Dolní Heršpice a Přízřenice zůstávají i nadále součástí města Brna. V místním referendu konaném v neděli 12. září rozhodli obyvatelé o tom, že se tyto dvě katastrální území neosamostatní. Referenda se v obou městských čtvrtích zúčastnilo 609 voličů z celkových 888 oprávněných. Své „ano“ ve vztahu k odtržení vyslovilo 353 obyvatel, proti bylo 249. Pro osamostatnění ovšem tento výsledek nestačil, protože bylo potřeba souhlasu většiny oprávněných voličů, tedy nejméně 445.
Obě obce, Přízřenice i Dolní Heršpice, byly včleněny do „Velkého Brna“ roku 1919 a v roce 1990 se spolu s Komárovem a Horními Heršpicemi staly součástí městské části Brno-jih. Referendum o jejich odtržení iniciovalo občanské sdružení Samostatný jih, které získalo potřebný počet podpisů na petičních arších. Impulzem pro záměr osamostatnit se byla bytová výstavba, kterou soukromý investor plánoval v lokalitě Slunná louka. Město Brno vyšlo obyvatelům vstříc a dohodlo směnu pozemků, na kterých měly původně nové byty vyrůst a slíbilo i řešení dalších problémů.

Fakutní nemocnici a univerzitní kampus v Bohunicích už brzy spojí s centrem města tramvajová linka. Brněnští zastupitelé schválili změnu územního plánu, která prodloužení tramvaje umožní. Novou linku využijí pacienti fakultní nemocnice a studenti univerzitního kampusu. Poslouží i obyvatelům nových kolejí a zaměstnancům výzkumného centra Ceitec, které zde vznikne. Tramvaj se na brněnskou síť linek napojí v zastávce Osová. Odtud odbočí doprava a obloukem se stočí přes Mikuláškovo náměstí a pod ulicí Jihlavskou. Pak bude pokračovat do prostoru terminálu před budovou fakultní nemocnice.

Ve čtvrtek 9. září ve 14 hodin bude za účasti primátora města Romana Onderky před Nejvyšším správním soudem ČR na Moravském náměstí v Brně slavnostně uvedena do provozu socha Spravedlnosti. Jedná se o první zobrazení ze čtyř kardinálních ctností (formulovaných v Platónově Ústavě jako ctnosti požadované od občanů ideálního autonomního městského státu), a to Spravedlnosti, Odvahy, Mírnosti a Prozíravosti. Autorem díla je akademický sochař Marius Kotrba.

Projekt na stavbu špičkového vědeckého centra CEITEC v Brně za více než 5,2 miliardy korun odeslalo ministerstvo školství do Bruselu k závěrečnému posouzení. Peníze na vybudování moderních laboratoří a zázemí pro osm set vědců žádají společně Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, další brněnské vysoké školy a výzkumné instituce. Jedná se o jednu z nejvyšších částek, o niž bude Česká republika žádat z evropských fondů v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace. Pokud Evropská komise projekt schválí, bude to pro Brno znamenat významný posun z pohledu růstu ekonomiky i pozice na mapě vědeckých center.
Cílem projektu je vytvořit špičkové podmínky a zázemí pro rozvoj výzkumu biotechnologií, biomedicíny, pokročilých materiálů a technologií. V případě schválení by měly moderní laboratoře, ve kterých se soustředí špičkové přístrojové vybavení, vyrůst v Univerzitním kampusu v Bohunicích a v kampusu Pod Palackého vrchem do čtyř let. Brno tak má jedinečnou šanci objevit se na mapě světově uznávaných výzkumných center, přilákat zahraniční vědce, investory a s nimi spojenou dlouhodobou prosperitu.

S ohledem na výrazné ochlazení a pokles průměrných denních venkovních teplot zahájily v pondělí 6. září Teplárny Brno dodávky tepla. Výkon zdrojů bude regulován podle vývoje venkovních teplot a požadavků odběratelů. K aktivaci systémů byla splněna podmínka stanovená vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu, která definuje pravidla pro vytápění. Vyhláška stanovuje, že dodávky tepla jsou zahájeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty.
Dle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se v nejbližších dnech výrazné oteplení neočekává. Teplárny Brno však budou i nadále sledovat vývoj venkovních teplot a dle požadavků odběratelů řídit provoz svých tepelných zdrojů.

V sobotu 4. září proběhl tradiční Den otevřených dveří pivovaru Starobrno. Program zahájil Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Heinekenu Česká republika, a Tomáš Pluháček, vrchní sládek starobrněnského pivovaru. Na hlavním pódiu společně přivítali návštěvníky a slavnostně narazili první sud odpoledne. Krátce po nich se již na pódiu začala střídat jedna hvězda za druhou. Lenku Dusilovou následovali brněnští All X, kteří ve starobrněnských montérkách sklízeli hlasité ovace. Úspěch však měli i další vystupující – Děda Mládek Illegal Band, Vypsaná fixa a Mig 21.
Přes počáteční nepřízeň počasí zavítalo do pivovaru Starobrno během celého odpoledne a večera přibližně jedenáct tisíc návštěvníků. Prodalo se okolo 350 sudů piv vařených v místním pivovaru. Z toho se téměř šest set půllitrů vypilo na plošině vynesené jeřábem nad pivovar. Ta se těšila obrovskému zájmu příchozích.
Široká nabídka piv zahrnovala Starobrno Medium, Tradiční, Ležák, specialitu Baron Trenck, Heineken či nové nealkoholické Fríí. Fajnšmekři si pochvalovali také novou nefiltrovanou „třináctku“ Starobrno, která je v restauracích k dostání od minulého měsíce. V průběhu dne se sudy s ní vypily do poslední kapky. Na stáncích se čepovaly také nealkoholické limonády Zulu.
Přípravy v areálu vyvrcholily v pátek 3. září, kdy byly v rámci výstavby hlavního pódia i pódia Starobrněnské večerní školy vyklizeny prostory sudové i lahvové expedice. Z horního i dolního nádvoří pivovaru tak dočasně zmizely tisícovky pivních sudů a přepravek s lahvemi, které uvolnily místo zastřešeným pódiím. Po celou sobotu byla také zastavena výroba piva.

Rekonstrukce Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v rámci projektu „Přírodovědného exploratoria“ byla odstartována. V nejbližších dnech bude provedena úprava staveniště, dokončen poslední přesun nejtěžší astronomické techniky a zahájeny bourací práce. Postup celého projektu lze „v přímém přenosu“ sledovat na stránkách www.hvezdarna.cz stejně jako prostřednictvím služeb Facebook a Twitter.
Investorem celé akce je město Brno. Výše investice je 86 mil. Kč (z toho 65 mil. Kč tvoří evropské fondy, 21 mil. Kč jde z rozpočtú města). Zhotovitelem rekonstrukce je firma Skanska. K uvedení do provozu má dojít v září 2011.
„I když bude hvězdárna a planetárium až do poloviny příštího roku uzavřena, neznamená to, že její aktivity úplně skončily. Od října nabízíme ve spolupráci s Moravským zemským muzeem unikátní vzdělávací pořad pro základní školy Země pod palbou. V Knihovně Jiřího Mahena pak ve stejné době uvedeme první ze série populární přednášek,“ řekl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

K oficiálnímu otevření bohunického kampusu dojde 23. září. Studiu či vědě se v něm bude věnovat na pět tisíc studentů a tisíc pedagogů a výzkumných pracovníků. Již dnes je však možné se vydat na procházku novým areálem prostřednictvím internetu. Virtuální prohlídka je přístupná z oficiálních stránek univerzity nebo přímo z webové adresy www.kampus.muni.cz. Díky internetové aplikaci mohou zájemci detailně prozkoumat deset stanovišť uvnitř i vně kampusu. Prohlídka návštěvníky zavede například do knihovny, sportovní haly nebo akademické restaurace a nabídne i pohled na celý areál.

Nejvíc nově vytvořených pracovních míst a také nejvyšší počet nových projektů přilákal podle aktuálních statistik agentury CzechInvest Jihomoravský kraj v prvním pololetí letošního roku. Pro jižní Moravu se rozhodlo 36 společností, které pro své investice shánějí 1 021 nových zaměstnanců, každý třetí by přitom měl mít vysokoškolské vzdělání. Celkem tu vzniknou projekty za 547 milionů korun.
„Nejčastěji si Jihomoravský kraj vybíraly společnosti podnikající v IT a vývoji softwaru. Těch se především v Brně usadilo celkem devatenáct. Šest společností investovalo do center strategických služeb a pět firem se bude věnovat výzkumu a vývoji ve strojírenství,“ upřesňuje statistiku Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.
„Investory do Brna a jeho okolí lákají především tamní vysoké školy a zázemí vysoce kvalifikovaných lidí, které mohou pro své projekty využít. Proto nepřekvapí, že v prvním pololetí se všechny jihomoravské projekty s výjimkou jediného věnovaly právě výzkumu a vývoji nebo strategickým službám,“ dodává Rudyšarová.

Koaliční smlouvu mezi ČSSD a KDU-ČSL v zastupitelstvu Jihomoravského kraje pro období 2010 až 2012 v pondělí 30. srpna v budově krajského úřadu podepsali představitelé obou stran – Michal Hašek, Václav Božek, Stanislav Juránek a Václav Horák. Obě strany nalezly po koaličních jednání shodné priority a cíle, které pak zformulovaly do tohoto dokumentu.
Nově vzniklá koalice bude pokračovat ve výstavbě ve školních zařízeních Rajhrad a Brno-Bosonohy, bude podporovat učňovské a technické obory, chce rekonstruovat dětské domovy ve Vranově a Brně v ulici Vídeňská. V oblasti zdravotnictví bude podporovat rozvoj a modernizaci sítě krajských zdravotnických zařízení s využitím dotačních programů ČR i EU, konkrétně jde o dostavbu Nemocnice Znojmo a výstavbu nového centra ZZS JMK. Bude také podporovat přípravu rozvoje páteřní infrastruktury kraje, například rychlostních komunikací R 52, R 43 a R55.