Slavnostním otevřením závěrečné etapy výstavby Univerzitního kampusu Bohunice završila Masarykova univerzita osm let trvající program rozvoje své materiálně technické základny. Moderní areál pro výuku, výzkum a vývoj za pět miliard korun je největší investicí v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Špičkově vybavené výukové a laboratorní prostory budou sloužit pěti tisícům studentů a tisícovce akademických a vědeckých pracovníků lékařské a přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií.
Nově postavený univerzitní kampus se již stal základem nové městské čtvrti a v budoucnu by se díky připravovaným projektům financovaným ze strukturálních fondů Evropské unie měl stát i centrem excelentní vědy.
Kampus Masarykovy univerzity tvoří celkem 24 výukových a výzkumných pavilonů. Součástí je informační centrum s knihovnou a studovnami, výukové centrum s aulou a posluchárnami a sportovní hala.
Do nově postaveného areálu se postupně přestěhovala většina neklinických pracovišť lékařské fakulty. V historické budově na Komenského náměstí zůstaly pouze stomatologické obory a některé obory nelékařské. Z přírodovědecké fakulty zatím využívají nový areál nejvíce studenti a pedagogové z oborů biologie, chemie a biochemie, kteří mají k dispozici i společné výukové laboratoře. Od loňského podzimu sídlí v kampusu i fakulta sportovních studií. Sportovní hala se čtyřmi tělocvičnami slouží také pro výuku tělesné výchovy studentů ostatních fakult a pro výkonnostní i zájmový sport.
Univerzitní kampus je krytou lávkou propojen s Fakultní nemocnicí Bohunice, se kterou Masarykova univerzita úzce spolupracuje v oblasti výzkumu a kde se také odehrává klinická výuka mediků.

Masarykův onkologický ústav v Brně (MOÚ) společně s Občanským sdružením Masarykova čtvrť a Knihovnou Jiřího Mahena v Brně zve všechny zájemce na besedu, která se uskuteční ve čtvrtek 30. září v 17 hodin v Mahenově památníku (Mahenova 8). Beseda bude zaměřena především na další rozvoj Masarykova onkologického ústavu a jeho okolí v rámci Žlutého kopce a Helgolandu. Setkání iniciovalo Občanské sdružení Masarykova čtvrť. Kromě plánů do budoucna MOÚ se zde bude hovořit o jeho historii i aktuálních možnostech léčby onkologických onemocnění a prevenci. Po skončení besedy si budou moci zájemci ústav prohlédnout.
Besedy se zúčastní prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., ředitel MOÚ, Ing. Jana Nováčková, náměstkyně HTS, MUDr. Petr Čoupek, primář Kliniky radiační onkologie, Ing. Vladimír Kovář, vedoucí Oddělení radiologické fyziky, a doc. PhDr. Věra Linhartová, CSc., autorka publikace „Kapitoly z dějin Masarykova onkologického ústavu v Brně“.

Na blížící se vypnutí analogového televizního vysílání v územní oblasti Brno město, ke kterému dojde 30. září, upozorňují občany v těchto dnech také speciální SMS zprávy. „Zprávy SMS se sdělením o ukončení analogového televizního vysílání obdrží více než 246 tisíc zákazníkům tří největších mobilních sítí,“ říká Zdeněk Duspiva, předseda Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání v ČR.
Krátké textové zprávy obsahují sdělení o blížícím se ukončení zemského analogového televizního vysílání z vysílačů Brno-Barvičova a Brno-Hády. SMS obdrží 82 100 zákazníků mobilní sítě Telefónica O2, 84 000 zákazníků T-Mobile a 80 000 zákazníků Vodafone pohybujících se na území města Brna.
„Snažíme se upozorňovat na vypínání analogového vysílání co největším počtem různých komunikačních kanálů. Upozornění formou SMS je další možností, jak oslovit ty, kteří doposud přechod na digitální televizní vysílání neřešili,“ říká Zdeněk Duspiva.
SMS zprávy doplní komplexní informační kampaň cílenou na územní oblast Brno město, která již od června připravuje občany na blížící se vypínání analogového televizního vysílání. Veškeré informace o procesu digitalizace televizního vysílání je možné získat na bezplatné telefonní lince 800 90 60 30 a na webových stránkách http://www.digitalne.tv.

Sportovní komplex s futsalovými hřišti, tenisovými kurty a minigolfem chce postavit soukromý investor v areálu fotbalového hřiště v Žebětíně. Pokud záměr získá všechna potřebná povolení, může do pěti let areál stát. Sportovní centrum má rozšířit možnosti relaxace a odpočinku v městské části. Chce ho postavit společnost Sporthill a projektuje ho architektonický ateliér Archix. Kromě dvou venkovních hřišť na fotbal, tří tenisových kurtů, osmnácti jamek minigolfu a dětského hřiště chce investor postavit i víceúčelovou halu pro různé sporty, od basketbalu, futsalu, florbalu, badmintonu až po házenou. Počítá i s výstavbou restaurace v areálu a budovy se sociálním zařízením a wellness centrem. Současné fotbalové hřiště zůstane zachované a jeho provoz se nezmění.

Ve středu 15. září v 15 hodin proběhne slavnostní otevření Moravského náměstí a ulice Běhounské po rekonstrukci. Slavnostní událost zpestří svým vystoupením dětský soubor lidových písní a tanců Májíček, koncert se uskuteční od 14.30 hod.
„Rád bych všechny Brňany pozval na otevření opraveného Moravského náměstí a Běhounské ulice, protože jim chci osobně poděkovat za jejich trpělivost se stavbou uprostřed historického centra. Rekonstrukce těchto prostranství byla nezbytná – především jsme chtěli opravit zastaralé inženýrské sítě a z Moravského náměstí udělat skutečný veřejný prostor pro setkávání a odpočinek obyvatel. Věřím, že obtíže způsobené rozsáhlou stavbou výsledek zcela vynahradí,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka. Rekonstrukce Moravského náměstí je součástí dlouhodobého programu Komplexní regenerace historického jádra města. Hlavním záměrem bylo rehabilitovat prostranství před kostelem sv. Tomáše a budovou Nejvyššího správního soudu jako skutečné náměstí, důstojnou součást brněnské okružní třídy. Výtvarné prvky na náměstí jsou řešeny se základním ideovým záměrem zobrazení čtyř kardinálních ctností (podle Platona).

Dolní Heršpice a Přízřenice zůstávají i nadále součástí města Brna. V místním referendu konaném v neděli 12. září rozhodli obyvatelé o tom, že se tyto dvě katastrální území neosamostatní. Referenda se v obou městských čtvrtích zúčastnilo 609 voličů z celkových 888 oprávněných. Své „ano“ ve vztahu k odtržení vyslovilo 353 obyvatel, proti bylo 249. Pro osamostatnění ovšem tento výsledek nestačil, protože bylo potřeba souhlasu většiny oprávněných voličů, tedy nejméně 445.
Obě obce, Přízřenice i Dolní Heršpice, byly včleněny do „Velkého Brna“ roku 1919 a v roce 1990 se spolu s Komárovem a Horními Heršpicemi staly součástí městské části Brno-jih. Referendum o jejich odtržení iniciovalo občanské sdružení Samostatný jih, které získalo potřebný počet podpisů na petičních arších. Impulzem pro záměr osamostatnit se byla bytová výstavba, kterou soukromý investor plánoval v lokalitě Slunná louka. Město Brno vyšlo obyvatelům vstříc a dohodlo směnu pozemků, na kterých měly původně nové byty vyrůst a slíbilo i řešení dalších problémů.

Fakutní nemocnici a univerzitní kampus v Bohunicích už brzy spojí s centrem města tramvajová linka. Brněnští zastupitelé schválili změnu územního plánu, která prodloužení tramvaje umožní. Novou linku využijí pacienti fakultní nemocnice a studenti univerzitního kampusu. Poslouží i obyvatelům nových kolejí a zaměstnancům výzkumného centra Ceitec, které zde vznikne. Tramvaj se na brněnskou síť linek napojí v zastávce Osová. Odtud odbočí doprava a obloukem se stočí přes Mikuláškovo náměstí a pod ulicí Jihlavskou. Pak bude pokračovat do prostoru terminálu před budovou fakultní nemocnice.

Ve čtvrtek 9. září ve 14 hodin bude za účasti primátora města Romana Onderky před Nejvyšším správním soudem ČR na Moravském náměstí v Brně slavnostně uvedena do provozu socha Spravedlnosti. Jedná se o první zobrazení ze čtyř kardinálních ctností (formulovaných v Platónově Ústavě jako ctnosti požadované od občanů ideálního autonomního městského státu), a to Spravedlnosti, Odvahy, Mírnosti a Prozíravosti. Autorem díla je akademický sochař Marius Kotrba.

Projekt na stavbu špičkového vědeckého centra CEITEC v Brně za více než 5,2 miliardy korun odeslalo ministerstvo školství do Bruselu k závěrečnému posouzení. Peníze na vybudování moderních laboratoří a zázemí pro osm set vědců žádají společně Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, další brněnské vysoké školy a výzkumné instituce. Jedná se o jednu z nejvyšších částek, o niž bude Česká republika žádat z evropských fondů v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace. Pokud Evropská komise projekt schválí, bude to pro Brno znamenat významný posun z pohledu růstu ekonomiky i pozice na mapě vědeckých center.
Cílem projektu je vytvořit špičkové podmínky a zázemí pro rozvoj výzkumu biotechnologií, biomedicíny, pokročilých materiálů a technologií. V případě schválení by měly moderní laboratoře, ve kterých se soustředí špičkové přístrojové vybavení, vyrůst v Univerzitním kampusu v Bohunicích a v kampusu Pod Palackého vrchem do čtyř let. Brno tak má jedinečnou šanci objevit se na mapě světově uznávaných výzkumných center, přilákat zahraniční vědce, investory a s nimi spojenou dlouhodobou prosperitu.

S ohledem na výrazné ochlazení a pokles průměrných denních venkovních teplot zahájily v pondělí 6. září Teplárny Brno dodávky tepla. Výkon zdrojů bude regulován podle vývoje venkovních teplot a požadavků odběratelů. K aktivaci systémů byla splněna podmínka stanovená vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu, která definuje pravidla pro vytápění. Vyhláška stanovuje, že dodávky tepla jsou zahájeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty.
Dle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se v nejbližších dnech výrazné oteplení neočekává. Teplárny Brno však budou i nadále sledovat vývoj venkovních teplot a dle požadavků odběratelů řídit provoz svých tepelných zdrojů.