Brno, 5. března 2012 - Co má společného brněnská vila Tugendhat a bývalý důl v Messelu nedaleko německého Frankfurtu? Jednu věc přece - jsou právem zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Funkcionalistická stavba díky výjimečné architektuře, německá lokalita zase díky unikátním nálezům zkamenělin. A zatímco za vilou architekta Ludwiga Miese van der Rohe musí zahraniční návštěvníci vážit dlouhou cestu, dávný život zastavený v čase můžete až do 7. dubna vidět přímo v Brně na výstavě Messel on Tour!
„Návštěvníci výstavy uvidí dokonale zachované kostry ryb, žab, ještěrek, krokodýlů, hadů, želv či mnoha druhů ptáků a savců. Právě savci patří z vědeckého hlediska k těm nejdůležitějším, neboť často představují jejich raná stádia evoluce. K vidění budou i dokonalé kostry předků vydry, mravenečníka, lemura, primáta, tapíra, prakoně, ježkovitých savců, hlodavců, primitivních masožravců či vačnatců. Většina z nich vyhynula ještě do konce třetihor,“ vysvětluje kurátorka výstavy Růžena Gregorová s tím, že lokalita tak představuje jedinečný fosilizovaný archív života před 47 miliony let.
„Unikátní naleziště v Messelu bývá často přeneseně nazýváno paleontologickými Pompejemi, neboť díky mimořádným fosilizačním podmínkám jsou na zkamenělinách zachovány i ty nejjemnější struktury včetně obsahu žaludku, zbytků tkání, peří ptáků, blanitých křídel netopýrů či srsti savců,“ upozorňuje Gregorová.
Až do 7. dubna mají návštěvníci výstavy Messel on Tour v brněnském Paláci šlechtičen možnost prohlédnout si 125 originálů zkamenělin ze slavné německé lokality, která je od roku 1995 zapsaná do světového dědictví UNESCO. Vystavené fosílie přitom představují jak druhy zvířat, se kterými se můžeme setkat v Evropě i dnes, tak i druhy dávno vyhynulé či obývající v současnosti jiné kontinenty.
„Vnímavý návštěvník si správně položí otázku, kde se na evropském kontinentě vzali živočichové, kteří dnes žijí na jižní polokouli, jako krokodýli, mravenečník, tapír, lemur či vačnatec. Připomeňme si, že rozložení kontinentů bylo v geologické minulosti rozdílné a takzvané kontinentální mosty umožnily migraci faun z kontinentu na kontinent. Kostry předchůdců koní rodů Propalaeotherium a Eurohippus, které jsou na výstavě zastoupeny, představují raná evoluční stadia vývoje koně - učebnicového příkladu Darwinovy evoluční teorie,“ říká kurátorka výstavy Růžena Gregorová.
„Messel otevírá okno do historie Země krátce po zániku dinosaurů, kteří vyhynuli na Zemi před 65 miliony let a zanechali volné ekologické niky pro vývoj a diverzifikaci savců,“ dodává Gregorová s tím, že zajímavá je i historie samotné lokality.
V oblasti dnešního Porýní na přelomu druhohor a třetihor docházelo k rozsáhlé sopečné činnosti a sopečné exploze po sobě zanechaly řadu kráterů, z nichž jeden se před 47 miliony let stal dějištěm messelského příběhu. „Kráter postupně zaplavila voda a vzniklo rozsáhlé jezero. Břehy jezera se pokryly rostlinstvem a jezero se stalo domovem mnoha živočichů stejně jako sousedící deštný prales,“ dodává Gregorová. Příhodné místní podmínky pak způsobily, že se mrtvá těla tehdejších živočichů nerozložila, ale naopak se ve fascinující podobě zachovala až do dnešních dnů.
A pocítit na vlastní kůži ostré zuby pradávných dravých ryb, stejně jako pohladit si jejich jedinečně zachovalé šupiny či ploutve, můžete i dnes! Na výstavě vám to umožní dvě přesné kopie ryb, které vám doslova ožijí přímo pod prsty…
Kryštof Turek, foto: Roman Fiša
