Brno, 2. května 2018 - Osudový rok 1918 připomíná letošní největší výstava Muzea města Brna na hradě Špilberku. 100 let republiky oslaví připomínkou vzniku samostatného československého státu, ale také odvahy i bázně našich předků, kteří bojovali na frontách 1. světové války – a to na obou stranách. Výstava plná příběhů, historických předmětů a autentických fotografií přiblíží závěr války, okolnosti vzniku Československa i události v Brně při jeho vyhlašování.

Velkým lákadlem je replika sochy německého rytíře –Wehrmanna, kterého v revolučních dnech října 1918 poničili čeští vlastenci. Lidé si dále vyzkouší válečnou uniformu, repliky historických zbraní nebo dobovou módu.

„Rok 1918 – co nám válka vzala a dala…“, zní název rozsáhlé nové výstavy, kterou Muzeum města Brna otevírá 3. května na hradě Špilberku, kde zůstane přístupná až do konce roku. Právě touto výstavou muzeum oslaví významné jubileum – 100 let od založení republiky. „Vznik Československa umožnilprůběh a výsledek Velké války, což chceme návštěvníkům ukázat,“ říká kurátor výstavy, historik a konzervátor Muzea města Brna Radim Dufek. Úvod expozice evokuje hrůzy války: k vidění jsou zbraně, přilby i protetické náhrady. „Poprvé se tehdy používaly automatické zbraně, máme tu například i těžké kulomety. Válčilo se v zákopech, proto ukážeme různé typy ručních granátů, plynové masky nebo přilby, které už skutečně chránily hlavu a nebyly jen na okrasu jako dřív,“ vypráví Radim Dufek.

Návštěvníci budou moct usednout na stoletou lavičku a v uniformě se vyfotits vojáky ze Špilberku. Kdo se bude chtít vžít do kůže vojáků ještě víc, může vyzkoušet repliky zbraní, se kterými se za války bojovalo. Výstava dokáže, že i tak negativní událost, jakou byla Velká válka, měla i pozitivní důsledky – především velký technologický rozmach. Návštěvníci se dozvědí, jaké vynálezy se začaly používat právě za války. Některé vydržely dodnes, třeba náramkové hodinky nebo hygienické vložky. Válka také překreslila mapy – rozpadla se evropská impéria a vznikly nové republiky, včetně té naší.

„Vojáci si z dalekých bojišť přivezli různé suvenýry, které zůstaly v jejich rodinách dodnes jako cenné poklady. Spoustu z nich se podařilo od jejich potomků do výstavy zapůjčit,“prozrazuje kurátor Dufek. Návštěvníci se také dozvědí, co všechno vojáci na frontách prožili a jaký osud je čekal v nové vlasti. Ne každý přitom bojoval právě za ni. Výstava připomíná, že většina vojáků z Českých zemí bojovala na straně Rakouska-Uherska a že pouze malá část z nich byla v legiích. Legionáři nezůstanou opomenuti – lidé se seznámí s jejich uniformami avýstrojí a na mapě zjistí, kudy po světě československé legie putovalyaž do vlasti.

Výstava také přiblíží, co se v osudových dnech roku 1918 dělo přímo zde v Brně. Zatímco 28. října dorazila pouze zpráva o vyhlášení republiky, 29. října už se lidé sešli u Zemského domu, Besedního domu a na dnešním náměstí Svobody. V centru města se pořádaly tábory lidu, Brňané přísahali věrnost republice. Na náměstí Svobody dokonce došlo k poškození sochy Wehrmanna. „Do dřevěné sochy rytíře v plné zbroji mohli během války lidé zatlouct zakoupený hřebík a podpořit tak vdovy a sirotky po padlých vojácích. Wehrmann měl oslavovat hrdinství rakousko-uherských vojsk, pro českou veřejnost byl ale nenáviděným symbolem monarchie a němectví,“vysvětluje Dufek.

Lidé teď Wehrmanna uvidí znovu díky replice i s uraženou částí hlavy a zavěšenou vyhláškou Národního výboru – tedy tak, jak vypadal při vyhlašování Československa. Jde dokonce o největší exponát výstavy. Návštěvníci v ní najdou ale také připomínku sokolských hlídek či medailony různých osobností: např. válečného chirurga, našeho posledního císaře Karla I. či prvorepublikového architekta Ernsta Wiesnera, který za války sloužil v armádě. V samém závěru výstavy si návštěvníci oddechnou v příjemné atmosféře nové éry – v módním salonu z 20. let.

Foto: archív MUmB