Brno, 21. listopadu 2019 - V úterý 26. listopadu bude v Domě pánů z Kunštátu otevřena výstava Stará bydliště. Představí díla šestnácti českých výtvarníků, výtvarnic a architektů, kteří se zabývají reflexí stavu české krajiny. Název odkazuje k exilové sbírce Stará bydliště brněnského básníka Ivana Blatného, jehož sté výročí narození si v prosinci roku 2019 připomeneme. Výstava potrvá do 29. března 2020.

Úvahy o mizení země a krajiny vycházejí z dlouhodobé snahy ústecké kurátorky Venduly Fremlové zamezit zastavění jedné krušnohorské louky logistickým centrem. Od osobního aktivismu na lokální úrovni vedla cesta k promýšlení a k reflexi problematiky proměn vztahu člověka ke krajině také v oblasti vizuálního umění. Další inspirací pro vznik výstavybyla poezie brněnského básníka Ivana Blatného, především sbírka Melancholické procházky a exilová sbírka Stará bydliště.

„Pro Blatného bylo místo a krajina stěžejním tématem. V souvislosti se stým výročím básníkova narození si můžeme klást řadu otázek. Jak se proměnilo naše vnímání přírody a kulturní i městské krajiny? Jaká byla „stará bydliště“ Ivana Blatného a co znamenají dnes pro nás? Zanecháme po sobě i my nějaká? Nebo jen krajinu neobyvatelnou?,“ dodává kurátorka výstavy Vendula Fremlová.

Šestnáct českých výtvarníků, výtvarnic i architektů různých generací rozvíjí úvahy o krajině svého domova s nostalgií, environmentálním smutkem i potřebou poukázat na aktuální problémy. Nucená kolektivizace, neekologického hospodaření či těžba uhlí jsou zásahy, s nimiž se česká krajina vyrovnává dodnes. Přitom se opět objevují projekty (včetně intenzivního zemědělství), které chtějí využít určitá území tak nadlimitně, že je nevratně znehodnocují nebo zcela likvidují. Každý den mizí další hektary půdy pod vrstvami betonu a z české krajiny se stává velké překladiště uprostřed Evropy.

„Za poslední tři roky se celková plocha skladů u nás zdvojnásobila. Kombinace levné práce, centrální polohy a rozmachu online nakupování tu připravila ideální podmínky pro současný explozivní růst logistických parků. V poměru k HDP jich máme už téměř dvakrát více než v Polsku a třikrát více než v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí čtveřice architektů, autorů projektuKrajiny logistiky, který bude ve výstavě také zastoupen.

Výstava Stará bydlištěvedle sebe staví díla, která se kriticky vyjadřují k současnému stavu krajiny, ale i taková, která odrážejí krajinu minulosti, vnitřní krajinu umělců a umělkyň, více či méně idealizovanou a přirozenou, bez ekologických zátěží a klimatických změn, postavenou na vnímání jejích základních prvků a úběžníků (strom, řeka, kámen, obloha, dům, plot, zvíře, člověk). Tento postup, jakousi juxtapozici, nalezneme také v Blatného exilových básních. Blatný vedle sebe klade svoji tehdejší realitu, realitu jiného státu, jiného podnebí, jiných barev a zvyklostí a vzpomínky na důvěrně známá místa, milované osoby a věci, jakoby je v paměti znovu ohledával. Výstava, v níž se objeví i úryvky básní ze sbírek Melancholické procházky a Stará bydliště, se tak vztahuje nejen k vrstvám vědomí, vzpomínkám na konkrétní místa, ale také k více či méně pomíjivým hodnotám, které naopak my otiskujeme do podoby konkrétních míst.

Doprovodný program k výstavě nabídne kromě komentovaných prohlídek také diskusní večer k tématu logistických center a architektury (Krajiny logistiky: Ocelová města), projekci filmu Krajina v tísni nebo pořad Radka Fridricha komponovaný z básní Ivana Blatného.