Brno, 18. května 2022 – Nadčasový Mucha: Spojení Světů – právě tak se jmenuje série výstav konaných od května do října roku 2022 ve čtyřech unikátních lokalitách jižní Moravy: Ivančicích, Mikulově, Hrušovanech nad Jevišovkou a Moravském Krumlově. Tento překrásný region je velmi úzce spjat s životem Alfonse Muchy (1860-1939). Byl nejen jeho rodištěm. Stal se i velkou inspirací pro jeho tvorbu a neodmyslitelný umělecký styl Art Nouveau, jemuž vdechl život a který si později podmanil celý svět.
Mucha, jako rodák z Ivančic (1860), si díky svým kreslířským schopnostem odmala získal pověst zázračného dítěte. Avšak teprve setkání s hrabětem Eduardem Khuen-Belasim (1847-1896), majitelem zámků Hrušovany a Emmahof, podnítilo rozkvět Muchova uměleckého talentu. V době, kdy 22letý Mucha pracoval jako portrétista a dekoratér v Mikulově, si hrabě Eduard všiml jeho potenciálu. Toto osudové setkání zajistilo Muchovi zisk formálního uměleckého vzdělání v Mnichově a Paříži, odkud to byl už jen pouhý krůček ke kariéře profesionálního umělce.
Ačkoli byl Mucha pryč ze své vlasti téměř 25 let, během kterých si vybudoval pověst „Nejlepšího dekorativní umělce na světě“ (zveřejněno v The New York Daily News, 3. dubna 1904), po všechna léta však zůstával v úzkém kontaktu se svou rodinou a přáteli z domovské krajiny. Přímé odkazy na slovanský kulturní život jižní Moravy (Ivančicko – kralická bratrská tiskárna, Joža Úprka a Hroznová Lhota, kontakty s umělci z Hodonína) se dají nalézt v samotném DNA jeho Art Nouveau tvorby, která dodnes inspiruje nejednoho umělce. Po svém návratu do českých zemí, při tvorbě Slovanské epopeje (1912-1926), Mucha oslavil přínos moravské kultury i klíčové události v dějinách čechů a slovanských národů při formování evropské civilizace.
V roce 1928, k 10. výročí samostatného Československého státu, daroval Mucha všech dvacet velkoformátových pláten Slovanské epopeje městu Praze s podmínkou, že město poskytne vhodnou budovu pro jejich stálou expozici. Tato podmínka však nebyla nikdy časově specifikována, což jistým způsobem definovalo osud tohoto veledíla. Po prvních výstavách v Praze (1928) a Brně (1930) byla plátna srolována a uložena do depozitáře; druhá světová válka pak zapříčinila, že bylo Muchovo jméno i dílo z velké části zapomenuto.
Znovuzrození Alfonse Muchy a jeho odkaz
Díky neutuchajícímu úsilí Moravského Krumlova a umělcovy rodiny bylo jeho pozdní mistrovské dílo v 60. letech 20. století opět zpřístupněno veřejnosti. Stalo se tak po rozsáhlých restaurátorských pracích na jednotlivých plátnech. Kompletní cyklus Slovanské epopeje byl vystaven (*) na zámku v Moravském Krumlově až do roku 2011. Poté zámek, jež se stal dočasným domovem tohoto veledíla, prošel rekonstrukcí a plátna se znovu ukázala světu v roce 2021. Snaha rodiny o naplnění Muchova přání o trvalé expozici v Praze přetrvávají.
Zatímco se Muchovo jméno začalo znovu objevovat v českém povědomí, v 60. letech 20. století došlo také k významnému zpopularizování Muchova díla v západní Evropě. Stalo se tak v roce 1963 díky Muchově výstavě pořádané Victoria & Albert Museem v Londýně pod názvem Art Nouveau a Alphonse Mucha. Byla to první velká retrospektiva umělcova díla ve Spojeném království. Kritici byli jednotní v uznání Muchova systému křivočarého výrazu prostřednictvím plynulých spirálovitých linií v kombinaci s půvabnými ženskými postavami, slavně nazývaný Le style Mucha, který se v Belle Époque v Paříži stal synonymem secese.
Tato výstava anadenia obrovský a okamžitý úspěch u mládeže pohybující se na kulturní scéně (rocková hudba, móda a psychedelické umění) v Londýně a západním pobřeží USA. Rostoucí krize a frustrace ze studené války volala po útěku do krásného fantazijního světa, který Mucha představoval. Mimořádný úspěch měla jeho díla zejména u tzv. květinových dětí. Mucha se tak v 60. letech 20. století dostal z pláten a plakátů na přebaly mnoha hudebních alb nebo amerických a japonských komiksů. Tento jeho vliv přetrvává dodnes a spojuje tak různorodé světy.
Každé ze čtyř výstavních míst cyklu Nadčasový Mucha: Spojení světů je kurátorskou selekcí umělcových děl se zaměřením na jeho odkaz influencera. Výstavní místa na sebe vzájemně odkazují a navazují.
Autor: Tomoko Sato, kurátor, Muchova nadace
