Brno, 16. února 2020 – Rada i Zastupitelstvo městské části Brno-střed schválily návrh na pojmenování budoucího náměstí jménem prvního rektora JAMU Ludvíka Kundery. Za rodinu Kunderových návrh předložil světově známý spisovatel a brněnský rodák Milan Kundera a jeho žena Věra. Název budoucího náměstí před Janáčkovým kulturním centrem, které vyroste poblíž ulice Veselá ve středu města, by měl uctít prvního rektora Janáčkovy akademie múzických umění, muzikologa a jednoho z prvních janáčkologů Ludvíka Kundery (17. srpna 1891–12. května 1971).

„Město Brno je hrdé na své významné občany a pojmenování ulic nebo náměstí je vhodnou příležitostí, jak je připomínat. Jsem přesvědčen, že město návrh také podpoří a jméno Ludvíka Kundery tak bude ve veřejném prostoru navždy spojeno s Brnem a Leošem Janáčkem,“ uvedl starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl poté, co návrh schválilo zastupitelstvo.

Nyní bude žádost předána k dalšímu projednání statutárnímu městu Brnu, kde o ní bude jednat pracovní skupina pro názvosloví, poté návrh musí projít schválením Rady a Zastupitelstva města Brna.

„Žádost při projednávání na úrovni města velmi ráda podpořím. Brněnský rodák a spisovatel Milan Kundera je jedním z významných podporovatelů stavby Janáčkova kulturního centra, svůj podpis připojil na deklaraci Koncertní sál pro Brno z 8. srpna 2014. Je více než na místě, aby náměstí, které u sálu vznikne, bylo pojmenováno po jeho otci Ludvíkovi, jehož vliv na hudební a kulturní tvář našeho města je neopomenutelný – sluší se připomenout, že byl nejen žákem Leoše Janáčka, ale také interpretem jeho děl, působil jako tajemník a profesor na brněnské konzervatoři a děkan Hudební fakulty JAMU. Rektorem Janáčkovy akademie byl úctyhodných třináct let,“ potvrdila zájem města zastupitelka Brna-střed a primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Jak uvedl pan Milan Kundera ve své žádosti, jeho otec Ludvík Kundera studoval klavír v Brně a Paříži a sólový zpěv v Brně a Praze. Během první světové války působil v československých legiích, kde založil a umělecky řídil orchestr. Po návratu domů v roce 1920 byl tajemníkem na brněnské konzervatoři a později jejím profesorem. V období první republiky často úspěšně vystupoval jako sólista a komorní hráč na klavír doma i v zahraničí: ve Vídni, Paříži, Kolíně nad Rýnem, Moskvě a Kyjevě. Mimo to pěstoval melodramatickou hudbu, působil jako sbormistr královopolského spolku Lumír, přednášel, byl členem zkušebních komisí a inspektorem soukromých hudebních škol v zemi Moravskoslezské.

Za okupace byl předčasně penzionován a z této doby pochází řada jeho hudebně historických spisů, knih a statí o soudobé hudbě a spisy pedagogické a kritické. Po osvobození se stal správcem brněnské konzervatoře a vedoucím Ústavu pro hudební výchovu na pedagogické fakultě University Karlovy. Po založení Janáčkovy akademie múzických umění byl jmenován profesorem klavírní hry, dva roky působil jako děkan hudební fakulty a od 1. října 1948 třináct let jako její rektor. Jako muzikolog je nejlépe známý svými analýzami děl Leoše Janáčka.

Vzhledem k tomu, že první rektor JAMU a jeho synovec básník, překladatel a teatrolog nesou shodné jméno a příjmení, tedy Ludvík Kundera, měl by název náměstí obsahovat navíc také profesní ukotvení.