Brno, 27. dubna 2014 - Tradice mnoha staletí pěstování a výroby vína na jižních svazích brněnského Žlutého kopce připomíná do dnešních dnů především neuvěřitelné množství a rozsah podzemních staveb – vinných sklepů. Jejich budování započalo již ve 14. století a pokračovalo až do začátku 20. století.

Přestože víno se zde již nevyrábí, vináren a restaurací, využívajících nádherné klenuté sklepy, je na ulici Hlinky skutečně velké množství. My se dnes zastavíme v nenápadném domě na úrovni křižovatky Hlinek s ulicí Křížkovského. Labyrint sklepů, který se za malým domkem skrývá, je opravdu unikátní.

Dům č. 56, 58 je nejnižším objektem v ulici, ale vinařská tradice zde zanechala nesmazatelné stopy. Je to totiž dům, kde v roce 1868 založil Alfréd Reissmann svůj podnik velkoobchodu s vínem. Později, již pod vedením Aloise Reissmanna, firma obchodovala v rozšířeném sortimentu i s víny ovocnými, brandy a lihuprostými nápoji. K příjemnému překvapení došlo i při pořizovaní fotodokumentace sklepů v roce 2006, kdy nás těmito spletitými prostorami provázel potomek původního zakladatele Pavel Reissmann.

Reklamní pohlednice fy. Aloise Reissmanna, archiv R-atelier

Od něj jsme se také dozvěděli zajímavou historii výroby pověstné brněnské speciality – dezertního kořeněného vína známého pod pozdějším názvem Metropol. V době existence firmy jeho pradědečka se však speciální sladké víno jmenovalo „Červená karkulka" a bylo mezi konzumenty velmi oblíbené. Originální recepturu na její výrobu přivezl po návratu z první světové války přímo z Itálie prastrýc našeho průvodce Felix Reissmann. Produkt vyráběný z vína typu „klaret", do něhož se přidávaly maceráty z 32 druhů bylin ve speciálním poměru, se řadil do kategorie vermutů. Obsah alkoholu se pohyboval mezi 15 až 18 % a hlavní přísada pelyněk svou hořkou chutí zajišťoval blahodárné a povzbuzující účinky pro trávicí trakt. Hotový výrobek však musel ještě několik týdnů dozrávat v naprostém klidu v sudech, než mohl být plněn do lahví. Sklepení Reissmannovy výrobny bylo těmito sudy také velmi dobře vybaveno, a jelikož velikost sudů překročila rozměry přístupových chodeb do podzemí, musely se sestavovat přímo v jednotlivých sklepních kójích.

Sklepení domu č. 56 na Hlinkách v roce 2006, foto Baran-Francán

Nutno dodat že Reissmannova firma se zabývala i výrobou a dovozem vín moravských a zahraničních, především z jihoslovanských států a Rumunska. Prosperující firma však v roce 1948 musela ukončit svou činnost a objekty sklepů i všechno vybavení převzaly po znárodnění Rájecké závody lihovarské, národní podnik.

Ulice Hlinky, dům č. 56, foto A. Svoboda

Sklepní kóje a chodby v celkové délce téměř čtvrt kilometru vznikaly pravděpodobně v průběhu 18. století. V době pořizování fotodokumentace v roce 2006 byly sklepy stále ještě vybaveny obřími sudy a technologií k výrobě vín. Byl to však poslední okamžik jejich dlouhé historie. Následovalo vyklízení sklepů a demontáž sudů, které se již nacházely ve stadiu rozpadu. Plísní prorostlé dřevo už nebylo schopno odolávat zubu času a postupně mizelo z míst, kde v chladném a civilizací nedotčeném prostředí po staletí zrály vyhledávané delikatesy brněnských restaurací a vináren.

Jejich slavnou minulost tak dnes připomíná pouze malá prodejna s příznačným názvem „Na Kantnýři". Přesto lze doufat, podle slov nového majitele, že vinařské tradice v tomto místě nebudou zapomenuty a znovu ožijí v nově opravených a zpřístupněných prostorách.

Aleš Svoboda