Brno, 23. března 2011 - V pátek 25. března 2011 uplyne 100 let od zahájení první výstavy v Domě umění města Brna, přesněji v Domě umělců (Kaiser Franz Josef-Jubiläums-Künstlerhaus). Do obou budov Domu umění města Brna – do Domu umění na Malinovského náměstí i do Domu pánů z Kunštátu (včetně Galerie G99) – bude v den výročí zahájení provozu Domu umění, tedy 25. března 2011, vstup volný.

 

Stoletou historii Domu umění města Brna připomíná publikace 100 let Domu umění města Brna, která byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy, jež se konala na přelomu let 2010 a 2011.

Z publikace 100 let Domu umění města Brna
Brno bylo postižené především rivalitou německo-českou, ke které se po rozpadu rakouského mocnářství přidalo ještě soupeření brněnsko-pražské.  Modelovým příkladem je vznik a činnost budovatele první podoby Domu umění (tehdy Domu umělců, Künstlerhaus) Moravského uměleckého spolku (Mährisher Kunstverein), který byl založen v roce 1882 z popudu poslance moravského zemského sněmu za Německou liberální stranu Christiana d’Elverta (1803–1896). Výstavní a jiné aktivity, které se odehrávaly od vzniku spolku především v pronajímaných prostorách, si postupem času vyžádaly stavbu vlastního spolkového domu. Brněnská radnice, která si byla vědoma důležitosti takového stavebního aktu pro potvrzení postavení Němců v Brně, byla tomuto plánu příznivě nakloněna a zástupci městské rady v roce 1905 vyčlenili pro budoucí Dům umělců pozemek v atraktivním pásu dokončené okružní třídy.

Tři podoby Domu umění

Horizont brněnského Domu umělců zdaleka nekončil na hranicích Moravy s přetrvávajícími vazbami k Vídni, nýbrž jeho umělecké ambice směřovaly výše a tomu odpovídalo zastoupení kvalitních autorů z celého Československa i ze zahraničí. Německo-české umění první poloviny 20. století se odehrávalo mezi trojicí významných uměleckých center – Vídní, Mnichovem a Berlínem, přičemž jeho středobodem se stala Praha, kde fungovala německá sekce jak na Akademii výtvarných umění, tak v Moderní galerii. Brněnský Dům umělců tendoval především k Vídni, ale čilé kontakty udržoval také s ostatními jmenovanými centry.
Ivo Habán, Brněnsky Dům umělců jako výstavní centrum německy hovořících umělců z Moravy, Slezska a Čech