Brno, 22. listopadu 2017 - Středoevropská křižovatka – Morava ve 20. století. Právě tak se jmenuje nová stálá expozice Moravského zemského muzea k nejnovějším dějinám, která byla 22. listopadu otevřena v Dietrichsteinském paláci. Výstava je připravena k 200. výročí založení Moravského zemského muzea, které tím završuje jednu z důležitých etap služby moravské kultuře a vědě.
Expozice představí návštěvníkům rozsáhlý muzejní projekt, který reflektuje události dramatických dějin 20. století s důrazem na historický prostor Moravy. V deseti tematických okruzích jsou sledovány politické, kulturní a sociální dějiny této historické země, jejích institucí, kulturních jevů a významných osobností, a to nejen v kontextu dějin českých zemí, ale i celého středoevropského prostoru.
V úvodní části Konec starých časů: Pod vládou dvojhlavého orla 1905-1914 bude přiblížen závěr takřka třísetleté epochy, v níž české země existovaly pod nadvládou habsburského panovnického rodu a přeměna společnosti do její moderní podoby.
Následující část Moravané v letech Velké války 1914-1918 bude reflektovat témata spojená s prvním celosvětovým válečným konfliktem (na frontách i v zázemí) a definuje rozsah tohoto tragického střetnutí i jeho důsledky, zejména rozpad habsburské monarchie a následný vznik Československé republiky jako jednoho z tzv. nástupnických států.
Část Masarykovské Československo a Morava 1918-1938 zpřítomní dobu První republiky a život mezi světovými válkami na základě dobových reálií, dokladů meziválečného průmyslu (fenomén Baťa), kultury i každodenního života.
Pohnuté období nacistické okupace jako prvního totalitního režimu u nás popíše část Morava ve stínu hákového kříže 1938 – 1945. Doklady represivního charakteru německé okupační správy, jejímž konečným cílem se měla stát budoucí úplná germanizace území Čech a Moravy, budou doplněny ukázkami výstroje, výzbroje a jiných memorabilií konkrétních osobností domácího a zahraničního odboje.
Oddělení Léta naděje a vzestup totality 1945 – 1960 zmapuje dobu krátkého návratu relativní demokracie po skončení 2. světové války, následovanou komunistickým převratem v únoru 1948, terorem padesátých let a léty postupného utužování a konstituce totalitního komunistického režimu.
Dvě navazující části Zlatá šedesátá - Pražské jaro 1968 a sovětská okupace by měly prezentovat fenomén šedesátých let, kdy docházelo k postupnému uvolňování komunistické diktatury v českých zemích, vrcholícímu na jaře 1968 snahou o reformu systému, brutálně ukončenou vpádem pěti armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.
Jak už vyplývá z názvu následující části Morava normalizační, tato bude věnována téměř dvěma desetiletím existence Československa v letech normalizace komunistického systému, kontrastu každodenního života s aktivitami malých skupin občanů, vedených domácím disentem (Charta 77), které se vzepřely režimu.
Konec expozice, tvořený částí Návrat demokracie 1989 – 1993 a Současná Morava v souřadnicích Evropy, poskytne stručný přehled událostí po tzv. sametové revoluci v listopadu 1989, následující léta demokratizace společnosti a převratné změny v její podobě až do vzniku samostatné České republiky v lednu 1993. A na úplný závěr se návštěvníci seznámí s fenomény spojenými s existencí České republiky, jejím začleňováním do širších evropských struktur a reflexi dnešního globalizovaného světa.
V expozici je vystaveno na 300 exponátů, které až na několik málo výjimek pocházejí ze sbírek MZM – nejvíce z Historického oddělení (204 ks), ale také z oddělení dějin literatury, hudby, divadla a Centra kulturně-politických dějin 20. století MZM. Dva předměty zapůjčilo Technické muzeum Brno – prvorepublikové jízdní kolo z produkce Zbrojovky Brno a skútr „Čezeta“, populární v 60. letech 20. století - a několik maličkostí dodali tři soukromí sběratelé. Na pěti místech expozice se na zdi promítají dobové filmové a televizní ukázky o celkové délce zhruba 60 minut. Navíc každou tematickou část doplňují dotykové monitory s podrobnými informacemi o konkrétních tématech sledovaného období. Součástí projektu je i devět komiksově zpracovaných příběhů od malířky a ilustrátorky Lucie Lomové. Tato výtvarnice je také autorkou portrétů čtyřiceti významných moravských osobností 20. století.
K nejvýraznějším trojrozměrným exponátům patří například zmenšená kopie litinové sochy Hrdina od Zborova akademického sochaře a bývalého legionáře Karla Babky, dřevěná busta Jiřího Mahena od významného českého sochaře Vladimíra Preclíka, obří stopadesátikilová pamětní kniha, připomínající Výstavu soudobé kultury, konanou v roce 1928 v Brně na oslavu desetiletého trvání Československé republiky, telefonní budka z 80. - 90. let 20. století včetně telefonního přístroje, tříkolové „lidové“ vozidlo Velorex, amatérský tiskařský lis na výrobu samizdatů atd. Bezesporu největším vystavovaným předmětem je originální práškovací letoun Zlín Z-37 Čmelák, zavěšený u stropu.
