Martin Ander, náměstek primátora, k tomu říká: „Zodpovědnost za řešení následků závislosti na hazardním hraní, jako je zvýšená kriminalita či neplatičství, nese město Brno. Je tedy namístě, aby právě město mělo všechny nástroje k přísné regulaci provozu automatů i terminálů. Současná praxe, kdy další a další videoterminály v Brně povoluje řadový úředník ministerstva financí, který ignoruje schválenou vyhlášku města Brna, je neudržitelná. Proto město přistoupilo k podání kompetenční žaloby, která má za cíl dát městu pravomoc regulovat všechny výherní přístroje.“
V současné době je ze strany městských částí povoleno v Brně přibližně sedm set výherních hracích přístrojů a ze strany Ministerstva financí ČR 5261 videoloterijních terminálů.
V centru zájmu je především kvalita poskytování informací občanům, zneužívání nebo naopak dobré příklady využívání radničních periodik a aktivní zveřejňování informací. Hodnocení probíhá v následujících oblastech: Přístup k informacím, Svoboda projevu a Účast občanů na rozhodování. Novinkou pro letošní ročník byla kategorie Otevřeno – transparentní veřejné zakázky. Porota složená z jedenácti nezávislých odborníků vybírala z 58 nominací (12× Otevřeno, 46× Zavřeno). Zároveň mohla hlasovat veřejnost o své ceně pro nejvíce „otevřený“, nebo nejvíce „zavřený“ úřad.
Na cenu Otevřeno bylo nominováno také město Brno. Porota jej ocenila v kategorii Svoboda projevu první cenou za „zvýšenou snahu o objektivní a vyvážené informace o dění ve městě a zveřejňování názorů opozice“ v informačních novinách občanů statutárního města Brna Brněnský Metropolitan.
V zoo byla v sobotu 2. října otevřena i expozice šimpanzů. V první etapě rekonstrukce byly provedeny vnitřní úpravy stávajícího pavilonu z roku 1964, především zvětšení současného prostoru sloučením stávající ubikace s částí návštěvnické chodby, výměna mříží za bezpečnostní skla a vnitřní úprava ubikací. Součástí rekonstrukce je i nový venkovní výběh s jezírkem a vodopádem. Směrem k návštěvníkům je výběh vymezen zábranami z plných stěn a bezpečnostního prosklení, svrchu pak zakryt nerezovou sítí. Tento výběh však bude časem obsazen jiným druhem primátů. Pro šimpanzy bude určen druhý venkovní výběh, budovaný v rámci druhé etapy rekonstrukce, která započne v roce 2011. I ten však bude simulovat co nejpřirozenější životní prostřední a zajišťovat plnohodnotný fyziologický a sociální život chovaných zvířat. Proto ani zde nebudou šimpanzům chybět kmeny, skály, úkryty, houpadla, vzrostlé stromy a další expoziční prvky. Rozpočtové náklady na tuto investiční akci dosáhly 28,5 mil. Kč.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 |
Prosperita moravské metropole je založena zejména na znalostní ekonomice. Proto Brno staví svůj rozvoj na vzdělané a kvalifikované pracovní síle, která umožňuje ve městě umístit a rozvíjet investice s vyšší přidanou hodnotou, nebo na centrech sdílených strategických služeb. Na veletrhu Brno představí vědecko-výzkumné projekty Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC a Středoevropského technologického institutu CEITEC. Město má rovněž silnou tradici ve strojírenství a elektrotechnice a profiluje se v oblasti high-tech technologií, což opět souvisí s potřebou kvalifikované pracovní síly. Výhodou je i vynikající dopravní dostupnost. Tomu odpovídají projekty prezentující Brno jako perspektivní středoevropskou lokalitu s nabídkou investičních příležitostí v sektoru průmyslu a služeb: projekt Europoint Brno / Jižní centrum (přestavba železničního uzlu a výstavba nového rozvojového území), Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa (zpracovatelský průmysl, strategické služby a technologická centra) a Český technologický park Brno (lehký high-tech průmysl a strategické služby). Město představí také projekt v oblasti kultury – víceúčelový kulturní a kongresový komplex Janáčkovo kulturní centrum (výstavba polyfunkčního koncertního a kongresového sálu s akustikou světových parametrů).
Město Brno připravilo svou prezentaci na Expo Realu ve spolupráci s partnery z brněnské podnikatelské sféry, jimiž jsou CTP, Jižní Centrum Brno, HB Reavis Group CZ, Arch.Design, Veletrhy Brno a Technologický Park Brno. Atraktivitu expozice podpoří oficiální prezentace města Brna pro potenciální investory, která se uskuteční v pondělí 4. října v 16 hodin s navazující ochutnávkou moravských vín.
Slavnostním otevřením závěrečné etapy výstavby Univerzitního kampusu Bohunice završila Masarykova univerzita osm let trvající program rozvoje své materiálně technické základny. Moderní areál pro výuku, výzkum a vývoj za pět miliard korun je největší investicí v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Špičkově vybavené výukové a laboratorní prostory budou sloužit pěti tisícům studentů a tisícovce akademických a vědeckých pracovníků lékařské a přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií.
Nově postavený univerzitní kampus se již stal základem nové městské čtvrti a v budoucnu by se díky připravovaným projektům financovaným ze strukturálních fondů Evropské unie měl stát i centrem excelentní vědy.
Kampus Masarykovy univerzity tvoří celkem 24 výukových a výzkumných pavilonů. Součástí je informační centrum s knihovnou a studovnami, výukové centrum s aulou a posluchárnami a sportovní hala.
Do nově postaveného areálu se postupně přestěhovala většina neklinických pracovišť lékařské fakulty. V historické budově na Komenského náměstí zůstaly pouze stomatologické obory a některé obory nelékařské. Z přírodovědecké fakulty zatím využívají nový areál nejvíce studenti a pedagogové z oborů biologie, chemie a biochemie, kteří mají k dispozici i společné výukové laboratoře. Od loňského podzimu sídlí v kampusu i fakulta sportovních studií. Sportovní hala se čtyřmi tělocvičnami slouží také pro výuku tělesné výchovy studentů ostatních fakult a pro výkonnostní i zájmový sport.
Univerzitní kampus je krytou lávkou propojen s Fakultní nemocnicí Bohunice, se kterou Masarykova univerzita úzce spolupracuje v oblasti výzkumu a kde se také odehrává klinická výuka mediků.
Masarykův onkologický ústav v Brně (MOÚ) společně s Občanským sdružením Masarykova čtvrť a Knihovnou Jiřího Mahena v Brně zve všechny zájemce na besedu, která se uskuteční ve čtvrtek 30. září v 17 hodin v Mahenově památníku (Mahenova 8). Beseda bude zaměřena především na další rozvoj Masarykova onkologického ústavu a jeho okolí v rámci Žlutého kopce a Helgolandu. Setkání iniciovalo Občanské sdružení Masarykova čtvrť. Kromě plánů do budoucna MOÚ se zde bude hovořit o jeho historii i aktuálních možnostech léčby onkologických onemocnění a prevenci. Po skončení besedy si budou moci zájemci ústav prohlédnout.
Besedy se zúčastní prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., ředitel MOÚ, Ing. Jana Nováčková, náměstkyně HTS, MUDr. Petr Čoupek, primář Kliniky radiační onkologie, Ing. Vladimír Kovář, vedoucí Oddělení radiologické fyziky, a doc. PhDr. Věra Linhartová, CSc., autorka publikace „Kapitoly z dějin Masarykova onkologického ústavu v Brně“.
Krátké textové zprávy obsahují sdělení o blížícím se ukončení zemského analogového televizního vysílání z vysílačů Brno-Barvičova a Brno-Hády. SMS obdrží 82 100 zákazníků mobilní sítě Telefónica O2, 84 000 zákazníků T-Mobile a 80 000 zákazníků Vodafone pohybujících se na území města Brna.
„Snažíme se upozorňovat na vypínání analogového vysílání co největším počtem různých komunikačních kanálů. Upozornění formou SMS je další možností, jak oslovit ty, kteří doposud přechod na digitální televizní vysílání neřešili,“ říká Zdeněk Duspiva.
SMS zprávy doplní komplexní informační kampaň cílenou na územní oblast Brno město, která již od června připravuje občany na blížící se vypínání analogového televizního vysílání. Veškeré informace o procesu digitalizace televizního vysílání je možné získat na bezplatné telefonní lince 800 90 60 30 a na webových stránkách http://www.digitalne.tv.
„Rád bych všechny Brňany pozval na otevření opraveného Moravského náměstí a Běhounské ulice, protože jim chci osobně poděkovat za jejich trpělivost se stavbou uprostřed historického centra. Rekonstrukce těchto prostranství byla nezbytná – především jsme chtěli opravit zastaralé inženýrské sítě a z Moravského náměstí udělat skutečný veřejný prostor pro setkávání a odpočinek obyvatel. Věřím, že obtíže způsobené rozsáhlou stavbou výsledek zcela vynahradí,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka. Rekonstrukce Moravského náměstí je součástí dlouhodobého programu Komplexní regenerace historického jádra města. Hlavním záměrem bylo rehabilitovat prostranství před kostelem sv. Tomáše a budovou Nejvyššího správního soudu jako skutečné náměstí, důstojnou součást brněnské okružní třídy. Výtvarné prvky na náměstí jsou řešeny se základním ideovým záměrem zobrazení čtyř kardinálních ctností (podle Platona).