Brno, 5. listopadu 2012 – Mimořádnou příležitost pokochat se nádherou zlata a zároveň shlédnout unikátní, běžně nevystavované předměty mají návštěvníci Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea. Pouze do 18. listopadu se zde koná výstava Zlato... symbol moci a bohatství, jejíž hlavní linkou jsou zlaté mince a medaile z různých historických období, ale například také šperky a vyznamenání. Výstava je denně otevřena od 9.00 do 20.00 hodin a lidé ji mají možnost absolovat s netradičními průvodci – chytrými zařízeními.

Výstava se zaměřuje na zlato jako na fenomén hodnoty a bohatství. Moravské zemské muzeum na ní vystavuje své nejvzácnější zlaté exponáty, které jsou součástí sbírek Numismatického oddělení, Mineralogicko-petrografického oddělení a Archeologického ústavu MZM. Návštěvníci mají výjimečnou příležitost zhlédnout unikátní předměty, z nichž řada bude v originále vystavena vůbec poprvé.

Historicky nejstaršími vystavenými exponáty jsou tři zlaté šperky z doby bronzové s datováním do 2. tisíciletí př. n. l. Jedná se o dva masivní zlaté kroužkové závěsky, náušnice sedmihradského typu a dva vzájemně zavěšené spirálovité svitky z dvojitého, tzv. nekonečného drátu.

Mezi nejstarší mincovní ražby na výstavě patří třetinka elektronového statéru z oblasti Malé Asie – Lýdie, která je datována do poloviny 7. století př. n. l. Ze 4. stol. př. n. l. pochází proslulé zlaté statéry makedonských králů, které se rozšířily po celém řeckém světě a staly se vzorem pro mince Keltů. Počátky jejich mincovnictví v českých zemích spadají již do 3. stol. př. n. l. a představují nejstarší mince ražené na našem území. Neobyčejně důležité výrobní a obchodní centrum s velkou mincovní produkcí bylo v období 3. – 2. stol. př. n. l. v Němčicích nad Hanou.

Průřez zlatým evropským mincovnictvím v různých měnových obdobích ukazuje na velkou pestrost mincovních nominálů. Připojeno je rovněž několik zlatých ražeb z USA. Na výstavě budou z velké části prezentovány extrémně vzácné exponáty, některé z nich dosud neopustily depozitář. Kromě zlatých platidel – mincí budou vystaveny také medaile. Již v antice vznikla řada mincí, která měla charakter pamětní ražby. Ty nejhodnotnější byly raženy ze zlata k různým příležitostem. Jsou to především medaile pamětní, korunovační, svatební, popř. k narození potomka nebo naopak ražby určené k pohřbu. Doplňovat jej bude nejvyšší vyznamenání Habsburků - Řád zlatého rouna.

Výstavou provedou netradiční průvodci – chytrá zařízení

Archeologický ústav MZM má ve svých sbírkách rovněž bohatou výbavu hrobu velmože z 2. poloviny 5. století n. l. (období stěhování národů). Bohatost a luxusnost výbavy zbraní, šperků, součástí oděvů a dalších předmětů vypovídá o výjimečném postavení zemřelého, jenž nepochybně náležel ke špičce germánské společnosti, dokonce snad stál i přímo na jejím vrcholu.

Významným dokladem, že se na Velké Moravě zpracovávalo zlato a vyráběly se z něj šperky, je objev zlatnické dílny jako součásti klenotnického areálu ve Starém Městě. V dílně byla nalezena vytloukací podkladka-jamkovice, pomocí níž se vyráběly zlaté (a stříbrné) šperky veligradského typu (1. polovina 9. století). Hrobové celky několika zlatých šperků dokládají, že staří Moravané, kteří je vlastnili, patřili k nejmocnějším a nejbohatším lidem své doby.

Nedílnou součástí výstavy bude prezentace krásných vzorků ryzího zlata z nalezišť v České republice, Slovensku a Rumunsku a rovněž z Ameriky.

Výstava bude doplněna multimediálním průvodcem s použitím QR kódu pro chytrá zařízení (smartphony, tablety). Pro návštěvníky bez vlastního mobilního zařízení bude k dispozici k zapůjčení zařízení Apple iPod Touch. Kromě jiného budou obsahovat doplňující informace k vystaveným exponátům, hlasového průvodce, kterého namluvili samotní kurátoři, takže návštěvník bude mít luxus komentované prohlídky a také hru (skládačku zlatého předmětu).

K výstavě je vydán katalog a soubor doprovodných textů v ceně 92,- Kč. Cena vstupného je Kč 100,-

(red), foto: archiv Moravského zemského muzea v Brně