Brno, 16. října 2018 – Moravské zemské muzeum připravilo ke stému výročí založení ČSR hned tři zajímavé výstavy, které budou shodně zahájeny v pátek 19. října. Na první z nich návštěvníci se mohou těšit na ozřejmení blízkých moravsko-slovenských vztahů; druhá z nich je zaměřena na tradiční kulturu coby výkladní skříň státu, a konečně třetí z nich bude věnována odkazu roku 1968.
Jak se poznávali: moravsko-slovenské vztahy v letech 1848-1919
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8
Přiblížení historických a kulturních vazeb Moravy a Slovenska od počátků společných kořenů v období Velké Moravy, následný odlišný státoprávní vývoj, průniky politické, válečné, náboženské, pracovní a kulturní, migrace obyvatel. Právě taková bude náplň výstavy s názvem Jak se poznávali: moravsko-slovenské vztahy v letech 1848-1919. Důraz pak bude položen na období 2. pol. 19. stol. a poč. 20. stol., kdy vzájemné vazby zesílily a směřovaly k národnostnímu sblížení a posléze k vytvoření společného státu.
Připomenuty budou události revolučních let 1848/49, kdy z Moravy směřovaly výpravy slovenských dobrovolníků na Slovensko proti Maďarům, vazby předních slovenských osobností na český prostor, a naopak českých na Slovensko, dále zesilující proud slovenské mládeže na Moravu za účelem získání vzdělání po zrušení slovenských gymnázií, působení významných slovenských osobností na Moravě a naopak českých na Slovensku a vůbec pohyb a výměna lidí, věcí a idejí, ke kterým ve stále větší míře docházelo na přelomu 19. a 20. století, ať už máme na mysli působení osobností v oblasti kultury, umění, literatury a hudby.
Tento pohyb pak měl rozměr i politický, stejně jako ekonomický nebo uplatnění českého kapitálu na Slovensku. To vše se odehrávalo v odlišném procesu utváření národní identity českého a slovenského národa, který ovšem posléze vyzněl v ideách a tendencích k založení společného státu – Československé republiky. Zde budou připomenuty zejména zahraniční akce čs. odboje, vyhlášení společného státu, proces postupného obsazování a připojování Slovenska za účasti čs. dobrovolníků a armády. Jen náznakově pak bude vzpomenut následný vývoj ve společném státě.
Tradiční kultura – výkladní skříň státu
Druhá výstava připravená Etnografickým ústavem MZM zachycuje projekci tradiční kultury do života společnosti po roce 1918 a dále, kdy jsou její projevy použity jako symboly politické reprezentace (např. svéráz, „kult“ T. G. Masaryka, propagační grafika 50. – 70. léta).
Evropská etnologie věnuje velkou pozornost problematice konstrukce národních mýtů, národních symbolů. Některé projevy tradiční lidové kultury jako např. oděv či architektura na ně byly díky jasnému poselství, které je v nich obsaženo, dokonce povýšeny. V podobě krojovaných párů vítajících významné státní návštěvy patří do arzenálu národní reprezentace i dodnes. Po vzniku Československé republiky se objevila snaha prokázat svébytnost mladého státu. Zejména ve 20. letech 20. století se ve výtvarném umění projevila inspirace lidovým uměním, která byla projevem snahy vytvořit specifický národní styl. Svéráz byl chápán jako projev osobitosti národního charakteru, umožňoval projevit národní cítění prostřednictvím oděvu a prokazoval se především výšivkami a ornamentem. Předměty z okruhu tradiční kultury dostaly nový – politický rozměr (plakáty na veřejné akce, bankovky, podoba společenských slavností).
Srpen 1968 mezi dějinnými osmičkami
Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření (ODKAZ) se spolu s Historickým oddělením Moravského zemského muzea podílí na oslavách stého výročí vzniku samostatného Československa výstavou s názvem Srpen 1968 mezi dějinnými osmičkami. Ústředním bodem je připomenutí padesátého výročí srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a rovněž historických důsledků této události. Hlavní linii tvoří autentické fotografie z okupovaného Brna. Doplňují je dobové tiskoviny a amatérské filmové záběry z 21. srpna 1968, které v Brně natočil profesor Clemens Cording z Řezna.
Na výstavě jsou též prezentovány exponáty dokládající protirežimní publikační aktivitu po roce 1968 na domácí půdě i v exilu. Srpen 1968 je ovšem jen jednou z řady zlomových událostí moderní československé historie. V textech, fotografiích a kopiích archivních dokumentů jsou proto připomenuty i důležité události dalších "osmičkových roků" dvacátého století.
