Brno, 15. října 2026 - Masarykova univerzita slavnostně pojmenovala jednu ze svých budov v Univerzitním kampusu Bohunice po profesoru Janu Florianovi, významném embryologovi a někdejším děkanovi lékařské fakulty. Vědec, který se zásadně zasloužil o rozvoj lékařských a biologických věd, byl za svou odbojovou činnost v roce 1942 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.

Pojmenování pavilonu je součástí dlouhodobého záměru vedení Masarykovy univerzity připomínat prostřednictvím názvů univerzitních budov a dalších míst významné osobnosti, které se zasloužily o její rozvoj a jejichž odkaz přesahuje hranice akademického prostředí. Profesor Jan Florian patří mezi osobnosti, které se do historie univerzity zapsaly nejen mimořádnými vědeckými výsledky a pedagogickou činností, ale také osobní statečností a neochvějným postojem vůči nacistické okupaci. Po uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 se jako jediný z akademických funkcionářů proti tomuto rozhodnutí u nacistických úřadů písemně ohradil. Podobnou odvahu projevil v roce 1940, kdy se obrátil na policejní ředitelství s požadavkem na vyšetření pokusu o odstranění pomníku profesora Edwarda Babáka, jednoho ze zakladatelů lékařské fakulty a šestého rektora MU. Po odhalení pachatelů z řad Hitlerjugend zajistil bezpečné uložení sochy, čímž ji uchránil před zničením.

Slavnostní pojmenování Pavilonu Jana Floriana se uskutečnilo ve středu 14. října za účasti vedení univerzity, zástupců fakult a rodinných příslušníků profesora Floriana.

„Profesor Jan Florian byl vynikajícím vědcem, respektovaným pedagogem a děkanem naší lékařské fakulty. Především však byl člověkem, který dokázal hájit své přesvědčení i v době, kdy za takový postoj mohl zaplatit životem. Jeho odvaha postavit se nacistickému bezpráví je příkladem osobní statečnosti a odpovědnosti, které si nesmírně vážíme. Pojmenování univerzitní budovy je tak i připomenutím osobnosti, jejíž vědecký, pedagogický i lidský odkaz zůstává inspirací také pro současné generace studentů a akademiků,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Významný embryolog, pedagog a poslední předválečný děkan
Jan Florian se narodil 24. listopadu 1897 v Brně. Na Masarykově univerzitě vystudoval lékařskou fakultu a již během studií začal působit v Ústavu histologie. Postupně se vypracoval mezi přední evropské odborníky v oboru embryologie. Jako jeden z prvních vědců se systematicky zabýval nejranějšími fázemi vývoje člověka a vytvořil unikátní sbírku lidských zárodků, která ve své době patřila k nejrozsáhlejším. Průkopnický byl také jeho přístup k dokumentaci výzkumu. Vedle mimořádně kvalitních mikrofotografií vytvářel detailní voskové modely embryí, které umožňovaly trojrozměrně zachytit jejich podobu. Využíval přitom vlastní modifikaci grafické rekonstrukční metody, která se později rozšířila i na další embryologická pracoviště. Část jeho odkazu dodnes uchovává Archiv Masarykovy univerzity, v jehož sbírkách se nacházejí vědecké práce, fotografie preparátů a embryí či barevné nákresy jeho odborných materiálů. Vedle výzkumu a výuky se Florian zajímal také o matematiku a astronomii, miloval hudbu a věnoval se poezii. Je rovněž autorem básnické sbírky Písně filosofické.

Děkanem Lékařské fakulty MU byl zvolen v akademickém roce 1939/1940. Jeho působení však přerušilo uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939. Kromě protestu proti tomuto rozhodnutí se Jan Florian aktivně zapojil také do protinacistického odboje. Působil v organizaci Obrana národa, později se podílel na činnosti takzvané Moravské pětky a na budování ilegální sítě vysokoškolských pedagogů. Gestapo jej zatklo 1. října 1941. Po věznění a výsleších v Brně byl odsouzen k smrti a deportován do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byl 7. května 1942 ve věku pouhých 44 let popraven.

Florianovo jméno nese místo, kde pokračuje výuka i výzkum
Výběr budovy, která nově nese Florianovo jméno, nebyl náhodný. V pavilonu dnes působí pracoviště Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zaměřená na biologické a biomedicínské obory. Nacházejí se v ní výzkumné laboratoře i prostory pro výuku studujících.

V budově má zázemí například Ústav histologie a embryologie, pracoviště zaměřené na obory, kterým Jan Florian zasvětil svou vědeckou kariéru. Ústav v místě mimo jiné zajišťuje výuku unikátního studijního programu Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví – Embryolog, který lékařská fakulta nově nabízí v anglickém jazyce. Dále v pavilonu působí Farmakologický ústav, Ústav patologické fyziologie, Ústav klinické imunologie a alergologie či Interní hematologická a onkologická klinika lékařské fakulty. Přírodovědecká fakulta v něm má laboratoře Ústavu experimentální biologie a nové prostory v pavilonu našlo rovněž vědecké výukové centrum Bioskop, které přibližuje přírodní a lékařské vědy dětem, středoškolákům i široké veřejnosti.

Pavilon vznikl v letech 2014 až 2015 jako součást projektu Biology Park Brno. Masarykova univerzita jej získala do svého vlastnictví v roce 2024. Nyní nese jméno vědce, jehož profesní život byl spojen s poznáváním počátků lidského života a jehož osobní příběh připomíná, že poslání univerzity nespočívá pouze ve vzdělávání a vědeckém poznání, ale také v obraně hodnot, na nichž stojí svobodná společnost.

Zdroj a foto: MUNI/Tomáš Hájek