Brno, 3. srpna 2017 - Místo s pohnutou historií, které dlouho chátralo, se probouzí k životu. Budova bývalé káznice na Cejlu, kde kromě zločinců trpěli v době nesvobody i nevinní lidé, ožívá kulturními akcemi. Temný objekt lze v současné době navštívit také v rámci komentovaných prohlídek TIC BRNO.

Věznice nedaleko centra Brna stála vždy ve stínu slavnějšího „žaláře národů“ na Špilberku, ale přesto je její osud neméně zajímavý. Rozsáhlá, původně čtyřkřídlá stavba je už dlouho pohlcená okolními budovami, ale v době vzniku stála v místech, kde končila poslední zástavba na předměstí. Její historie sahá do roku 1770, kdy byla dvorským dekretem zřízena káznice pro celou Moravu. Základní kámen byl položen o dva roky později. V roce 1778 se sem ovšem místo trestanců nastěhovalo 147 sirotků z brněnské jezuitské koleje.

V roce 1784 císař Josef II. sirotčinec zrušil a areál se vrátil k původně zamýšlené funkci. Nejprve sem byli ze Špilberku přemístěni odsouzenci za méně závažné trestné činy a v roce 1855, kdy bylo vězení na Špilberku zrušeno, i všichni ostatní trestanci. Nejtemnější období pak přišlo s obdobím protektorátu a poté po roce 1948, kde zde bylo internováno, a také popraveno, velké množství politických vězňů.

Bylo tu zavřeno i několik známých osobností, např. na počátku 20. století v káznici krátkou dobu strávil básník Petr Bezruč. Dalším „slavným“ vězněm byl básník a spisovatel Zdeněk Rotrekl, původně odsouzený na doživotí za údajné protistátní spiknutí. Na Cejlu pobýval v roce 1951, než byl přesunut do jiných nápravných zařízení a v roce 1962 amnestován.

Věznice sloužila svému účelu do roku 1956. Po jejím zrušení areál využívalo až do roku 2006 Moravské zemské muzeum. V současné době probíhají snahy o oživení celého komplexu. TIC BRNO v něm pořádá tematické prohlídky a prostory bývají pronajímány k jednorázovým kulturním akcím, např. k výstavám, workshopům, divadelním představením, koncertům apod. Brněnská filmová kancelář bývalou káznici také nabízí jako zajímavou filmovou lokaci. Jednou ze zvažovaných variant budoucího využití je zřízení tzv. kreativního centra s ateliéry, výstavními prostory, dílnami, divadelním sálem, kinem, kavárnou apod.

„Věřím, že připomínat historii má velký smysl. Nejen tu skvělou, ale také její temné stránky. Je důležité, abychom nezapomněli na doby, kdy naši zemi ovládal totalitní útlak. Jedním z jeho symbolů je právě bývalá káznice na Cejlu, místo s pohnutou historií, místo prostoupené atmosférou hrůzy, nespravedlnosti, ale také naděje, že se snad podobné časy, jaké zažívali naši předci ve 40. a 50. letech minulého století, už nikdy nebudou opakovat. Prohlídka tohoto místa zanechá v návštěvnících silný a nezapomenutelný dojem a přinutí je přemýšlet o naší minulosti, současnosti a také budoucnosti,“ říká ředitelka TIC BRNO Jana Janulíková.

Foto: Marek Rakovský