Brno, 16. září 2015 - Brno stále ještě disponuje velkým množstvím historických objektů, které dokumentují jeho stavební a architektonický rozvoj. Jednou z nejvýznamnějších historicko-urbanistických hodnot centra města je bezesporu blok domů mezi Starobrněnskou, Dominikánskou a Mečovou ulicí nazývaný Velký špalíček.

V průběhu staletí zde vznikla srostlice hmot, objektů a prostor, vytvářející nenapodobitelnou imaginativní atmosféru a reprezentující historický vývoj města.

Středem bloku již od 14. století procházela hranice dvou městských čtvrtí – Brněnské a Veselé. Přilehlé ulice obývali většinou kramáři a živnostníci, pekaři a krejčí, později také řezníci, využívající blízkost dvou městských tržišť – Rybného trhu a Horního trhu. Blok domů však po stavební stránce zažíval i mnoho útrap. Velmi poškozen byl například během švédského obléhání za třicetileté války, o čemž svědčily i pamětní desky nalezené v některých domech. Původní středověké konstrukce v nadzemí postupně mizely a dochovaly se pouze v podzemní části domů. Jeho velká devastace také nastala za druhé světové války v roce 1944, kdy při náletech spojeneckých vojsk bylo mnoho objektů zničeno nebo poškozeno. Přesto zůstala značná část velmi cenných objektů zachována. Devastace tím však neskončila.

Demolice Staré mincovny v r. 1945, foto AMB (vlevo), fragmenty Královské kaple v proluce Velkého špalíčku, foto L. Hanák (vpravo)

Po pádu totality roku 1989 pokračovala destrukce historických staveb dál nevhodnými úpravami, spornými rekonstrukcemi, a dokonce i novou zástavbou.

Destrukční běsnění nakonec zasáhlo i historické podzemí, které si do té doby ještě zčásti uchovávalo svou někdejší podobu. Likvidace sklepů, nevhodné statické úpravy či nedůstojné využití dochovaných prostor dovršila necitlivost přístupu k historickým hodnotám ze strany památkářů, ale i stavebníků. Souběh nepříznivých okolností a nešťastných náhod, jako tomu bylo například při propadnutí cementového sila do historického sklepení Modré hvězdy, již byl pouhou ironií osudu těžce zkoušeného městského bloku.

Jako příklad naprosté absence snahy o citlivý přístup k historickým hodnotám může sloužit i osud severovýchodní části Velkého špalíčku. Na nároží Mečové a Dominikánské ulice stával ve středověku nejstarší dům v ulici. Byl velmi rozsáhlý a říkalo se mu „Stará mincovna“, neboť zde byly s největší pravděpodobností již ve 13. století raženy první brněnské mince. Jak tehdy dům vypadal, nelze s určitostí říci, víme jen, že v baroku byl přestavěn a doplněn dvorními křídly. Vedle Staré mincovny stávaly další dva domy. Oba byly dvoupatrové s malými dvorky a uzavíraly nároží bloku do tehdejšího Rybného trhu. Osud všech tří domů se však naplnil v listopadu roku 1944, kdy byly po leteckém náletu poškozeny a následně, o rok později, strženy. Na jejich místě vznikl po válce malý parčík a za ním bylo postaveno osmnáct garáží.

Havárie sklepů na Šilingrově nám. v r. 1988, foto archív R-atelier (vlevo); parčík u Mečové ulice v 70. letech 20. stol., foto archív R-atelier

Mezi nimi, v jihozápadním koutě, byla vklíněna dřevěná kůlna, kde byly uskladněny v naprosto nevyhovujících podmínkách architektonické a sochařské fragmenty ze zbořené Královské kaple. Ke kůlně neexistoval prakticky žádný přístup, neboť garáže ji zcela obestavěly. Nebylo tedy ani možné ji udržovat, a tak se stalo, že se prohnilá střecha zřítila a dešťová voda promáčela podloží, pod nímž se nacházel jeden z mnoha dochovaných sklepů. Konstrukce klenby se pod tíhou kamenných fragmentů propadla. Pískovcové kvádry popraskaly, profilované hrany kamenických prvků se nárazem odlámaly a sklepení prostory byly nenávratně ztraceny.

Aleš Svoboda