16. 9. 1809 přijel Napoleon do Brna. Ráno v pět hodin oznámily dělostřelecké salvy ze Špilberka jeho příjezd, v devět hodin vyjel s doprovodem na koni na špilberskou pevnost a poté projel městem. Druhý den přijal deputaci moravských stavů a měšťanstva a vykonal přehlídku vojska na bitevním poli z roku 1805, do města se vrátil večer – jeho rezidencí se stejně jako v roce 1805 stal Místodržitelský palác. Následujícího dne (18. 9.) v sedm hodin ráno Brno opustil.

www.encyklopedie.brna.cz

15. 9. 1894 byla otevřena meziměstská telefonická linka z Brna do Olomouce. Poplatek za hovor byl stanoven takto: Brno–Olomouc: 50 krejcarů, Vídeň–Olomouc: 1 zlatý, Jihlava–Olomouc: 1 zlatý. Dle výnosu ministerstva obchodu ze dne 25. srpna se vztahuje meziměstský telefonický styk s Olomoucí na telefonické sítě v Brně a v Jihlavě a na státní telefonickou síť ve Vídni. 16. 12. 1890 byla zřízena druhá státní telefonní linka z Vídně do Brna.

www.encyklopedie.brna.cz

8. 9. 1892 byl založen sbor dobrovolných hasičů židenickými občany z iniciativy a za spolupráce obecního výboru, především starosty obce Josefa Potácela a radního Josefa Blahonovského. Finance na vybavení sboru darovali žideničtí občané (jako základ přispěl majitel vápenky v Juliánově B. Zelníček). Hasiči dostali od obce starou ruční stříkačku systému Smejkal, do které se musela voda nalévat.

www.encyklopedie.brna.cz

8. 9. 1323 Jan Lucemburský, král český, ustanovuje výši příspěvku na městskou sbírku. Nemá být vyměřována podle hodnoty obytného domu (de hospiciis), nýbrž podle hodnoty městiště (de areis). Církevní odkazy nebo dary mají být zdaněny takovými dávkami, jaké jsou povinni měšťané dát z každé hřivny svého majetku. Pro dobro brněnských měšťanů a jiných měst na Moravě král zakazuje obchodovat s belgickými sukny jinde než v těchto městech. Dovoz obyčejného, šedého a polského sukna zakázán nebyl.

www.encyklopedie.brna.cz

1. 9. 1928 byl zahájen provoz polikliniky Zahradníkova v Brně. Komplex poskytující zdravotní ambulantní péči v kombinaci s nemocenskou pokladnou byl budován ve dvou etapách. V první etapě (1922–1924) byla podle projektu Jindřicha Kumpošta postavena Na Vyhlídce (dnes Nerudova ulice) budova Okresní nemocenské pokladny s majestátním vchodem se sousoším Zdraví od Václava Macha. Ve druhé etapě (1927–1928) bylo postaveno tzv. ambulatorium, léčebný ústav s vchodem z ulice Zahradníkova.

www.encyklopedie.brna.cz

31. 8. 1929 navštívil Brno prezident Tomáš Garrigue Masaryk při návratu z vojenských manévrů u Kroměříže. Z nádraží před desátou hodinou odjel na výstaviště, kde si prohlédl některé výstavy, zejména pivovarsko-sladovnickou a obchodní. Po obědě pokračoval zvláštním vlakem přes Bratislavu do Topolčianek.

www.encyklopedie.brna.cz

25. 8. 1645 purkmistr a rada města Brna podávají zprávu arciknížeti Leopoldu Vilémovi, že po těžkém šestnáctitýdenním obléhání nepřátelská blokáda skončila. Prosí o intervenci u císaře zejména ve věci svých požadavků na pomoc při obnově zpustošeného města.

www.encyklopedie.brna.cz

24. 8. 1645 podává Louis Raduit de Souches císaři Ferdinandovi III. zprávu o šestnáctitýdenním obležení Brna a statečném chování měšťanů, kteří projevili během obležení příkladnou věrnost císaři a bojovali spolu s vojáky proti nepříteli a účastnili se i jinak obrany města.

www.encyklopedie.brna.cz

Do budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje doputuje výstava nazvaná „Comestor, Otec Tří králů a šíření jeho Historie scholastiky v českých zemích“. Zájemci ji budou moci zhlédnout ve foyer krajského úřadu na Žerotínově náměstí 3/5 v Brně od 1. do 30 září.
Stručnou historii nejznámějšího středověkého biblického dějepisu připravil Památník písemnictví na Moravě, pobočka Muzea Brněnska, ve spolupráci se Státním okresním archivem Brno-venkov. Comestor se v této podobě představil veřejnosti nejprve v Rajhradě a pak v Olomouci a Jihlavě.

18. 8. 1659 uzavírá převor Alfons Steinmass, představitel augustiniánského svatotomášského kláštera v Brně, smlouvu s představiteli města kvůli postavení nové budovy poblíž konventu, která je na městském příkopu nedaleko Běhounské brány.

www.encyklopedie.brna.cz