Letošní třetí ročník celorepublikového srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který pravidelně hodnotí podmínky pro podnikání v regionech České republiky, přinesl výsledky za Jihomoravský kraj. Z jednadvaceti hodnocených měst v tomto regionu nabízí stejně jako loni nejlepší podnikatelské podmínky Slavkov u Brna.
Slavkov u Brna obhajobou loňského prvenství znovu dokázal své kvality v přístupu
k podnikatelům. I z toho důvodu zde dynamika růstu počtu ekonomických subjektů předbíhá krajský průměr o pětinu. Nejlepší výsledky v jednotlivých kritériích dosáhl Slavkov v oblasti pracovního trhu zejména díky dlouhodobě nízké nezaměstnanosti. Podnikatelé jsou rovněž spokojeni s úrovní cen. „Naší výhodou je zdravý ekonomický základ, který stojí na firmách střední velikosti. Tyto firmy vznikly v 90. letech a čtyři ze šesti významných zaměstnavatelů jsou dokonce v rodinném vlastnictví,“ sdělil slavkovský starosta Ivan Charvát.
Na druhém místě se ve výzkumu umístil Vyškov, kde podnikatelé nejvíce oceňují samotnou úroveň lokality. Vyškov se vyznačuje minimálně znečištěným ovzduším a nízkou kriminalitou. Třetím nejlepším místem pro podnikání v Jihomoravském kraji se staly Bučovice. Zde ocenili podnikatelé hlavně nižší cenové podmínky, např. poplatky za energii. S kladným ohlasem se setkalo také podnikatelské prostředí a fungování městského úřadu.
V rámci vyhlášení výsledků letos udělila speciální cenu také společnost Eurovia CS, která je již třetím rokem partnerem výzkumu. „Udělujeme ocenění městu Brno za poskytování inovačních voucherů. Podnikatel může získat od brněnských vědecko-technických institucí, jako jsou univerzity či vědecké ústavy, například služby v podobě vývoje produktu, testování či vytvoření byznys plánu k inovativnímu produktu,“ sdělila Marcela Solařová, obchodní ředitelka Eurovia Brno.
Cílem celorepublikového srovnávacího výzkumu Město pro byznys, jehož vyhlašovatelem je týdeník Ekonom, je každoročně nalézt místo s nejlepšími podmínkami pro podnikání. Dle padesáti kritérií, které jsou rozděleny do šesti základních oblastí – podnikatelské prostředí, kvalita lokality, přístup veřejné správy, situace na pracovním trhu, cenové podmínky a telefonický průzkum mezi podnikateli – je hodnoceno 205 obcí s rozšířenou působností a 22 pražských správních obvodů. Celorepublikové pořadí českých a moravských měst bude vyhlášeno v září. V loňském roce se celkovým vítězem stalo město Klatovy.
Jihomoravský kraj pokračuje ve svém programu budování infrastruktury pro podporu podnikání v oblasti nových technologií a materiálů a naplňuje svoji regionální inovační strategii. „Plně se hlásíme k tomu, že jsme nejinovativnější region České republiky mimo hlavní město. Vybudování nového vědeckého parku by toto postavení našeho kraje mělo ještě posílit. Projekt dá vzniknout novým pracovním místům s vysokou přidanou hodnotou, vytvoří podmínky pro úzkou spolupráci, přenos technologií a znalostí mezi výzkumnou sférou a firmami.V neposlední řadě se bude podílet na rozvoji podnikání a vytvoření prostředí pro kvalitní investice zahraničních firem,“ řekl hejtman a připomněl již existující podnikatelský inkubátor na Palackého vrchu v Brně a biotechnologický inkubátor INBIT v areálu bohunického kampusu Masarykovy univerzity. Připravovaný CEITEC Science Park je podle něj koncipován jako mnohaoborově zaměřený projekt, ale zaměření firem by mělo korespondovat s oborovou orientací Středoevropského technologického institutu. Půjde tedy o obory pokročilých nano a mikrotechnologií, nových materiálů, komunikačních a řídicích technologií.
www.slpkrtiny.cz
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 |
Ústav přístrojové techniky (ÚPT) uspěl se svým projektem ALISI v boji o prostředky z evropských strukturálních fondů, konkrétně z druhé prioritní osy Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Do Brna tak na ALISI přiteče převážně z Evropské Unie 432,9 milionů korun. Čtvrtina částky půjde na výstavbu nových laboratoří a 260 milionů pokryje jejich vybavení moderními přístroji. „Po dokončení realizační fáze, tedy po ukončení výstavby na konci roku 2012 a vybavení laboratoří, by v centru mělo pracovat 60 výzkumných pracovníků. Toto číslo zahrnuje přibližně 35 vědeckých pracovníků a 15 doktorandů. Klíčoví vědečtí pracovníci jsou již nyní v ÚPT připraveni,“ upřesňuje ředitel ALISI prof. Pavel Zemánek.
Výstupy ALISI budou směřovat především do aplikační sféry, avšak nezanedbatelným cílem je také další rozvoj diagnostických a analytických metod a výchova mladých výzkumných pracovníků. Záběr laboratoří ALISI bude velmi široký: výzkumné aktivity se dělí do dvou výzkumných programů, a totiž na diagnostické metody a pokročilé technologie. „Výzkum bude zasahovat do oblastí diagnostiky a technologií, které využívají metod magnetické rezonance, laserové interferometrie a spektroskopie, elektronové mikroskopie a litografie, svařování elektronovým a laserovým paprskem, magnetronového naprašování a kryogeniky, a také do konstrukce nových přístrojů a systémů,“ vyjmenovává Pavel Zemánek.
Půjde o informační centrum pro otázky trvale udržitelného rozvoje v oblasti stavitelství, úspor energií při výstavbě a užívání staveb a aplikace soudobých výrobků a technologií. Záměr zřízení Centra udržitelné výstavby vychází z dosavadních zkušeností z provozu projektu Stavební centrum Eden 3000 společnosti Veletrhy Brno na brněnském výstavišti a předpokládá další rozšíření jeho možností. Společný záměr na zřízení Centra udržitelné výstavby bude smluvními stranami v budoucnu konkretizován. Základními prvky předávání informací Centra udržitelné výstavby budou: 3D prezentace ve Vzorkovně stavebních materiálů a na volných výstavních plochách, zejména vzorové montované nízkoenergetické domy, vzdělávací kurzy a semináře, odborná literatura, odborné poradenství, e-learning, práce s databázemi atd.
Více na www.stavebnicentrum.cz.
Každé dva roky oslovuje Masarykova univerzita všechny absolventy magisterského prezenčního studia, aby získala informace o tom, jaké uplatnění v praxi nacházejí a jak zpětně vysokoškolské studium hodnotí. Na sklonku loňského roku se podařilo získat odpovědi celkem 2041 studentů, tj. 47 % všech absolventů.
Po jednom až dvou letech po ukončení téměř devět z deseti absolventů pracuje nebo podniká. Podíl nezaměstnaných je nízký, podle výzkumu dosahuje hodnoty 1,4 %. Oficiální statistiky o nezaměstnanosti udávají nezaměstnanost absolventů MU v roce 2009 na úrovni 2,2 %, což je zhruba třiapůlkrát méně, než činí celostátní míra nezaměstnanosti. Skupina aktuálně nepracujících absolventů je nejčastěji tvořena absolventy, kteří dále studují v doktorském studiu, studují další vysokou školu nebo cizí jazyky a dále to jsou ženy na rodičovských dovolených.