Brno, 22. srpna 2018 – Rok 1968 v Brně očima cenzora. Tak se jmenuje nová výstava Muzea města Brna, která připomene letošní 50. výročí okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Zároveň okupaci ukáže v netradičním světle: pohledem někdejší komunistické propagandy i pohledem dnešních internetových trollů.

Návštěvníci poznají uvolněnou atmosféru 60. let i její utnutí při normalizaci následující po vpádu okupačních vojsk. Výstava se na Špilberku otevřela přesně v den výroční okupace – 21. srpna.

Jednomu z letošních nejvýznamnějších „osmičkových“ výročí, 50 let od okupace Československa, se věnuje Muzeum města Brna novou odvážnou výstavou na hradě Špilberku. Osudový rok 1968 přiblíží nejen prostřednictvím autentických fotografií a plakátů z muzejních sbírek i od veřejnosti, ale i pohledem manipulativním. Dnes tolik skloňované fenomény fakenews a dezinformací totiž byly aktuální již před půl stoletím – a tématu okupace se týkají i v současnosti. To vše zahrnuje výstava nazvaná „Rok 1968 v Brně očima cenzora“.

Okupaci přiblíží fotografie, plakátys protiokupačními motivy či šanony s dobovými dokumenty. Lidé mohou dokonce usednoutza stůl cenzora. „Přečtou si u nějautentické noviny s články o okupačních událostech. Jsou psané tehdejší optikou, dnes působí až úsměvně,“ říká kurátor výstavy Martin Samson. Návštěvníci se z novin např. dozvědí, co „doopravdy“ znamenalo véčko, ikonický pozdrav se zdviženým ukazováčkem a prostředníčkem do písmene V. „Mělo to být smluvené znamení kontrarevolucionářů – útok začne za dvě minuty,“ vysvětluje Samson.

Kde v Brně stály tanky a kde se střílelo? To lidé zjistí ve speciální aplikaci na velké obrazovce s mapouměsta. „Každý se může podívat na svoji ulici a díky fotografiím a popisům zjistit, co se v ní událo,“ upřesňuje Samson. Lidé si dále přečtou tzv. zvací dopis – v ruském originále i v českém překladu. Vyslechnou si také manipulativní vysílání z vysílačky Vltava. U velkoformátové koláže zase zjistí, co všechno tehdejší propaganda označovala za kontrarevoluční, a u otevřeného trezoru zase co vše bylo později zakázáno – od Sokola po Kubišovou a Kryla.

Expozice sice zprvu navozuje uvolněnou atmosféru 60. let díky designovým předmětům a dobové módě, ale následně přibližuje normalizační ochlazení. „Chceme ukázat, jaké měla okupace příčiny, ale i jaké s sebou nesla následky. Kromě postihů konkrétních lidí měla okupace negativní dopad na celou společnost,“ říká Samson. Výstava se věnuje i roku 1969, kdy v Brně došlo k jedněm z největších protestů proti okupaci, při nichž byla zastřelena Danuše Muzikářová a Stanislav Valehrach. Vedle nich expozice připomene i další oběti okupačních událostí: Wiliama Debnára, Josefa Žemličku či Karla Chalupu.

Důležité místo má ve výstavě i tzv. druhý život události, kdy je dnes tématem internetového trollingu a manipulací. K přečtení jenapř. řetězový e-mail plný dezinformací, z nějž nedávno citoval předseda KSČM Vojtěch Filip. Historické události jsou dnes na různých extremistických a konspiračních webech překrucovány a relativizovány, výstava chce proto na tento jev upozornit a srovnat jej s dobovou komunistickou propagandou. Výstava „Rok 1968 v Brně očima cenzora“ je na hradě Špilberku přístupná až do 28. října 2018.