3. 1. 1926 byl v Líšni založen šachový klub Brach. Podnět k založení spolku dal již v roce 1921 nadporučík Josef Juda, který se vrátil z války a který byl velkým milovníkem této hry. Spolek šachistů vznikl 23. 2. 1922 při tehdejším tělocvičném odboru Orla v hospodě u Válků za účasti 24 hráčů, kteří se složili na nákup tří šachových sad. V roce 1924 se ujal vedení klubu Josef Jáger, který uvedl klub na novou úroveň. Jméno novému spolku, který se stal nezávislým na organizaci Orla, propůjčil brněnský mistr šachu Julius Brach, vrchní zemský účetní rada. Sídlem spolku zůstala nadále Orlovna. V roce 1927 byly oficiálně schváleny stanovy spolku a v roce 1934 se stal prvním mistrem Líšně Josef Juda.

Zdroj:  Encyklopedie dějin města Brna

 

20.12.1939 byl zprovozněn dětský domov v Líšni. Byl vybrán pozemek vedle Orlovny, který byl v majetku měšťanské školy. Stavba stála 280 000 korun. Tato budova později sloužila jako speciální mateřská škola pro alergiky a astmatiky.

Zdroj:  Encyklopedie dějin města Brna

20. 12. 2006 byl v Brně otevřen Klokánek, zařízení pro týrané a opuštěné děti, s péčí rodinného typu, které zřizuje Fond ohrožených dětí. Sídlem brněnského Klokánku se stala rekonstruovaná budova bývalých jeslí v Líšni. Stavební práce trvaly zhruba pět měsíců a vyžádaly si osmnáct milionů korun.

Zdroj:  Encyklopedie dějin města Brna

7. 12. 1863 byl schválen návrh na zřízení městského hasičského sboru v Brně. Byl vypracován podle sboru ve Vídni, jehož příslušník J. Gregorovič byl ustanoven velitelem a cvičebním mistrem šestičlenného sboru. Radní J. A. Herlth navrhl pro členy sboru uniformu: kabát a kalhoty ze sukna temnošedé barvy, pracovní oděv z dvojitého plátna s protaženou přilbou k ochraně krku, uší a očí. Sídlem sboru byla radnice, kde bylo na prvním nádvoří zbudováno skladiště pro hasičské vozy a stříkačky, stáje pro koně a ubikace pro mužstvo.

Zdroj:  Encyklopedie dějin města Brna

8. 12. 1928 byl položen základní kámen dětského domova Dagmar. Slavnostně byl otevřen o rok později za zvuku fanfár z Libuše. Budova byla postavena podle projektu, který bez nároku na honorář zpracoval architekt Bohuslav Fuchs.

Zdroj:  Encyklopedie dějin města Brna

24. 11. 1919 vznikl Spolek československých mediků v Brně. Byl prvním z fakultních spolků na nově založené Masarykově univerzitě. Zakladatelem a prvním starostou spolku byl MUDr. Vítězslav Horn. Spolek pracoval s výjimkou válečných let, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny a spolková činnost zastavena, až do 15. 7. 1952, kdy byl vymazán ze spolkového katastru. V listopadu 1968 byl ustaven Spolek brněnských mediků, ten však zanikl už v lednu 1970. Teprve po listopadu 1989 vznikl opět Spolek mediků LF MU. Dnešní Spolek mediků vydává vlastní časopis Medik on-line.
Spolek československých mediků v Brně byl zakládajícím členem Všeslovanského svazu mediků, který se ustavil 24. 5. 1928 na valné hromadě v Praze za účasti delegátů z Jugoslávie, Polska a Československa.

www.encyklopedie.brna.cz

23. 11. 1853 byl otevřen sirotčinec v Brně na Dornychu. Sirotčinec vznikl díky dámám ze Spolku paní sv. Josefa v Brně, které se nechaly inspirovat podobnými institucemi z ciziny. V čele snah o zřízení sirotčince, především pro dívky, byla šlechtična baronka Anna Eötvös a biskup Jan Antonín Arnošt Schaffgotsche. Bylo přijato čtrnáct dívek, na jejichž výchovu byly vyžádány řádové sestry ze Štýrského Hradce. První představenou sirotčince se stala Aloisie Janitschová. Roku 1855 dostal sirotčinec od brněnské rodačky Aloisie Braunové z Vídně peněžní dar ve výši 26 tisích zlatých, za které byl zakoupen nový dům na Cejlu č.p. 84. Ústav dostal název „Braunova nadace zábrdovického sirotčince pro výchovu chudých osiřelých dívek moravských“. Ještě ve stejném roce měl v opatrování 84 dětí.

www.encyklopedie.brna.cz

Brno, 15. 11. 1747 byla založena Nemocnice milosrdných bratří. Založil ji moravský hrabě Leopold z Dietrichštejna. Podle plánů brněnského stavitele Mořice Grimma byl postaven konvent s lékárnou a nemocnicí se sedmdesáti lůžky. O třicet let později byl přistaven pozdně barokní kostel sv. Leopolda známý nádhernou freskovou výzdobou Mistra Josefa Sterna. Celý komplex budov i přes svou rozlehlost brzy nestačil, protože nemocných přibývalo. Po bitvě u Slavkova byla nemocnice obsazena napoleonským vojskem a přeplněná raněnými, stejně tomu bylo za prusko-rakouských válek, prostor nepostačoval a bylo nutno zvýšit počet lůžek.

8. 11. 1999 bylo otevřeno Centrum VUT v nově rekonstruované budově v Antonínské ulici v Brně. Centrum je sídlem Rektorátu VUT, ústřední knihovny, centra výpočetních a informačních služeb a dalších celoškolských pracovišť včetně Archivu VUT.

www.encyklopedie.brna.cz

1. 11. 1841 byla v ulici Lidická 59 zřízena tzv. donucovací pracovna. Fungovala jako ústav určený k zadržování a nápravě tzv. asociálních živlů. V těchto robotárnách byly zadržovány osoby, odsouzené pro potulku, vyhýbání se práci, nedodržování předpisů policejního dozoru, žebrotu a pro příživnictví, zejména prostituci. V roce 1885 byly zřízeny další donucovací pracovny ve Znojmě, Jihlavě Šumperku a Novém Jičíně (brněnské zařízení bylo určeno pro tuláky a žebráky, ostatní pro těžší delikventy). Pracovna v Brně měla kapacitu 250 osob. Budova v Lidické 59 byla v roce 1960 zbořena.

www.encyklopedie.brna.cz