Brno, 7. července 2014 – Dům č. 88 na na ulici Hlinky patří k velmi kvalitní ukázce funkcionalistické architektury v Brně. V roce 1939 jej nechal postavit pro svou dceru podnikatel František Osvald podle projektu architekta Evžena Škardy. Velkoobchodník, konzul království holandského, komerční a burzovní rada František Osvald byl zakladatelem firmy Bratří Osvaldové – velkoobchod s kávou a smíšeným zbožím.

V nově postaveném nájemním domě č. 88 sídlila v přízemí jedna z provozoven známého obchodníka a dovozce dalmatských vín Mate Viskoviče. Ke svému podnikání využíval rozměrná sklepení na Hlinkách a mezi ně také patřil historický sklepní komplex pod nově postaveným objektem Františka Osvalda.

Centrální sklep domu č.88, foto Baran, Francán

Centrální sklep celého komplexu umístěný pod zahradou objektu je velmi rozměrný. Jeho délka je téměř 35 metrů a při šířce 5 metrů a výšce klenby 3,1 metru patří skutečně do kategorie monumentálních. Z něj vedou další propojovací chodby do menších sklepů i propojení do podzemí sousedního domu č. 86. Sklep sloužil koncem 19. a začátkem 20. století ke stáčení a lahvování vína. Čerpání vína probíhalo přímo z ulice pomocí dlouhých hadic, které po šikmé rampě dosahovaly až do centrálního sklepa. K lahvování vína se tehdy používaly litrové láhve a jejich distribuci ze sklepení usnadňoval v pozdější době i dopravní pás, který je stále součástí vybavení sklepa. Po znárodnění Viskovičovy firmy v roce 1948 byl sklep po jistou dobu bez využití a dalším vlastníkem, již za totality, se stal státní podnik Pramen Brno. Od roku 1974 využíval sklepení státní podnik Potraviny Brno jako svá skladiště nápojů. Restitučním řízením byl objekt po roce 1989 vrácen opět původním majitelům a sklepení bylo tak jako vždy nabídnuto k pronajmutí.

Archivní vína sklepa domu č. 88, foto Baran, Francán

Nově obnovená demokracie přinesla nárůst podnikatelských aktivit i v oblasti vinařství a prostorné sklepy na Hlinkách se staly velmi žádanou lokalitou. Novodobou historii sklepů pod domem č. 88 však poznamenaly tragické události. Jeden z prvních nájemců zakoupil spekulativně na Znojemsku desetitisíce lahví uměle syceného sektu. Vše pečlivě ukládal do chladného centrálního sklepa, až ho celý naplnil. Po několika dnech přišel svůj nákup překontrolovat a tam zjistil, že většina uzávěrů lahví neudržela příliš vysoký tlak oxidu uhličitého. Obsah lahví za neustálých explozí vytékal na podlahu sklepa a tehdy nájemce tuto ztrátu neunesl a přímo ve sklepení si sáhl na život. Podobný osud však bohužel čekal i nájemce dalšího, který pro svůj podnikatelský záměr nakoupil značné množství brambor a sklepení jimi doslova napěchoval. Následující rok však přinesl velkou nadúrodu této plodiny, a tak i tento nájemce zkrachoval a jeho osud se naplnil stejným způsobem jako u nájemce předchozího.

Vinné boxy sklepa č.88, foto Baran, Francán

Sklepení od roku 1994 využívá ke své činnosti Moravská banka vín – velkoobchod a distribuce vín. Sklepní prostory tak opět slouží k uskladnění a distribuci vín moravských i zahraničních dodavatelů. Část sklepů je také vyhrazena pro dlouhodobou archivaci vín soukromých vlastníků formou vinných boxů. V jednom ze sklepních ramen je také zřízen speciální vinný archív nájemce s vinnými raritami. Jedna z nich je i speciální sada vín z šedesátých let minulého století. Podle sběratelské hodnoty a stáří archivovaných lahví lze usuzovat, že kletba podzemního areálu již dávno pominula.

Aleš Svoboda