22. 2. 1798 povolil dekretem císař František II. zřízení měšťanského pěšího sboru v Brně. Brněnský ozbrojený měšťanský a střelecký sbor (Brünner bewaffnete Bürger- und Schützen-Corps) patřil až do l. světové války k nejvýznamnějším městským korporacím a protagonistům brněnských městských slavností. Za dvojí francouzské okupace Brna v letech 1805 až 1806 a 1809 (i pruské r. 1866) plnil i významnou bezpečnostní úlohu ve městě.

www.encyklopedie.brna.cz

Muzeum Brněnska pořídí za šest set tisíc korun tzv. funkční makety dvou rukopisných svazků královny Elišky Rejčky pro svůj rajhradský Památník písemnictví na Moravě. Investiční záměr schválila rada Jihomoravského kraje. Středověké originály, vystavené v zabezpečených vitrínách, ukazují pouze dvě konkrétní strany, na nichž je svazek otevřen. V maketách, které budou tvořit významnou součást výstavy v Památníku písemnictví na Moravě, která se uskuteční v květnu a bude věnována rukopisům královny Rejčky v rámci tzv. Lucemburského roku, si však budou moci lidé zalistovat a získat tak ucelenější představu o jejich podobě.
Oba středověké rukopisy patří k nejznámějším u nás a představují jeden z vrcholů české rukopisné produkce. Jejich makety budou zpřístupněny nejen v rámci zmíněné výstavy věnované rukopisům královny Rejčky, ale budou také součástí velkých výstav, které uspořádají Muzeum hlavního města Prahy a Ostravské muzeum. Stanou se i součástí putovní výstavy, připravované na léta 2013 až 14.

15. 2. 1976 prasklo vodovodní potrubí z roku 1872, voda vymlela 300 kubických metrů hlíny a dostala se i do neznámých prostor. Do podzemí se propadli dva lidé – Miroslav Šudák, kterému se podařilo zachránit, a Marie Bartošová, která tragicky zemřela.
Miroslav Šudák dostal po roce 1989 částku 4 315 korun a 50 haléřů za poškozené věci a ušlý výdělek a také omluvný dopis. Tragická smrt M. Bartošové měla vliv na to, že se v témže roce začalo se systematickým průzkumem brněnského podzemí.
http://www.encyklopedie.brna.cz

17. 2. 1411 potvrzuje Václav IV., král český, brněnským měšťanům za jejich věrné služby všechna privilegia, která Brnu udělili čeští králové a moravská markrabata.
http://www.encyklopedie.brna.cz

9. 2. 1742 zahájilo pruské vojsko krále Fridricha II. po obsazení Olomouce tříměsíční vojenskou blokádu nejvýznamnější moravské barokní pevnosti města Brna se špilberskou citadelou. O přímé dobývání se však nepokusilo a 7. dubna odtáhlo zpět k Vyškovu a Olomouci. Brněnskou pevnost hájilo více než čtyři tisíce vojáků, z toho jeden tisíc samotný Špilberk, kde byly pro potřebu značně zesílené posádky vybudovány kasematy. Na obraně Brna se podílelo i 600 jeho ozbrojených obyvatel.

www.encyklopedie.brna.cz

8. 2. 1928 byl založen cyklistický odbor SK Židenice. Základ cyklistického odboru tvořilo 14 bývalých závodníků ČKV Židenice. Na své první ustavující schůzi, kterou zahájil František Sláma, byl jako předseda zvolen J. Konečný. Za první rok své činnosti získal cyklistický odbor ve složení Puš, Sláma, Borkovec, Čapek, Klapal a Boček celkem 33 cen. František Sláma se stal prvním přeborníkem klubu.

www.encyklopedie.brna.cz

3. 2. 1646 císař Ferdinand III., král český a markrabě moravský, tzv. švédským privilegiem povoluje městu Brnu za úspěšnou obranu proti Švédům výpomoc 30 000 zlatých ze zemské berně, osvobozuje město na pět let od splácení dluhů, zprošťuje členy městské rady od vojenské ubytovací povinnosti, polepšuje městský znak, pouští městu pivní a vinný tác (poplatky) na splácení dluhů, obdařuje měšťany šlechtickými predikáty a uděluje brněnským měšťanům bezplatné měšťanské právo v kterémkoliv královském a poddanském městě v českých a rakouských zemích.

www.encyklopedie.brna.cz

2. 2. 1920 se v úřednické čtvrti poblíž Wilsonova lesa uskutečnily první lyžařské závody v Brně. Pořadatelem těchto závodů byla S. K. Moravská Slavia, ale závody byly přístupné všem lyžařům české národnosti bez ohledu na příslušnost ke klubu. Samotné závody byly odstartovány ve 14.30 hodin hned v několika kategoriích. Na programu byly následující disciplíny: běh na 100 m po rovině, sjezd 150 m z kopce, běh na 100 m po rovině s překážkami, skoky, běh na 1000 m po rovině, krasojízda a nakonec tzv. jízda na útěchu. Na startovní listiny všech disciplín se zapsalo vždy šest až osm závodníků a také jediná dívka, známá průkopnice ženského sportu v Brně Marie Komárková (získala 3. místo v krasojízdě).

www.encyklopedie.brna.cz

28. ledna 1925 v 11 hodin se konala v univerzitní aule Masarykovy univerzity v Brně slavnostní promoce hudebního skladatele Leoše Janáčka čestným doktorem (doctor honoris causa) Masarykovy univerzity. Tato slavnostní promoce byla vůbec první promocí honoris causa na této univerzitě.

www.encyklopedie.brna.cz

28. 1. 1919 byla založena Masarykova univerzita v Brně o čtyřech fakultách (právnické, lékařské, přírodovědecké a filozofické). Došlo tak svého naplnění dlouholeté úsilí o druhou českou univerzitu.

www.encyklopedie.brna.cz