První závod na silničním okruhu u Brna zahájil 28. 9. 1930 slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930 až 1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a kterým přihlíželo více než sto tisíc diváků. V prvním závodu zvítězil von Morgen na Bugatti před Burgallerem na Bugatti a Nuvolarim na Alfa Romeo.
Už v roce 1929 souhlasil prezident Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Závod o čestnou cenu prezidenta republiky se jezdil na okruhu Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Nový Lískovec o délce 29,142 km. Vozy slabší třídy (do 1,5 litru) jely 15 kol (437,130 km), silnější 17 kol (495,414 km).
www.encyklopedie.brna.cz
Vrchní magistrátní ředitel Richard Šňupárek v roce 1934 úspěšně inicioval stavební úpravy tzv. Zemského domu (dnešní Nová radnice) na Dominikánském náměstí, kam byla od 28. 9. 1935 přenesena magistrátní úřední agenda z různých městských budov.
www.encyklopedie.brna.cz
6. 9. 1919 uspořádala Moravská Slavia na svém novém hřišti v Pisárkách první velkou sportovní akci v Brně po skončení první světové války. Konaly se zde řeckořímské zápasy, utkání v kopané, pozemním hokeji a házené žen, velké lehkoatletické závody mužů i žen a silniční běh na deset kilometrů.
www.encyklopedie.brna.cz
8. 9. 1892 byl založen sbor dobrovolných hasičů židenickými občany za spolupráce obecního výboru, především starosty obce Josefa Potácela a radního Josefa Blahonovského. Finance na vybavení sboru darovali žideničtí občané (jako základ přispěl majitel vápenky v Juliánově Boh. Zelníček). Hasiči dostali od obce starou ruční stříkačku systému Smejkal, do které se musela voda nalévat.
www.encyklopedie.brna.cz
1. 9. 1928 byl zahájen provoz komplexu poskytujícího zdravotní ambulantní péči v kombinaci s nemocenskou pokladnou. Budován byl ve dvou etapách. V první etapě (1922–1924) byla podle projektu Jindřicha Kumpošta postavena Na Vyhlídce (dnes Nerudova ulice) budova Okresní nemocenské pokladny s majestátním vchodem se sousoším Zdraví od Václava Macha. Ve druhé etapě (1927–1928) bylo postaveno tzv. ambulatorium, léčebný ústav s vchodem z ulice Zahradníkova.
www.encyklopedie.brna.cz
30. 8. 1953 byla slavnostně otevřena brněnská zoo. Počátky byly velmi skromné. Ještě řadu měsíců po slavnostním otevření v areálu neexistovaly pokladny – vstupné se vybíralo do klobouku. Na ploše deseti hektarů zahrada nabízela sedmisetmetrovou návštěvnickou trasu. Podél ní byly umístěny klece, voliéry a ohrady, jako ubikace fungovaly i dvě vysloužilé cirkusové maringotky. Původně jedinou budovou v zahradě byla hájenka, jejíž některé místnosti sloužily jako kanceláře zoo. První kolekce zvířat se skládala pouze ze savců a ptáků, tvořilo ji 151 zvířat padesátky druhů převážně domácího původu.
www.encyklopedie.brna.cz
25. 8. 1881 byla založena místní sekce Rakouského turistického klubu (Oesterrechischer Touristen Club – Sektion Brünn) jako první turistická organizace na území Brna.
www.encyklopedie.brna.cz
25. 8. 1645 purkmistr a rada města Brna podávají zprávu arciknížeti Leopoldu Vilémovi, že po těžkém šestnáctitýdenním obléhání nepřátelská blokáda skončila. Prosí o intervenci u císaře zejména ve věci svých požadavků na pomoc při obnově zpustošeného města.
www.encyklopedie.brna.cz
17. 8. 1907 začal v Brně sjezd Jednoty českých šachistů. V sálu hotelu Slavia byli uvítáni hosté sjezdu, druhý den dopoledne byla na programu valná hromada Jednoty českých šachistů a odpoledne pak proběhla přednáška Jiřího Chocholouše na téma Z dějin českého úkolářství se zvláštním zřetelem k produkci moravské. Na závěr došlo k rozlosování turnajů. Ty začínaly 19. srpna v 8 hodin a mohli se jich zúčastnit pouze členové Jednoty. Všech sjezdových turnajů se nakonec zúčastnilo celkem 34 hráčů. Sjezd byl připravován už rok dopředu Spolkem českých šachistů v Brně. Ukončen byl 24. srpna slavnostním večírkem, na kterém byly vítězům rozdány ceny.
www.encyklopedie.brna.cz
17. 8. 1869 došlo k zahájení provozu první koněspřežné pouliční dráhy v Brně. Provozovala ji „Brünner Tramway Gesellschaft für Personen und Frachtenverkehr“. Šest vozů tažených koňmi jezdilo v patnáctiminutových intervalech. Součástí byly tři vozovny (Královo Pole, Pisárky a jedna vozovna se nacházela v Raduitově, dnes Marešově ulici). V roce 1870 jezdilo už 57 vozů na čtyřech tratích osobní dopravy a v provozu byla jedna trať nákladní dopravy.
www.encyklopedie.brna.cz