Brno, 15. 11. 1747 byla založena Nemocnice milosrdných bratří. Založil ji moravský hrabě Leopold z Dietrichštejna. Podle plánů brněnského stavitele Mořice Grimma byl postaven konvent s lékárnou a nemocnicí se sedmdesáti lůžky. O třicet let později byl přistaven pozdně barokní kostel sv. Leopolda známý nádhernou freskovou výzdobou Mistra Josefa Sterna. Celý komplex budov i přes svou rozlehlost brzy nestačil, protože nemocných přibývalo. Po bitvě u Slavkova byla nemocnice obsazena napoleonským vojskem a přeplněná raněnými, stejně tomu bylo za prusko-rakouských válek, prostor nepostačoval a bylo nutno zvýšit počet lůžek.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 |
S loutkovým divadlem a jménem Pavla Vašíčka je spjat i experiment českého loutkářství sedmdesátých let – uvádění inscenací pro mládež a dospělé publikum. V této době hraje divadlo pro mimořádně široký okruh návštěvníků, počínaje dětmi z mateřských škol přes žáky škol základních a mládež až k dospělým příznivcům loutkového divadla.
Od 90. let 20. století jsou inscenace pro dospělé organickou součástí repertoáru divadla. Pestrá je i tematická skladba repertoáru, dramaturgie je orientována na klasické pohádky a adaptace klíčových děl české a světové literatury.
V průběhu padesáti let činnosti divadlo nastudovalo dvě stě inscenací. Činnost divadla byla oceněna řadou domácích i zahraničních vyznamenání a úspěšně reprezentovalo české loutkářství na zahraničních festivalech i pohostinských vystoupeních v zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky. Na konci 90. let 20. století byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce divadla.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
Prudký rozvoj Brna ve třetím desetiletí 20. století se projevil mimo jiné v rozmachu společenského života, který se zde podobně jako v jiných městech soustřeďoval i do kaváren, vznikajících obvykle na místech s dlouholetou kavárenskou nebo pohostinskou tradicí.
Dokument se dochoval 270 let, byl v dobrém stavu a zašitý v koženém pouzdře. Vesměs se věžní makovice otevírají po zhruba sto letech a dokumenty v nich se obměňují, doplňují novými listinami i mincemi. Na přední straně pergamenové listiny je portrét císaře Karla VI. Obsahem listiny je soupis zemských úředníků včetně krátké zprávy o zřízení zemského domu v době vlády Karla VI.. Tuto listinu na podnět zemského hejtmana Kounice sestavil zemský sekretář Panitz v srpnu 1727 a načisto opsal ozdobným písmem Antonín Arnošt Eberhart. Ještě do konce téhož roku byla uložena do věžní makovice.
www.encyklopedie.brna.cz
www.encyklopedie.brna.cz
Jako připomínka 600. výročí zvolení markraběte Jošta Lucemburského římským králem se uskuteční vědecká konference Morava v časech markraběte Jošta, a to ve čtvrtek 21. října v Dietrichsteinském paláci v Brně (Zelný trh 8). Na této konferenci vystoupí řada významných českých historiků, kteří zhodnotí působení a přínos tohoto panovníka nejen pro město Brno, ale také pro Evropu. Konference je otevřena i pro širokou veřejnost, která má zájem o historii svého města. „Jsem rád, že se nám daří dále pokračovat v našem hlavním cíli – popularizaci dávné historie města a také nejvýznamnějšího panovníka, který z Brna ovládal celou Evropu,“ podotkl Richard Svoboda, iniciátor veřejné sbírky na jezdeckou sochu. Tato sbírka má na kontě více jak jeden a půl milionu korun a stále je otevřena.

