Brno, 10. března 2016 - Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejvýpravnějších představení, jaké kdy vzniklo pro digitální planetária. Unikátní vizualizace magnetických polí Slunce i Země, stejně jako útvarů na povrchu i pod povrchem naší denní hvězdy, vznikaly na těch nejvýkonnějších počítačích na světě. Brněnské planetárium je přitom v Evropě druhým, které představení Sluneční superbouře zařazuje do stálého repertoáru.

„Slunce je nejbližší a pro nás samozřejmě i nejdůležitější hvězda ve vesmíru. Show Sluneční superbouře nabídne doslova dech beroucí záběry. Během projekce se proletíme oblaky horké plazmy, prokličkujeme magnetickým polem planety Země, ponoříme se pod viditelný povrch Slunce. Obrazový příběh doplní naše vlastní projekce o téměř neuvěřitelných možnostech moderní techniky. Věřte mi, něco takového Brno dosud nezažilo,“ tvrdí Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Na povrchu Slunce to doslova vře. Výtrysky extrémně horkého plynu, žhavé vlny tsunami a obrovské exploze. Pod náporem sluneční plazmy se prohýbá magnetické pole naší planety. Slunce se nás doslova dotýká. Vydejte se s na výpravu k naší nejdůležitější hvězdě ve vesmíru. Poznejte horoucí nitro hluboko pod povrchem Slunce a zažijte obrovskou sílu slunečních superbouří.

Slunce jako hrozba pro lidstvo?
Vědci již dlouho vědí, že zvýšená sluneční aktivita má zhoubný vliv na naše technické vymoženosti. „Lidé tato varování založená na skutečných historických událostech dlouho nebrali vážně, než v roce 1989 došlo ke kolapsu energetické sítě v kanadském Québecu. Tato událost stimulovala vznik aplikované sluneční fyziky, oboru známého jako kosmické počasí. Pro nejrůznější provozy – rozvodné závody, telekomunikace, řízení letového provozu, navigace – má znalost stavu sluneční aktivity velkou hodnotu,“ vysvětluje Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Představení Sluneční superbouře vysvětlí, jakým způsobem Slunce ovlivňuje dění na planetě Zemi. Během přestavby magnetického pole, erupcí a výronů sluneční hmoty vznikají oblaka horké plazmy, která se řítí prostorem Sluneční soustavy rychlostí až několika milionů kilometrů v hodině. Pokud narazí na planetu Zemi, vytváří nejen polární záře, ale přímo zasahuje do našich každodenních životů. Jak to, že díky Slunci přestávají pracovat rozvody elektrické energie, umělé družice anebo mezikontinentální spojení?

Bez superpočítačů bychom nevěděli o Slunci téměř nic
Díky čím dál tím výkonnějším superpočítačům můžeme dnes vizualizovat ještě donedávna nemožné. K zobrazení interakce slunečního větru s magnetickým polem Země posloužil Blue Waters supercomputer v National Center for Supercomputing Applications. Ten je schopen provést zhruba 10 biliard operací za sekundu.

„Je tedy zhruba tří milionkrát rychlejší než běžný notebook. Pokud byste mohli násobit dvě čísla dohromady každou sekundu, trvalo by to několik milionů let, abyste dokázali to, co dělá Blue Waters každou sekundu. Blue Waters také disponuje více než 1,5 petabajty paměti, což je dost pro ukládání 300 milionů snímků z digitálního fotoaparátu. Schopen je uložit až 500 petabajtů dat, což odpovídá zhruba 10 procentům veškerého mluveného slova v dějinách lidstva. Používá se především pro astronomické výpočty a také modelování chovu atomů i molekul,“ dodává Donna Cox, ředitelka Nation al Center for Supercomputing Applications.

Představením Sluneční superbouře provází hlas Vojtěcha Dyka. Jeho součástí je také unikátní projekce od Pavla Karase, která dokumentuje fantastickou kvalitu slunečních observatoří. Jak důmyslně a jak detailně jsme schopni studovat naši denní hvězdu? A najdeme v blízkém vesmíru stálice podobné našemu Slunci?

Vstříc našemu Slunci se můžete vydat v březnu vždy ve středu, pátek, sobotu a neděli. Součástí představení Sluneční superbouře je komentované povídání o hvězdné oblohy.

(red, tof)