Na letošní vánoční trhy v Brně, které mají být bez stánků s lůžkovinami, spodním prádlem a tepláky, vydá radnice nejméně jedenáct milionů korun. Radní schválili pětimilionovou dotaci pro městskou firmu Technické sítě Brno a šestimilionovou půjčku. Z peněz se bude nakupovat slavnostní osvětlení a stánky.
Radnice se letos rozhodla pořádat trhy vlastními silami. V minulých letech pořádala vánoční trhy firma Ardona. Její práce byla kritizována, například kvůli stánkovému sortimentu připomínajícímu spíš levné tržiště. Loni platnost smlouvy s firmou vypršela. Šestimilionová půjčka na nákup stánků a vybavení těch, kde se bude prodávat občerstvení, by se měla radnici postupně vracet. Technické sítě budou půjčku splácet z nájemného.
Pořádání trhů si letos rozdělí radnice s městskou částí Brno-střed. Magistrát bude mít na starost dění na náměstí Svobody a na Staré radnici, městská část akce a trhy na Zelném trhu.
Pořadatelé už odsouhlasili hlavní termíny. Stánkový prodej začne v sobotu 28. listopadu, na neděli 29. listopadu se plánuje slavnostní zahájení spojené s rozsvícením vánočního stromu. Až do Štědrého dne bude program na pódiích. Jasný je i sortiment stánků. Převažovat by tam měly rukodělné vánoční předměty, výrobky tradičních řemesel a svátečně laděné občerstvení.

Ve čtvrtek 10. září byly otevřeny hned dvě významné silniční stavby v kraji. Kvalitní průjezd kolem brněnského výstaviště umožňuje nyní motoristům nová mimoúrovňová křižovatka u čtvrté brány areálu. Stavba s názvem „Silnice I/42 Brno, VMO, MÚK Hlinky – křižovatka u 4. brány BVV“, která přišla na 163 milionů korun, řeší dopravní situaci v jednom z kritických míst v jihomoravské metropoli. Další strategická silniční stavba „Silnice I/50, Bučovice, průtah“ byla zprovozněna s pětitýdenním předstihem oproti původnímu plánu. Motoristům nová komunikace přináší možnost plynulého průjezdu městem, místním obyvatelům umožní bezpečnější pohyb přes silnici, po které denně projede na třináct tisíc aut. Nové ostrůvky, přechody, obnova vodorovného značení a mnohé další úpravy jsou změnami, které místním obyvatelům umožní bezpečnější pohyb přes silnici, bez toho, že by museli zbytečně riskovat. Otevření nového průtahu též umožní Ředitelství silnic a dálnic pokračovat v dalších opravách směrem na Zlínsko a zlepší tak kvalitu silničního spojení mezi oběma sousedícími kraji. Celkové náklady na tříkilometrový úsek silnice byly vyčísleny na 235,3 milionu korun.

V těchto dnech slavil Orea Hotel Voroněž významné výročí – již třicet let poskytuje služby veletržním hostům, obchodním cestujícím, účastníkům kongresů a také turistům cestujícím za poznáním jihomoravského regionu. Výstavba hlavní budovy (nyní hotel Voroněž 1) byla ukončena v srpnu 1979, odkdy se hotel nacházel ve zkušebním provozu. Takzvané „grand opening“ bylo na hotelové poměry v poměrně krátké době, a sice v předvečer Mezinárodního strojírenského veletrhu – dne 8. září téhož roku. Hotel je produktem mezinárodní spolupráce. Jde o maďarský projekt ve švédské licenci postavený v Československu – i taková byla Evropa před více než čtvrt stoletím. „Návštěvníci oceňují po celou dobu naše vynikající gastronomické, kongresové i ubytovací služby. Vyhlášené jsou i cateringové akce, pořádané podle přání klienta v tradičních i netradičních prostorách města Brna a na hradech a zámcích jižní Moravy,“ uvádí Josef Kulíšek, generální ředitel Interhotelu Voroněž.

Ve čtvrtém ročníku soutěže Firma roku zvítězila v Jihomoravském kraji společnost Top Moravia Q. Za živnostníky byla oceněna Magda Živná působící v oblasti hotelnictví a pohostinství. Vítěznou pozici získala také společnost Hezká kuchyň, a to v kategorii Byznys rebel, kterou již druhým rokem vyhlašuje titulární partner Firmy roku, společnost Vodafone. „Je potřeba si uvědomit, že za každým soutěžícím se skrývá konkrétní podnikatelský příběh, ochota převzít na sebe riziko, síla tvořit hodnoty a poskytnout práci svým zaměstnancům. Pro mě je taková soutěž potvrzením skutečnosti, že i ve stávající ekonomické situaci existují úspěšní podnikatelé. A právě oni nám pomohou překonat hospodářskou krizi,“ sdělil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

V pondělí 14. září přivítal areál brněnského výstaviště první návštěvníky 51. mezinárodního strojírenského veletrhu MSV a 5. mezinárodního veletrhu dopravy a logistiky Transport a logistika. Ve výstavních expozicích se představuje na patnáct set vystavovatelů ze třiceti zemí. Plných 37 % vystavujících firem je ze zahraničí – tedy 550 firem. Více než polovina exponátů prezentovaných vystavovateli jsou novinky v daných oborech. Součástí tradičního oboru energetika na MSV je nový projekt Moderní energetické zdroje pro průmysl s důrazem na obnovitelné zdroje energie. Poprvé se v rámci MSV představí firmy s nabídkou solárních elektráren, příslušenství k fotovoltaickým zdrojům, tepelných čerpadel a využití větrné energie. Moderní energetická řešení zde představí více než čtyřicet firem.

Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s Masarykovou univerzitou zahájily společný projekt Inovace mezinárodních studijních programů brněnských univerzit. Dalšími partnery tohoto projektu jsou Statutární město Brno, Jihomoravský kraj a Regionální hospodářská komora Brno. Projekt byl partnery předložen v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a o udělení finanční podpory z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR rozhodl ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Tříletý projekt bude realizován v rámci Institutu celoživotního vzdělávání při VUT v Brně.

Primátor města Brna Roman Onderka zahájil ve čtvrtek 10. září jednání v Rytířském sále Nové radnice týkající se Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM). Pozvánku primátora města k diskuzím v rámci KERM přijalo více než padesát reprezentantů veřejného a soukromého sektoru i akademické sféry, špičkových odborníků v různých oblastech ekonomického rozvoje měst.
„KERM je pracovní dokument, kterým město zpřesňuje již zahájenou diskusi o strategických opatřeních v oblasti zlepšování místního ekonomického rozvoje. Prostřednictvím KERM chce Brno identifikovat faktory, které zásadním způsobem zvyšují konkurenceschopnost města jako investiční destinace a pólu ekonomického růstu (nejen ve vztahu k FDI) a nalézt způsoby, jak tyto faktory přímo i nepřímo stimulovat. Jsme přesvědčeni, že zvyšováním konkurenceschopnosti dosáhneme toho, že jak pro domácí, tak pro zahraniční investory bude snazší v Brně lokalizovat své investice,“ uvedla v úvodní diskuzi vedoucí Kanceláře strategie města Marie Zezůlková.

Kancelářské centrum Spielberk Office Centre (SOC) v Brně získalo během letošního léta svůj další rozměr. Lidé, kteří v místních kancelářích celý den pracují, se po skončení pracovní doby mohou věnovat rekreačním aktivitám – plážovému volejbalu, cyklistice nebo in-line bruslení, k dispozici je také posilovna včetně relax centra. Podzimní sezonu organizovaných sportovních aktivit v parku otevřel v sobotu 5. září cyklistický den Spielberku. O čtrnáct dnů později je připraven již druhý turnaj v plážovém volejbale Spielberk Beach Cup. Pro další týdny je pak v plánu paintball a golf, ale také kulturní akce v podobě světelné a hudební show, vánočních trhů apod.

V Brně vyrostl nový moderní areál pro servis a opravy stavebních strojů JCB. Otevření nového servisního centra se uskuteční za účasti primátora města Brna Romana Onderky a technického náměstka Ladislava Macka ve čtvrtek 10. září přímo v prostorách areálu, kde budou dále přítomni zástupci společnosti JCB v čele s výkonným ředitelem Matthew Taylorem a majitelem společnosti Terra Egonem Zwingerem .
Do výstavby servisně-obchodního centra pro celou Moravu investovala společnost zhruba sto milionů korun s tím, že nové centrum zabezpečí služby pro 1200 stavebních strojů JCB.
„Jsem rád, že tato společnost zapustila kořeny v Brně, kde investovala do obchodně-servisního centra, které bude nabízet služby pro stavební stroje JCB. V době krize jsou podobné investice dvakrát tak významné,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka.

Průměrný plat Jihomoravanů ve druhém čtvrtletí roku vzrostl nejvíce z celé republiky. Průměrný plat v kraji činil 21 494 korun. Oproti stejnému období loňského roku si lidé polepšili o 4,2 procenta, to představuje nárůst o 645 korun. Dvě třetiny lidí v Jihomoravském kraji ale na průměrnou mzdu nedosáhnou. Statistická čísla podle odborníků zkreslují platy manažerů a lidí ve vedoucích pozicích. Jihomoravský kraj zůstává v celorepublikovém průměru na čtvrtém místě. Na Prahu ztrácí víc než sedm tisíc korun, předběhl jej Středočeský a Plzeňský kraj. Zvyšování mezd se týká jen některých profesí. Polepšili si hlavně úředníci a zaměstnanci státní správy.