Zástupci Jihomoravského kraje jsou ochotni v rozpočtu vyčlenit peníze na stavbu koncertního sálu pro Brno, o nějž již dlouho usilují brněnští filharmonici. Podmínkou však je, aby byly reálné peníze ze státního rozpočtu a jasně definovaná částka z města Brna. Pak je kraj schopen definovat svoji konkrétní částku. Janáčkovo kulturní centrum by v takovém případě mohlo stát do dvou nebo tří let. Náklady stavby spočítali projektanti na 1,2 miliardy korun, z toho třetina by měla jít na výstavbu podzemních garážín – tuto část by mohl platit soukromý investor. Kraj by mohl dát asi sto milionů korun. Janáčkovo kulturní centrum chce radnice postavit ve středu Brna vedle Besedního domu, kde je nyní parkoviště. Nová scéna se má stát domovskou pro Filharmonii Brno a operu a balet Národního divadla Brno.

Víc peněz by mohlo Brno získat z Evropské unie díky změně takzvaného Integračního plánu rozvoje města, kterou schválili brněnští zastupitelé. Do integračního plánu totiž přibudou dvě oblasti, ve kterých je možné čerpat peníze navíc. První oblast se týká dopravy, druhá škol. Městské části tak mohou dostat peníze na přechody pro chodce, semafory, zlepšení bezpečnosti u škol, parkování a podobně. Dále potom na rekonstrukci škol, hlavně mateřských a základních. Celkově do těchto nových oblastí může jít až 250 milionů korun.

V rozpočtu města Brna na příští rok bude oproti loňsku chybět skoro miliarda korun. Rozpočet schválila Rada města Brna, na začátku prosince pak o jeho konečné podobě rozhodne zastupitelstvo. Důvodem jsou především nedostatečné daňové příjmy.
Kvůli deficitu tak nedojde na některé projekty, o nichž se ještě před hospodářskou krizí uvažovalo. Stavby a projekty, na kterých už se začalo pracovat, se dokončí. Pozastaví se však ty, které byly v plánu, ale ještě se nezačaly připravovat.

První práce na čištění Brněnské přehrady začnou ještě do konce tohoto roku. Zakázku získala firma Imos. Jejím úkolem bude kromě vápnění břehů také odtěžení bahna, výměna rybí osádky a provzdušňování. O téměř dvousetmilionový kontrakt usiloval také Metrostav. Tuto firmu Povodí Moravy, které výběrové řízení pořádalo, původně vybralo jako vítěze. Společnost Imos se proti výsledku odvolala a uspěla.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje podpořilo projekt brněnského Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka na vybudování Československého středoškolského tréninkového centra, které bude využíváno pro společné pobyty studentů sportovního gymnázia v Brně a sportovního gymnázia v Trenčíně. Centrum bude sloužit i k pořádání mezistátních sportovních soutěží. Budou jej využívat atleti, volejbalisté, plavci (pro přípravu na suchu), sportovní gymnasté a basketbalisté.
Projekt s názvem Pohyb nás spojuje zahrnuje generální rekonstrukci stávajícího atletického hřiště, jehož technický stav je velmi špatný a neodpovídá současným požadavkům na sportovní přípravu vrcholových sportovců. Projekt je financován z operačního programu přeshraniční spolupráce ČR–Slovensko. Jihomoravský kraj poskytne 1,2 milionu korun, což je deset procent z celkových nákladů. Záměr musí ještě schválit řídící výbor operačního programu přeshraniční spolupráce SR–ČR.

Více než sedmdesát milionů korun plánují České dráhy investovat do konce příštího roku na opravy několika nádražních budov na jihu Moravy. Ještě letos začne rekonstrukce nádraží v Chrlicích u Brna za 19 milionů korun a oprava nocležen na již modernizovaném nádraží v Břeclavi za 18 milionů korun. Největší opravy čekají nádraží v Letovicích a Moravském Krumlově, kde vznikne nový přestupní terminál Integrovaného dopravního systému. Při celkové rekonstrukci výpravních budov dojde k výměně hydroizolace, oken a dveří, zateplení fasády, rekonstrukci střešního pláště a také ke kompletní rekonstrukci vnitřních prostor pro cestující včetně nových sociálních zařízení.
České dráhy na jihu Moravy spravují kolem osmdesáti výpravních budov. Velká část z nich prošla modernizací již v minulých letech při budování železničních koridorů z Břeclavi do Brna a Přerova. Ve Slatině a Šlapanicích se částečné rekonstrukce uskutečnily před letošní návštěvou papeže v Brně. Dělníci opravili fasádu, střechu a vyměnili kompletně okna a dveře. Ve Slatině ještě letos skončí vnitřní úpravy za celkem 3,2 milionu korun a v příštím roce začne oprava kanalizace za dva miliony.

Dotace z Evropské unie umožní pořízení nových přístrojů v celkové hodnotě téměř 82 milionů korun určených pro traumatologické centrum Fakultní nemocnice Brno. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude prostřednictvím Integrovaného operačního programu pokryto 85 % nákladů a zbylých 15 % půjde ze státního rozpočtu.
Cílem projektu „Modernizace a obnova přístrojového vybavení Traumatologického centra FN Brno“ je obnova, modernizace a doplnění vybavení i technického zázemí operačních sálů, resuscitace a pořízení nových kapacit zobrazovacích diagnostických technologií. Nové vybavení dostane traumacentrum pro dospělé i traumacentrum pro děti. Bude tak možné ošetřit větší počet pacientů a poskytnout jim tu nejkvalitnější péči.

Město Brno je v oblasti socioekonomického rozvoje druhé nejvýznamnější město v celé České republice. Významné ocenění získalo na základě hodnocení českých měst a krajů v projektu MasterCard česká centra rozvoje 2009. V kategorii atraktivity pro investory pak získalo město Brno třetí místo. „I přesto, že světu vládne krize, má město Brno dobré předpoklady udržet si kvalitní socioekonomický rozvoj a přestát tak nepříznivé časy. Stále více a silněji se rozvíjí spolupráce podnikatelské sféry a vysokých škol, která přispívá k atraktivitě města pro zahraniční i české investory. To je slibné zejména do budoucnosti, protože věda a výzkum – a troufám si říci, že i podnikatelská sféra – toto spojení velice oceňují. Brno udělá vše pro to, aby napomohlo všem, kteří hodlají v Brně investovat a rozvíjet své podnikatelské záměry,“ sdělil k ocenění primátor města Brna Roman Onderka.

Míra nezaměstnanosti se v Brně vyšplhala až na osm procent. Brněnský úřad práce nyní eviduje přes 17 600 uchazečů o práci. Za poslední měsíc jich přibylo asi dvě stě padesát. Počet volných míst se nezměnil, úřad práce uchazečům stále nabízí necelé dva tisíce pracovních pozic. Ve srovnání s loňským rokem je to asi čtyřikrát méně. Nezaměstnaných Brňanů bylo asi 12 400, což je o pět tisíc méně než nyní. Nezaměstnanost se v Brně pravděpodobně zvýší i v příštích měsících. Několik firem už totiž Úřadu práce nahlásilo propuštění. Asi nejvíce lidí propustí brněnská farmaceutická firma Pliva-Lachema. Do konce roku by mělo jít asi o čtyři sta lidí.

Diagnostickou část společnosti Pliva-Lachema koupila od izraelské skupiny Teva Pharmaceutical německá firma Erba Diagnostics Mannheim. Zachová všech 125 pracovních míst, plánuje i další rozvoj. Do brněnské firmy chce zpočátku investovat přes dvacet milionů korun. V nejbližších měsících plánuje posílit výrobní kapacitu a vývoj nových produktů. Pro zbylou část společnosti Pliva-Lachema, která se zabývá výrobou léků, se kupce najít nepodařilo a na konci roku ukončí provoz. O práci tak přijde na čtyři sta lidí. Teva koupila Plivu-Lachemu jako součást americké skupiny Barr Pharmaceuticals na sklonku minulého roku. Ponechat si ji ale nechtěla a hledala pro ni kupce.