Název ulice Pekařské „Peckyn-Bäcker-Gasse" vznikl pravděpodobně neporozuměním lidového hanlivého názvu Bekyňská; podle bekyní – mnišek kláštera dominikánek (u sv. Anny). Původně se ulice dělila na několik částí. Její nezastavěná nejhořejší část se nazývala „Před Brněnskou branou", nižšímu úseku při dnešní odbočce do ulice Anenské se říkalo „Velká pekařská" a část procházející podél kláštera dominikánek se nazývala „Proti sv. Anně". Západní část ulice směřující ke starobrněnskému klášteru se podle komendy johanitů (zvaných též křížovníci) nazývala „Křížovnická". Od roku 1850 se název Pekařská používá po celé její délce.

Středověká cesta přivádějící k městu dálkové stezky od jihozápadu a západu nebyla ve starší historii běžně používána. Zvláště její horní úsek u Brněnské brány (při dnešním Šilingrově náměstí) byl natolik příkrý, že vozy tažené soumary měly s jeho překonáním velké potíže. Hlavní vozová cesta ze Starého Brna obcházela masiv petrovského kopce jižním směrem podél Svrateckého náhonu. Z dnešní Pekařské ulice se vozy obchodníků odkláněly v místech Provaznického vršku a sledovaly přibližně trasu dnešní ulice Kopečné. Do města pak vjížděly jižním směrem tehdejší Židovskou branou v místech, kde dnes ústí ulice Masarykova do Nádražní třídy.

Bourání domu v 80. letech minulého století, archiv R-atelier

Pod Provaznickým vrškem v části, kde se terén částečně vyrovnává, se rozkládalo území sv. Anny. Zde stával ženský dominikánský klášter sv. Anny, založený v roce 1312 českým králem Janem Lucemburským. Za švédského obléhání byl klášter vyloupen a pobořen. V 18. století v něm dominikánky zřídily školu, ale roku 1784 byl klášter zrušen a v jeho budovách včetně kostela byly zřízeny sály pro nemocné. Později k nim byla připojena i porodnice, nalezinec, blázinec a chorobinec pro nevyléčitelně nemocné. V polovině 19. století byl klášter i s kostelem zbořen a na jejich místě vznikla podle návrhu vídeňského architekta Theophila Hansena dnešní budova nemocnice známá pod názvem Anenská.

V místě dnešního parčíku se známou sochou „Čápa", kde v 18. a 19 století vyrůstaly domky zaměstnanců špitálu a drobných řemeslníků, se cesta obchodníků stáčela jižním směrem do dnešní Anenské ulice. Tady ve vidlici obou cest stál ještě v osmdesátých letech 20. století dům č. 51.

Dům č. 51 na dobové pohlednici z konce 19. století

Dům č. 51 v 70. letech 20. stol., archiv R-atelier

Třípatrový nájemní dům postavený na počátku druhé poloviny 19. století vznikl na půdorysu dvou starších domů a tvořil výraznou dominantu nároží ulice Pekařské a Anenské. Dům byl však koncem 80. let minulého století již natolik zchátralý a nevítanými návštěvníky poničený, že byla nařízena jeho demolice. Sklepení však zůstalo pod plochou dnešního parčíku částečně zachováno. Lze ho navštívit pouze poklopem po žebříku v šachtě umístěné v blízkosti chodníku Pekařské ulice.

Již na první pohled je patrné, že stáří sklepů není po historické stránce příliš cenné. Otázkou však zůstává, jakým způsobem bude v budoucnosti toto sklepení využito, či snad zanikne s novou výstavbou, která se na tomto velmi exponovaném místě bude jistě realizovat. Část sklepení je dokonce zpevněno ocelovou důlní výztuží. Několik sklepů je také zničeno betonovým nástřikem včetně jediného barokního sklípku, který byl zachován ve druhém suterénu z původní zástavby. Bude nutné zvážit jakým způsobem naložit s nevytěženými a polozasypaným sklepy, které v minulosti byly vybudovány pod celou plochou území, kterému se říkalo „U sv. Anny".

Aleš Svoboda