V prodejnách Albert začal projekt S Bertíkem za dětským úsměvem. Všichni zákazníci v Jihomoravském kraji mají možnost ve spolupráci se značkou Albert rozhodnout o částce, která již tradičně podpoří vzdělání a rozvoj dětí z dětských domovů a dalších institucí v tomto kraji. V loňském roce si organizace v Jihomoravském kraji rozdělily bezmála jeden milion korun. Letos probíhá již jubilejní desátý ročník. „Věříme, že ve spolupráci s našimi zákazníky překonáme nejen loňskou částku, která přesáhla osm milionů, ale podaří se nám navýšit i částku pro partnerské instituce v Jihomoravském kraji. A zvláště v době ekonomické krize jim výrazně pomůžeme v tíživé situaci a opět podpoříme dobrou budoucnost samotných dětí i partnerských organizací,“ říká Petr Chadraba, manažer komunikace a firemní odpovědnosti značky Albert.
Peníze z Bertíků pomohly v minulých letech v Jihomoravském kraji realizovat například volnočasové aktivity a podpořily vzdělání dětí z dětských domovů nákupem studijního vybavení. Projekt S Bertíkem za dětským úsměvem za uplynulých devět let cíleně podpořil stovky institucí, ústavů sociální péče, domovů na půl cesty a vzdělání a rozvoj dětí v dětských domovech částkou přesahující 53 milionů korun.

Jihomoravský kraj bude podporovat rekonstrukci Místodržitelského paláce a vznik nového muzejního centra. Rada Jihomoravského kraje schválila smlouvu o spolupráci s Moravskou galerií v Brně. Na jejím základě bude kraj poskytovat galerii součinnost, odbornou pomoc při realizaci projektu „Centra nových strategií muzejní prezentace“ (CENS).
Projekt CENS se má věnovat především metodické činnosti v oblasti nových strategií představování vizuální a výtvarné kultury ve spojení s muzejnictvím. Nové centrum vznikne v Místodržitelském paláci, kde Moravská galerie sídlí. Celkové náklady na vybudování centra by měly dosáhnout 450 milionů korun, které budou hrazeny z prostředků Evropské unie a Ministerstva kultury. V Místodržitelským paláci, jedné z nejvýznamnějších barokních památek v centru Brna, tak vznikne národní metodické centrum, vzorová expozice umění a experimentální výstavní prostory. Jedním ze základních východisek celého projektu je záměr otevřít palác veřejnosti a udělat z něj živé společenské a kulturní centrum v historickém jádru města Brna.

Příprava projektu na vybudování Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně úspěšně skončila. Projektová žádost, čítající více než tři tisíce stránek, byla v pátek 13. listopadu odevzdána k posouzení na ministerstvo školství. Vysoké školy a ústavy akademie věd v ní žádají o přidělení dotace 6,53 miliardy korun z evropského programu Věda a výzkum pro inovace. Ministerstvo školství by mělo předložené projekty posoudit do první poloviny příštího roku, vybrané projekty následně postoupí Evropské komisi. V případě úspěchu by se CEITEC mohl začít stavět a přinášet výsledky v první polovině roku 2011.

Projekt inovačních voucherů získal první místo v soutěži Národního vzdělávacího fondu Dobrá rada nad zlato 2009. Letošní pátý ročník soutěže o nejlepší český projekt v oblasti rozvoje lidských zdrojů byl tematicky vymezen mottem „Partnerství jako cesta ke změně“. Projekt Jihomoravského inovačního centra a statutárního města Brna obstál v konkurenci 36 projektů.
„Jsme velice rádi, že inovační vouchery získaly toto ocenění. Je to pro nás dalším signálem, že podpora spolupráce komerční a akademické sféry je přínosná pro rozvoj lidských zdrojů a znalostní ekonomiky v Jihomoravském kraji,“ uvedl Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, organizátora projektu. Roman Onderka, primátor města Brna, navíc přislíbil, že město vyčlení ze svého rozpočtu finanční prostředky na další výzvu projektu i v příštím roce.
Slavnostní předání cen zástupcům projektových týmů a příslušných krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů proběhne 25. listopadu v Praze. Kompletní výsledky a další zúčastněné projekty jsou k dispozici na www.topregion.cz/soutez.

Bezkontaktní čipová karta velikosti kreditní karty bude koncem roku 2012 výsledkem projektu elektronického odbavování cestujících veřejnou hromadnou dopravou v celém Jihomoravském kraji. Společnosti Kordis JMK byly na tento projekt schváleny dotace z ROP Jihovýchod ve výši 64,6 milionu korun. Nebude nutné pravidelně docházet na předprodejní místa, cestující si budou moci zřídit trvalé platební příkazy, SIPO, případně budou moci platit přes internet.
Také druhý projekt se schválenou dotací 21 milionu korun přispěje k výrazně komfortnějšímu odbavování cestujících veřejné dopravy, a to zavedením nových služeb na centrálním dispečinku sloužících ke zjednodušení řízení dopravy a organizace provozu. Cestující v Jihomoravském kraji budou mít na zastávkách přesné informace o jízdních řádech a aktuálním stavu jednotlivých linek díky 52 novým elektronickým panelům, které podají informace o poloze vozidel či o prevenci problémů a jejich řešení.

Stromořadí ve čtyřech řadách, fontána a model Brna – takový pohled čeká Brňany koncem listopadu 2010 na Moravském náměstí. Rekonstrukce náměstí je součástí komplexní regenerace historického jádra města Brna financované z evropských dotací ROP Jihovýchod. Na rekonstrukci Komenského náměstí a náměstí Svobody nyní navazují dva projekty, kterým Výbor Regionální rady Jihovýchod schválil dotace v celkové výši téměř 194 miliony korun.
Rekonstrukce se bude týkat ulice Joštova v úseku od Moravského náměstí po kolejový trojúhelník na křižovatce s ulicí Husova, včetně části ulice Česká a části vymezené budovami Nejvyššího správního soudu, Moravské galerie a kostelem sv. Tomáše včetně ulice Běhounská. Základem úprav je obnova původní čtyřřadé aleje včetně instalace zavlažovacího systému, bezbariérová úprava zastřešených tramvajových zastávek, výstavba nových dopravních a pěších ploch a rekonstrukce veřejného osvětlení.
„Brno patří dlouhodobě mezi města, která umí čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie a právem tak náleží mezi nejúspěšnější. V této fázi jsme obdrželi dotaci na pět projektů. Budeme revitalizovat například Park Bubeníčkova či tzv. odpočinkovou zónu Terénky ve Slatině. Tou nejvýznamnější dotací je ale zhruba devadesát milionů korun na rekonstrukci Moravského náměstí. Za rok si tak budeme moci prohlédnout další nové a opravené náměstí,“ řekl primátor města Roman Onderka.

Zástupci Jihomoravského kraje jsou ochotni v rozpočtu vyčlenit peníze na stavbu koncertního sálu pro Brno, o nějž již dlouho usilují brněnští filharmonici. Podmínkou však je, aby byly reálné peníze ze státního rozpočtu a jasně definovaná částka z města Brna. Pak je kraj schopen definovat svoji konkrétní částku. Janáčkovo kulturní centrum by v takovém případě mohlo stát do dvou nebo tří let. Náklady stavby spočítali projektanti na 1,2 miliardy korun, z toho třetina by měla jít na výstavbu podzemních garážín – tuto část by mohl platit soukromý investor. Kraj by mohl dát asi sto milionů korun. Janáčkovo kulturní centrum chce radnice postavit ve středu Brna vedle Besedního domu, kde je nyní parkoviště. Nová scéna se má stát domovskou pro Filharmonii Brno a operu a balet Národního divadla Brno.

Víc peněz by mohlo Brno získat z Evropské unie díky změně takzvaného Integračního plánu rozvoje města, kterou schválili brněnští zastupitelé. Do integračního plánu totiž přibudou dvě oblasti, ve kterých je možné čerpat peníze navíc. První oblast se týká dopravy, druhá škol. Městské části tak mohou dostat peníze na přechody pro chodce, semafory, zlepšení bezpečnosti u škol, parkování a podobně. Dále potom na rekonstrukci škol, hlavně mateřských a základních. Celkově do těchto nových oblastí může jít až 250 milionů korun.

V rozpočtu města Brna na příští rok bude oproti loňsku chybět skoro miliarda korun. Rozpočet schválila Rada města Brna, na začátku prosince pak o jeho konečné podobě rozhodne zastupitelstvo. Důvodem jsou především nedostatečné daňové příjmy.
Kvůli deficitu tak nedojde na některé projekty, o nichž se ještě před hospodářskou krizí uvažovalo. Stavby a projekty, na kterých už se začalo pracovat, se dokončí. Pozastaví se však ty, které byly v plánu, ale ještě se nezačaly připravovat.

První práce na čištění Brněnské přehrady začnou ještě do konce tohoto roku. Zakázku získala firma Imos. Jejím úkolem bude kromě vápnění břehů také odtěžení bahna, výměna rybí osádky a provzdušňování. O téměř dvousetmilionový kontrakt usiloval také Metrostav. Tuto firmu Povodí Moravy, které výběrové řízení pořádalo, původně vybralo jako vítěze. Společnost Imos se proti výsledku odvolala a uspěla.