Vila Stiassni v Brně-Pisárkách, klenot architektonické moderny z konce 20. let minulého století, který je dílem architekta Ernsta Wiesnera, bude sídlem Centra obnovy památek architektury 20. století. Na jeho vybudování získal Národní památkový ústav dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu ve výši necelých 180 milionů korun.
Rozhodnutí o přidělení dotace a podmínky přijetí a uplatnění této dotace ve vile podepsali ministr kultury Václav Riedlbauch a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška.
Ministr kultury i generální ředitelka Národního památkového ústavu ocenili skutečnost, že se sídlem obnovy památek moderní architektury stane právě Brno – výkladní skříň českého funkcionalismu. Hlavním cílem projektu je vytvořit badatelskou a dokumentační platformu pro oblast tzv. architektonické moderny, zaměřenou na činnosti spojené s památkovou obnovou staveb z období 20. až 40. let minulého století. Samotná tzv. vládní vila, používaná v minulých desetiletích jako reprezentační objekt, bude zpřístupněna i veřejnosti.

Celkem 55 firem z celé České republiky si v Brně mezi sebe rozdělilo dotaci v hodnotě 7,2 milionu korun v rámci projektu inovačních voucherů financovaného městem Brnem a organizovaného Jihomoravským inovačním centrem. Firmy mohly žádat o dotaci do výše 150 tisíc korun na nákup znalostí od čtyř brněnských vysokých škol a participujících ústavů Akademie věd ČR. Získaná znalost má být pro ně nová a měla by usnadnit inovaci jejich produktu, procesu nebo služby.
O inovační voucher požádalo celkem 136 firem z celé České Republiky, 27 z nich vyřadila odborná komise z důvodu nesplnění všech požadovaných kritérií. Do slosování tedy postoupilo 109 žádostí. Nejvíce podpořených zakázek, hned 33, bude realizováno na Vysokém učení technickém v Brně. Deset voucherů putuje na Masarykovu univerzitu, devět na Mendelovu univerzitu a jeden na Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno. Dostalo se i na dvě žádosti o spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR.
Stejně jako vloni byly nejčastěji zastoupeny firmy z oborů strojírenství, stavebnictví a informačních a komunikačních technologií. Celkem 36 vylosovaných podniká v Jihomoravském kraji, z toho 26 přímo v Brně, 19 firem sídlí mimo jižní Moravu, sedm z nich je z Prahy. Čtyři společnosti pocházejí z líhně brněnských technologických inkubátorů JIC.

Už za pár týdnů znovu začnou stavební práce ve Spielberk Office Centru v Heršpické ulici v Brně. Investor, společnost CTP, se rozhodla pokračovat v původním projektu a obě budovy s 489 parkovacími místy dokončit. Zahájí stavební práce na třetí fázi projektu, který zahrnuje administrativní věž a hotel o celkové rozloze 33 123 m² s 489 parkovacími místy. Dokončení třetí fáze se očekává v prvním čtvrtletí roku 2012. Celková investice přesáhne 200 milionů eur. Mezi novými nájemci Spielberk Office Centre jsou také společnosti Edwards a Juwi, v průběhu července se sem nastěhuje také společnost PPG. Historicky první nájemce, společnost Lufthansa, si zde pronajme dalších 400 m².
Administrativní věž o 21 podlažích a výšce 85 metrů se třemi podzemními podlažími pro parkování nabídne moderní kancelářské prostory s flexibilním uspořádáním. Fasáda věže je navržena v kombinaci cihel a skla. Okna jsou v interiérech vybavena mechanickými horizontálními žaluziemi. Střešní terasa umožní nádherné výhledy na Spielberk Office Centre, ale také na samotné město Brno. Hotel bude mít patnáct pater a tři podzemní podlaží pro parkování. Jeho součástí budou dvě stovky pokojů, konferenční centrum a restaurace.

V Brně má vzniknout ojedinělé centrum pro popularizaci a propagaci vědy a výzkumu s názvem Moravian Science Centre Brno. Smlouvu mezi městem a krajem odsouhlasilo zastupitelstvo města Brna v úterý 22. června. Tato smlouva bude součástí žádosti kraje o dotaci z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
„Moravské centrum má v rámci brněnských univerzit hrát spíše úlohu informační a propagační, tudíž popularizovat vědu a výzkum pro širokou laickou i odbornou veřejnost, ale nezapomeneme také na děti a mládež. Samozřejmě navážeme kontakty také s podobnými centry ve světě za účelem výměny expozic, ale i zvýšení atraktivity města a kraje ve světě,“ říká primátor města Roman Onderka.
Na nákladech na realizaci projektu se Brno nepodílí (předpokládaných 598,7 mil. Kč má být hrazeno z dotace v objemu 596,5 mil. Kč a z rozpočtu JMK). Dotace by měla být poskytnuta z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Finanční závazek představuje částku až čtrnáct milionů korun ročně po dobu 2013 až 2018. Tyto prostředky zašle město Jihomoravskému kraji na základě smlouvy o poskytnutí dotace.

V Brně na jeden tisíc obyvatel připadá 754 čtverečních metrů maloobchodních ploch, zatímco třeba v Ostravě je to například 553 m², v Plzni 1 073 m² a 1 208 m² v Liberci. Celkem mají retailové projekty v jihomoravské metropoli kapacitu 280 000 m². Některá stávající obchodní centra ohlásila rozšíření, jiná se mají začít teprve stavět. To vše v době, kdy výdaje zákazníků na Brněnsku byly v meziročním srovnání přibližně o deset procent nižší. Některým obchodním centrům se však daří zmenšení „nákupního košíku“ kompenzovat vyšší návštěvností. Kromě Nákupního centra Královo Pole (NCKP) s klíčovým nájemcem Tesco figurují podle výzkumu Incoma GfK v první trojici nejoblíbenějších brněnských obchodních center ještě Galerie Vaňkovka a Olympia. Právě Vaňkovka a také například Avion Shopping Park Brno plánují do dvou let expanzi, NCKP připravuje obnovu food courtu a zaznamenalo další stavební úpravy. Výhledově se chystají i zcela nové projekty jako Aupark Brno nebo Carina Retail Park Štýřice.

Valná hromada akciové společnosti Veletrhy Brno schválila výsledky hospodaření společnosti za rok 2009. Veletrhy Brno se dokázaly vyrovnat se změnou vnějšího prostředí a vytvořit podmínky pro další rozvoj. Opce umožňující městu Brnu odkup akcií byla odložena na rok 2020. Do této doby by měla zůstat zachována stávající akcionářská struktura. „Messe Düsseldorf považuje investici ve společnosti Veletrhy Brno za dlouhodobou a v žádném případě neuvažuje o prodeji majoritního podílu ve společnosti Veletrhy Brno. Akcionáři a statutární orgány společnosti takovou možnost neprojednávaly,“ dodává k této informaci předseda představenstva Veletrhů Brno Herbert Vogt.
V roce 2009 hospodařily Veletrhy Brno se ztrátou 98 milionů korun. Tato ztráta odpovídá očekáváním, které v březnu zveřejnil management firmy. I přes propad statistických ukazatelů si Veletrhy Brno udržují svůj podíl na auditovaném trhu českého veletržního průmyslu: v parametru výstavní plochy dosáhly podílu 60,99 %, v segmentu mezinárodních veletrhů činil podíl 67,4 %. Byla ukončena optimalizace procesů a nákladů. Firma je nyní schopná fungovat i v současných ztížených ekonomických podmínkách.
V roce 2009 byl naplněn dlouhodobý plán přestavby výstaviště dokončením pavilonu P a dopravní infrastruktury. Výstaviště se nyní dostalo do podoby, ve které si ho přáli mít akcionáři z Messe Düsseldorf při svém vstupu do brněnské veletržní správy před deseti lety. Cash flow a financování je zajištěno dohodou s konsorciem bank o novém splátkovém kalendáři.

Rada Jihomoravského kraje schválila v pátek 25. června výzvu k předkládání grantových projektů do globálního grantu na podporu dalšího vzdělávání z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Celková alokace prostředků pro tuto výzvu činí 150 milionů korun. Maximální částka na jeden projekt je patnáct milionů. Žádosti se budou přijímat od 11. srpna do 1. září 2010. „Tentokrát jde především o podporu dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji s cílem prohloubení nabídky tohoto vzdělávání a posílení informovanosti o této nabídce. Také chceme usnadnit individuální přístup obyvatel kraje k dalšímu vzdělávání a zvýšení jejich motivace k celoživotnímu učení,“ řekl náměstek hejtmana Václav Božek.
Grant má podpořit vzdělávání pedagogů, lektorů, řídicích a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek, působících v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Jde také o rozšíření vzdělávací nabídky, rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých, podporu provázanosti dalšího vzdělávání s praxí, rozvoj sítí a partnerství subjektů působících v této oblasti a v poradenství, o podporu zavádění moderních vzdělávacích technologií a metod.

Zástupci dvanácti institucí z Jihomoravského kraje převzali v pondělí 21. června z rukou zástupců Jihomoravského kraje finanční dar ve výši 1 710 249 korun. Peníze z projektu značky Albert „S Bertíkem za dětským úsměvem“ podpoří vzdělání a rozvoj mladých lidí z dětských domovů a zvýší jejich šance na úspěšnou budoucnost v samostatném životě. Značka Albert prostřednictvím desátého ročníku projektu věnuje dětským domovům a dalším institucím po celé České republice téměř patnáct milionů korun.

Ve čtvrtek 17. června skončil sběr přihlášek firem žádajících o inovační voucher v hodnotě až 150 tisíc korun. Po loňském úspěchu pilotní výzvy vyčlenilo letos město Brno na inovační vouchery 7,2 milionu korun. O dotaci v letošním roce požádalo celkem 136 firem. Nyní zkontroluje žádosti odborná komise. V úterý 29. června pak budou slavnostně slosovány na brněnské radnici, neboť souhrnná hodnota žádostí opět významně převyšuje disponibilní prostředky.
Celkový počet přihlášených je nižší než při první výzvě, regulace počtu žadatelů zavedením povinné finanční spoluúčasti ve výši 25 % hodnoty zakázky však byla záměrným krokem. „Naším cílem bylo zvednout kvalitu přihlašovaných projektů, a to se povedlo,“ popisuje důvody změny ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček. „Navíc se takto dostane do systému o čtvrtinu více prostředků,“ doplňuje.
Nejžádanější institucí zůstalo stejně jako v loňském roce Vysoké učení technické v Brně, s nímž chce spolupracovat 79 podniků. Následují Masarykova univerzita (29 žádostí) a Mendelova univerzita (17 žádostí). Kromě brněnských univerzit si mohly podniky domlouvat spolupráci i se čtyřmi ústavy Akademie věd ČR, které nasbíraly dohromady deset žádostí. Ústavem s největším aplikačním potenciálem je Ústav přístrojové techniky (sedm žádostí).

Rok 2009 byl na trhu práce v Jihomoravském kraji v mnoha ohledech ojedinělý a zlomový. Důsledkem hospodářské krize byl výrazný růst míry nezaměstnanosti v regionu. Výrazně se změnila také struktura zaměstnanosti – pokles zaměstnanosti se totiž týkal hlavně zemědělství (z 3,2 % v roce 2008 na 2,5 % v roce 2009) a průmyslu (z 41,3 % v roce 2008 na 35,5 % v roce 2009). Naproti tomu počet pracovníků ve službách a ve stavebnictví zůstával na stejné úrovni, nebo se zvyšoval. V tzv. terciéru (tj. tržních a veřejných službách) pracuje nyní 62 % pracovníků (v roce 2008 55,6 %), což je více, než je průměr ČR (59 %). Takové jsou výsledky průzkumu zaměstnanosti, provedeného na přelomu let 2009 a 2010 v Jihomoravském kraji krajským úřadem ve spolupráci s úřady práce v jednotlivých okresech. Průzkumu se zúčastnilo zúčastnilo 2930 ekonomických subjektů působících v kraji, převážně podniků s dvaceti a více pracovníky, ve kterých šetření obsáhlo 70 % procent pracovníků. Město Brno náporům ekonomické recese odolává relativně nejlépe. Kritická situace byla ovšem na Hodonínsku a Znojemsku, kde míra nezaměstnanosti na konci roku 2009 překročila 15 %.