Brno, 30. září 2023 – Rozsáhlá retrospektivní výstava mezinárodně respektovaného konceptuálního umělce Pavla Büchlera Známky života, připravená na míru prostor Pražákova paláce, je nyní k vidění v Moravské galerii v Brně.
Nová výstava Známky života představuje českého výtvarného umělce Pavla Büchlera, jenž je známý především svou konceptuální prací s textem, zastaralými technologiemi a médii. Výstava připravovaná v těsné spolupráci s autorem má ambici představit v přísném výběru přehled jeho aktivit napříč časem i uměleckými médii, přičemž se nejvíce soustředí na práce z posledních 15 až 20 let, které svým formátem vyhovují komornímu prostředí Pražákova paláce. Pavel Büchler popisuje koncepci a název výstavy takto:
„Každé umělecké dílo je do nějaké míry poznamenáno životem svého autora. Uspěje ale teprve tehdy, když divákovi dovolí tuto skutečnost nevnímat.“ Kurátor výstavy Ondřej Chrobák dále komentuje: „Po třech letech příprav se podařilo sestavit první retrospektivní přehled tvorby Pavla Büchlera, na kterém jsou reprezentovány všechny důležité etapy jeho tvorby. Artefakty jsou zapůjčeny ze soukromých sbírek po celé Evropě a trojice galerií, jež dlouhodobě zastupují Büchlerovu tvorbu na mezinárodní umělecké scéně.“ Součástí výstavy je také dlouhodobá intervence v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný s názvem Červený a černý, která odkazuje ke Stendhalovu stejnojmennému románu.
Umělecká kariéra Pavla Büchlera je asymetricky rozdělená mezi bývalé Československo a Velkou Británii, do které odešel počátkem roku 1981. Před odchodem do exilu rozvíjel tvorbu formálně spřízněnou s konceptuálním uměním a land-artem, ale také s médiem autorské knihy. V miniaturních objektech i velkoformátových instalacích dochází u Büchlera ke konfrontacím zdánlivě rozdílných prvků, které však na druhý pohled vykazují hluboké kontextuální souvislosti. Büchler ve své práci velmi často odkazuje na velikány modernity, jakými jsou bezpochyby Kafka, Beckett, Godard nebo Warhol.
Jako emeritní profesor Manchester Metropolitan University se kromě pedagogiky věnuje i kritické a teoretické činnosti, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách mnoha světových institucí, jako je britská Tate Gallery nebo nizozemské Van Abbemuseum. Rovněž v českém prostředí roste v posledním období zájem o jeho práci, a to především v souvislosti s prohlubujícím se poznáním a pochopením významu konceptuálního obratu v poválečném umění. „Výstava patří do série projektů mapujících klíčové umělecké osobnosti a události, které výrazně formulovaly lokální tradici konceptuálního umění a paralelně spoluvytvářely globální podobu tohoto uměleckého proudu. Jedná se o první takto obsáhlou retrospektivu Pavla Büchlera ve veřejné umělecké instituci v České republice,“ dodává ředitel Moravské galerie Jan Press.
K výstavě vychází stejnojmenná česko-anglická monografie, která zevrubně mapuje Büchlerovu tvůrčí kariéru. Jedná se o vůbec první umělcovu monografii v českém jazyce, publikaci lze koupit v galerijních obchodech či na e-shopu galerie. Ve středu 22. listopadu 2023 se od 17 hodin uskuteční komentovaná prohlídka výstavy s jejím autorem a o den později proběhne pod Büchlerovým dohledem dvouhodinový workshop Pohlednice – Instagram 20. století?, během něhož se zájemci seznámí s rolí pohlednic v současném umění, prohlédnou si jejich výběr z archivu Jiřího Valocha a budou nad médiem diskutovat i pohlednice psát. Akce jsou realizovány v rámci projektu Hidden Visegrad Heritage: Artist’s Studios On-line, podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem.
Pro třetí a závěrečný cyklus filmů s názvem False Memories, který je k vidění v Atriu Pražákova paláce (4. patro), vybral kurátor Tomáš Svoboda trojici etablovaných autorů: Adélu Babanovou, Zbyňka Baladrána a Michala Pěchoučka. Snímky spojují nezvyklé existenciální situace, které autorka a autoři vykonstruovali a zinscenovali pro hlavní postavy každého z filmů. Celé pásmo pak nastoluje otázky, jak spolehlivá je lidská paměť a nakolik můžeme důvěřovat vzpomínkám. Trojice filmů demonstruje také různé formální přístupy k tvorbě pohyblivého obrazu – od Pěchoučkova rozpohybovaného „fotorománu“ přes paradokument televizního střihu od Babanové až k Baladránovu vizuálnímu minimalismu.
Foto: archiv Moravské galerie v Brně
