Brno, 2. března 2023 - Známý ruský historik a kritik Putinova režimu, který byl nedávno Kremlem označen za zahraničního agenta, profesor Andrej Borisovič Zubov, bude mít od svého říjnového útěku z Ruska svou první přednášku pro širokou veřejnost. Uskuteční se v pátek 3. března v rámci čtvrtého ročníku Masarykových dnů.

Čtvrtý ročník Masarykových dnů, které se na Masarykově univerzitě pořádají vždy v období narození prvního prezidenta Československa, budou mít atraktivní vyvrcholení v podobě veřejné přednášky profesora Andreje Zubova na téma Demokracie v Rusku? Minulost a přítomnost. Historicky první přednáška profesora Zubova pro širokou veřejnost od jeho říjnového útěku z Ruska se uskuteční v pátek 3. března od 9:30 v místnosti P51 na Fakultě sociálních studií MU. Bude vedena v angličtině se simultánním tlumočením, vstup je zdarma, ovšem z důvodu omezené kapacity sálu je nutná předchozí registrace.

Na hodinovou přednášku profesora Zubova k současnému stavu demokracie v Rusku a k úloze intelektuálů doma i v zahraničí naváže diskuse s auditoriem a také s hosty např. v podobě náměstka evropské sekce Ministerstva zahraničí ČR Jaroslava Kurfürsta, jenž v minulosti působil na ambasádách v Rusku, USA nebo Belgii a který se problematice ruské geopolitiky a transatlantické bezpečnosti věnuje ve svých knihách, či politoložky Petry Kuchyňkové z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií MU. Po diskusi proběhne slavnostní křest knihy profesora Zdeňka Kříže s názvem Cesta z Ruska. Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky.

Samotné Masarykovy dny 2023 s podtitulem „Odpovědnost intelektuálů“ začnou už o den dříve, tedy ve čtvrtek 2. března, a to uctěním památky TGM, na kterou volně navazuje Pocta siru Rogeru Scrutonovi, jenž významně přispěl prostřednictvím tajné spolupráce k zachování univerzitní ideje ve prospěch svobodného vzdělávání, kultury a myšlení v tehdy komunistickém Československu v 70. a 80. letech minulého století. Scruton podporoval organizování utajovaných tzv. bytových seminářů v čele s britskými, francouzskými a německými akademiky a intelektuály. Šíří témat od filozofie, politologie, teologie, etiky, ekologie, výtvarného umění, hudby až k architektuře, a šestiletou délkou trvání nemá tato brněnská síť svobodného vzdělávání – pro kterou se vžil termín podzemní univerzita – obdobu. O významu těchto aktivit pro Brno svědčí i fakt, že mezi návštěvníky a organizátory tzv. podzemní univerzity patřilo i pět pozdějších rektorů vysokých škol po roce 1989, mj. emeritní rektoři Masarykovy univerzity profesoři Milan Jelínek, Jiří Zlatuška či současný premiér Petr Fiala.

„Záměrem organizátorů Masarykových dnů je nejen stálý zájem o aktualizaci témat souvisejících s činností duchovního otce Masarykovy univerzity prostřednictvím setkání, rozhovorů, konferenčních příspěvků a akademických diskusí. Letos jsme se zaměřili na příležitost k oslovení nejen akademické veřejnosti, ale všech zájemců o problémy odpovědnosti, neboť se můžeme na konkrétních příkladech lidí, kterých si vážíme, seznámit s jejich zodpovědným přístupem na úrovni politické, společenské nebo kulturní,“ uvedl k aktuálnímu leitmotivu Masarykových dnů prorektor pro akademické a personální záležitosti MU Jiří Hanuš.

V rámci Pocty siru Rogeru Scrutonovi, na kterou dorazí z Velké Británie osobně i Scrutonova manželka Sophia, dojde také k představení medaile Rogera Scrutona a k předání tohoto ocenění za přínos v oblasti obrany lidské důstojnosti a lidských práv Jiřímu Müllerovi a Miroslavu Pospíšilovi, kteří se podíleli na organizování podzemní univerzity v tehdy totalitním Československu. Následně dojde i na odhalení pamětní desky Rogera Scrutona a pojmenování zasedací místnosti č. 300 Masarykovy univerzity na Komenského náměstí po Rogeru Scrutonovi.

Čtvrteční program Masarykových dnů pak završí od 17:30 koncert kapely Plachý host v atriu Fakulty Sociálních studií MU. Koncert je veřejnosti volně přístupný a vstup na něj je zdarma.

Zdroj a foto: MUNI