Brno, 9. října 2013 - Horečná stavební činnost, která v Brně nastala po likvidaci městských hradeb koncem 19. století, se dotkla i souběhu Besední a Solniční ulice. Tehdy stály u dochované hradební zdi přízemní domky s dvorečky přitisknutými k hradbě.
V místě dnešní Besední ulice byla v polovině 18. století postavena takzvaná Staroměstská kasárna a ulička k nim vedoucí se nazývala Kasárenská. Mezi objekty u Kasárenské a Solniční ulice stávala také cechovní hospoda a noclehárna pekařských tovaryšů – herberk. Na jeho místě v roce 1894 nechal vystavět známý brněnský kavárník Alois Novák podle projektu architekta Antonína Blažka velký moderní hotel s restaurací a kavárnou Slavia.
Hotel Slavia na pohlednici z roku 1939, archív R-atelier
Ve Slavii se scházeli čelní představitelé českého Brna. V klubových místnostech hostil nový hotel četné spolky a kluby. Podnik velmi dobře prosperoval a ve třicátých letech minulého století měl již 118 pokojů a „veškeren komfort" představovaný tehdy teplou a studenou vodou, ústředním topením, telefonem a koupelnou v každém patře. V hotelu byl dámský i pánský kadeřnický salón, prádelny, dílny, garáže a před hotelem dokonce čerpací benzínová pumpa. Po druhé světové válce byl hotel částečně poškozen a jeho sláva postupně pohasínala. Jeho dnešní podoba je již pouhým stínem někdejší slávy.
Průzkum podzemí v okolí hotelu přinesl v roce 2002 velmi zajímavý nález. Sondou provedenou přímo před letní zahrádkou restaurace byl objeven v hloubce dvou metrů pod chodníkem podzemní objekt. Zpočátku nebyl nález nijak odlišný od ostatních objevů. Vnitřní prostor s ulehlým zásypem se zbytky uhnilých výdřev se jevil jako větší sklep. Po vyklizení části závalu však bylo patrné, že se jedná o mnohem cennější záležitost. Kamenná zeď spárovaná světle okrovou maltou, vystavěná v oblém tvaru, dávala tušit, že další překvapení na sebe nenechají dlouho čekat. Po chvíli následného těžení jsme při pohledu do nezasypané části sklepa uviděli středověkou střílnu – niku osazenou klíčovou průstřelnicí.
Detail střílny, foto Baran–Francán
V tu chvíli bylo jasné, že jsme se ocitli v někdejší hradební baště, ve výškové úrovni, odkud naši předkové bránili své město. Po dokončení všech vyklizovacích prací jsme totiž objevili v protilehlém rohu stejnou střílnu. Teď již nebylo pochyb o tom, že se nacházíme v pozdně středověké půlválcové baště, která se nazývala „Weise Pulwer Thurm", tedy Bílá prašná věž. Byla to jedna z mála věží, které byly zničeny až v poslední fázi likvidace hradeb. Její poloha tvořila nároží severní a západní linie středověkého pevnostního pásu. Jak již její název připomíná, sloužila mimo své strategické funkce také jako skladiště střelného prachu.
Interiér suterénu bašty byl po průzkumu vyčištěn a porušená klenba vyspravena. Vstup do dokončeného prostoru byl vytvořen vstupní cihelnou šachtou s poklopem, umístěnou v chodníku před hotelem. Jeho využití není zatím žádné, přestože naše činnost neunikla ani řediteli hotelu, který v průběhu sanačních prací baštu také navštívil. Historický prostor ho doslova nadchl. Přestože úvahy o připojení bašty k hotelovému komplexu nejsou nereálné, v současné době k němu zřejmě nedojde. Do budoucna však skýtá pro hotel Slavia atraktivní možnost rozšíření jeho nabídky, například jako originální prostor pro gastronomické a gurmánské zážitky.
Aleš Svoboda