1. 6. 1919 vznikl v Brně Český sbor dobrovolných hasičů z podnětu Vladimíra Daňka, nadporučíka československé armády a tajemníka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zřizující výbor se poprvé sešel 9. 2. 1919, ustavující schůze sboru se konala 1. 6. 1919 za hojné účasti zástupců Moravské zemské jednoty hasičské, okolních žup, sborů a dalších. Prvním starostou byl zvolen Václav Šedý, náčelníkem Vladimír Daněk, jednatelem Jaroslav Šebesta. Po projevech a volbě výboru složili všichni členové slib do rukou Karla Vozába z Moravské zemské jednoty hasičské.
Sbor mohl zahájit vlastní hasičskou činnost až po 15. květnu 1922, kdy získal kromě výzbroje a stejnokrojů především automobilovou stříkačku (do té doby docházeli dobrovolní hasiči k požárům pěšky a pomáhali městským hasičům z povolání). Na začátku čítal sbor 53 činných a 9 přispívajících členů. Prozatímním sídlem byl Besední dům a tělocvična na Cejlu. Sbor se stal spoluzakladatelem Československého červeného kříže v Brně – členové drželi služby na nádraží, kudy denně projížděly lazaretní vlaky se zraněnými vojáky, zajatci a legionáři.
www.encyklopedie.brna.cz
Sbor mohl zahájit vlastní hasičskou činnost až po 15. květnu 1922, kdy získal kromě výzbroje a stejnokrojů především automobilovou stříkačku (do té doby docházeli dobrovolní hasiči k požárům pěšky a pomáhali městským hasičům z povolání). Na začátku čítal sbor 53 činných a 9 přispívajících členů. Prozatímním sídlem byl Besední dům a tělocvična na Cejlu. Sbor se stal spoluzakladatelem Československého červeného kříže v Brně – členové drželi služby na nádraží, kudy denně projížděly lazaretní vlaky se zraněnými vojáky, zajatci a legionáři.
www.encyklopedie.brna.cz
