18. 1. 1922 proběhla ustavující valná hromada biologické společnosti v Brně mající podle stanov pěstovat biologickou vědu a podporovat snahy těch, kteří vědecky v nejrůznějších biologických oborech pracují. 2. 4. 1924 se přeměnila v Československou biologickou společnost se sídlem v Brně, jež byla ještě téhož roku přijata za člena Société de biologie. Činnost společnosti byla vždy úzce spojena s LF MU. Předchůdkyní Biologické společnosti, sdružující odborníky biologických oborů ze všech brněnských vysokých škol, bylo Volné sdružení biologických pracovníků, jež se ustavilo 21. 4. 1921.

www.encyklopedie.brna.cz

18. 1. 2006 byl otevřen obchodní dům Omega na náměstí Svobody v Brně, který vyrostl na místě proluky po Domě nábytku. Středem domu prochází třípodlažní obchodní pasáž, centrálním prostorem se stalo atrium s kavárnou. Tři patra domu jsou obchodní, další tři patra jsou bytová. Autorem stavby jsou architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař.

www.encyklopedie.brna.cz

13. 1. 1935 byla slavnostně otevřena Masarykova léčebna Dům útěchy v Brně. Výstavba léčebny, o niž usiloval spolek Dům útěchy v Brně od svého založení v roce 1928, byla zahájena v roce 1933 podle projektu Vladimíra Fischera a Bedřicha Rozehnala. Už 21. 1. 1935, týden po slavnostním otevření, byl zahájen provoz. Celkové náklady na výstavbu a vybavení činily 10 400 000 Kč (částkou dva a půl milionu korun přispěl v roce 1930 T. G. Masaryk). V roce 1945 byla léčebna přejmenována na Masarykův radioléčebný ústav, v roce 1954 na Krajský ústav národního zdraví – Onkologický ústav, v roce 1976 na Výzkumný ústav klinické a experimentální onkologie v Brně, v roce 1991 pak získala název Masarykův onkologický ústav.

www.encyklopedie.brna.cz

Císař Fridrich III. po zakročení Jiřího z Poděbrad povolil 12. 1. 1463 Brňanům, aby prováželi rakouskými zeměmi zboží do Benátek a z Benátek, bez zastávky ve Vídni. Tímto byla odstraněna nepřekonatelná překážka, kterou kladla Vídeň přímým stykům navazovaným přes rakouské země s jinými krajinami. Brno tak získalo spojení s Benátkami, jež měly rozhodující postavení pro obchod s východním Středozemím a s Levantou. Česko-uherské války však toto slibně se rozvíjející obchodní spojení zničily.

www.encyklopedie.brna.cz

6. 1. 1904 se v Besedním domě sešlo dvacet nejlepších borců z pěti českých a moravských klubů. Jeden za druhým nastupovali proti Gustavu Frištenskému, který všech 19 soupeřů za neuvěřitelných 99 minut a 54 vteřin přemohl. Gustav Frištenský, který zde vyhrál 950 korun, věnoval celou tuto sumu na dobročinné účely. Po vítězství jej početná skupina přátel a fanoušků doprovodila na brněnské nádraží, kde nasedl na vlak směřující do Ruska, kde ho čekala řada zápasů mezi profesionály.

www.encyklopedie.brna.cz

6. 1. 1872 proběhla v Brně exhibice světoznámého krasobruslaře Jacksona Hainese, který vyrobil v roce 1865 celokovové brusle, které se připevnily přímo na boty (tzv. jacksonky). V listopadu 1870 se Jackson Haines obrátil na předsedu brněnského německého bruslařského spolku Brünner Eislaufverein, zda by mohl přijet do Brna a předvést něco ze svého umění. Vlastní exhibiční vystoupení zahrnovalo nejdříve ukázku elegantního krasobruslení, dále ukázku neobratné jízdy bruslařů při jejich prvních pokusech, jež Haines provedl v masce starého muže, a na závěr exhibice se objevil v ženském kostýmu.

www.encyklopedie.brna.cz

V podzimních měsících byl v rámci rekonstrukce Moravského náměstí a části ulice Běhounské realizován archeologický výzkum, který se zaměřil především na předstihový výzkum v trase nové kanalizace. Jeho zatím nejdůležitějším zjištěním je doložení dosud neznámého hřbitova před průčelím a po stranách kostela sv. Tomáše, na kterém se pohřbívalo pravděpodobně ve druhé polovině 14. a po celé 15. století. Výzkum už nyní značnou měrou přispívá k poznání topografie místa před výstavbou kláštera i k jeho samotným stavebním počátkům. V nejbližších měsících se archeologický výzkum zaměří především na dokončení průzkumu prostoru před průčelím kostela sv. Tomáše, kde se předpokládá odkrytí další části hřbitova, případně dokladů zástavby brněnského středověkého předměstí.

15. 12. 1861 proběhla ustavující schůze Přírodovědného spolku v Brně (Naturforschender Verein in Brünn). Sdružoval moravské přírodovědce a pravidelně pořádal přednášky a exkurze. Prvním předsedou se stal hrabě V. Mitrovský. Mezi zakládající členy patřil i Johann Mendel, jehož první objevy byly publikovány v časopise, který spolek vydával.
Českou analogií byl Přírodovědecký klub v Brně, založený v roce 1905.

www.encyklopedie.brna.cz

14. 12. 1924 byla z podnětu Rudolfa Těsnohlídka na základě nálezu odloženého dítěte vytvořena tradice Vánočních stromů republiky k podpoře opuštěných dětí jako každoroční charitativní akce. Vzorem se stal podobný zvyk z dánské Kodaně.
V roce 1919, den před Štědrým dnem, nalezl Rudolf Těsnohlídek na procházce odložené nemluvně, které odnesl na četnickou stanici. Od té chvíle se začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčení vánočního stromu, u něhož by se vybíralo pro opuštěné děti. Těsnohlídkův Vánoční strom republiky v Brně byl vůbec první a založil tradici trvající dodnes.

www.encyklopedie.brna.cz

7. 12. 1863 byl schválen návrh na zřízení městského hasičského sboru v Brně. Návrh byl vypracován podle sboru ve Vídni. Radní J. A. Herlth navrhl pro členy sboru uniformu: kabát a kalhoty ze sukna temnošedé barvy, pracovní oděv z dvojitého plátna s protaženou přilbou k ochraně krku, uší a očí. Sídlem sboru byla radnice, kde bylo na prvním nádvoří zbudováno skladiště pro hasičské vozy a stříkačky, stáje pro koně a ubikace pro mužstvo. V roce 1868 byla zakoupena nová stříkačka „Herold“ u firmy Knaust ve Vídni, roku 1870 byl zřízen požární telegraf. V roce 1875 byl sbor rozšířen na 12 mužů a v roce 1878 na 15 mužů. V roce 1894 sbor čítal 24 mužů – tento stav vydržel až do roku 1918, kdy měl již 28 hasičů. Na konci roku 1895 měl brněnský městský sbor tři stříkačky (Herold, August, Salamander), dva vozy pro dopravu hasicích potřeb, pět vozů k přepravě hadic, pět vozů na vodu atd.
http://www.encyklopedie.brna.cz