstvy Stavog a Blahobyt byl vyzván městský architekt Jindřich Kumpošt, aby vytvořil návrh malobytových činžovních domů na místě bývalých vojenských objektů mezi ulicemi Pod kaštany, Tábor a Kounicovou. Pod vlivem urbanistických tendencí funkcionalismu se rozhodl použít odlišný koncept řádkové výstavby, která mu umožnila ideální východo-západní orientaci domů, lepší využití pozemku i začlenění klidových zelených zón. Nevýhodou tohoto řešení je ovšem ztráta využitelného uličního prostoru, protože domy jsou situovány kolmo k ulici Tábor.

Kumpoštovy domy se vyznačují progresivním pojetím fasády s motivem pásových oken a lodžií. Z šesti plánovaných objektů postavil Kumpošt pouze čtyři krajní, na zbylých středových parcelách vyrostly koncem 30. let dva domy podle návrhu Josefa Poláška. Oba architekti použili totožný typ jednopokojového bytu s obytnou kuchyní s extrémně nízkými náklady na stavbu (45 000 Kč) díky použití funkčně propracované kuchyňské linky na minimálním prostoru 4,5 m². První Poláškův návrh dvou pětipodlažních domů se díky pásovým oknům a dlouhým balkonům velmi podobal okolní starší zástavbě Kumpoštově, z finančních důvodů však byla realizována pozdější varianta s rastrem typizovaných oken.

Josef Polášek, Městské obytné domy

Novinkou oproti Kumpoštově návrhu byla přízemní chodba s provozními místnostmi prádelny a kotelny, která kolmo spojovala oba domy. V přízemí budov se místo obslužných provozů nacházely obchody s rohovými výkladními skříněmi a garáže. V prostoru mezi řadami domů navrhl Polášek hřiště a odpočinkovou zelenou plochu. Výrazným zdobným prvkem fasád je červený keramický obklad přízemí, který byl použit také na spojovací chodbě. Domy byly zastřešeny stejně jako sousední Kumpoštovy stavby plochou střechou, při nedávné rekonstrukci však byly oba objekty nastaveny o dvě patra.

Prvorepubliková zástavba představovala v Králově Poli samostatnou architektonicky i urbanisticky ucelenou lokalitu, která pouze výjimečně zasahovala do jeho historického jádra. Strukturu města však výrazně poznamenalo přeložení původní železniční trati roku 1941 a následné vybudování nového nádraží severně od osy Slovanského náměstí. Královo Pole se tak stalo součástí hlavního železničního tahu, který propojil Prahu, Brno a Bratislavu, a jeho následující stavební rozvoj po skončení druhé světové války se přesunul severním směrem.

Petra Hlaváčková, Šárka Svobodová, Lucie Valdhansová
www.bam.brno.cz