8. 3. 1996 bylo v Křížové chodbě Nové radnice vystaveno přes třicet klenotů, mezi nimi například Koruna sv. Eduarda, Státní koruna Impéria, Indická císařská koruna, Koruna Královny Marie, Královské žezlo s holubicí, Královské žezlo s křížem, Meč duchovní spravedlnosti, Meč světské spravedlnosti, Meč milosti, Zdobený státní meč, Náramky britského společenství národů, Panovníkův prsten, Podvazkový řád, Řád bodláku, Řád sv. Michala a sv. Jiřího a další klenoty.
www.encyklopedie.brna.cz
3. 3. 1881 bylo založeno Družstvo Národního divadla v Brně. Účelem spolku bylo starat se o pořádání divadelních her a opatřit fond ke zřízení českého národního divadla v Brně.
www.encyklopedie.brna.cz
K datu 1. 3. 1806 se vztahuje legenda o nalezení sošky Matky Boží. Roku 1050 se vracel rolník Horák z polních prací lesem, kde dnes stojí Tuřany, a cestou zpozoroval neobvyklý jev – z křoví planých růží vycházela silná záře. V trní objevil sošku Panny Marie s Ježíškem, kterou přinesli na Moravu sv. Konstantin a Metoděj. Soška byla neporušená, tak jak ji ukryli lidé prchající z Velehradu k Brnu při vpádu Maďarů. Rolník si sošku odnesl domů do Chrlic, vzdálených asi dva kilometry. Ještě večer ji ukazoval sousedům. Soška se ale přes noc vrátila zpátky na místo, kde ji našel. Když se soška přemístila na původní místo i další noc, pochopili lidé, že na něm má zůstat a postavili pro ni kapličku, která se stala poutním místem. Časem byl o modlitby v kapličce velký zájem, tak byl postaven větší kostelík, který byl později přestavován a rozšiřován, což se projevilo na jeho statice. Proto byl v letech 1804 až 1806 postaven vedle kostel nový a do něj přenesena i milostná soška Matky Boží v trní.
Památku tohoto přenesení, jak ji ve své knize Poutní místa z roku 1887 zaznamenal Karel Eichler, slavili Tuřanští každoročně 1. března. Místo původního nálezu dnes připomíná kaplička vedle kostela, která stojí na místě presbytáře starého kostela. Právě tam podle legendy rolník sošku našel. V průběhu staletí se změnil i vzhled samotné sošky Panny Marie s Ježíškem. V baroku ji věřící skoro celou pokryli stříbrným plechem. Obklopena stříbrným trním dnes shlíží z hlavního oltáře tuřanského kostela. Tuřany patří mezi nejstarší poutní místa na Moravě.
www.encyklopedie.brna.cz
24. 2. 1699 uspořádalo královské město Brno ohňostroj na oslavu sňatku římského a uherského krále Josefa I. s princeznou Vilemínou Amálií Brunšvicko-Lüneburskou. Ohňostroj připravili a odpálili brněnští puškaři a ohňostrůjci.
www.encyklopedie.brna.cz
22. 2. 1798 povolil dekretem císař František II. zřízení měšťanského pěšího sboru v Brně. Brněnský ozbrojený měšťanský a střelecký sbor (Brünner bewaffnete Bürger- und Schützen-Corps) patřil až do l. světové války k nejvýznamnějším městským korporacím a protagonistům brněnských městských slavností. Za dvojí francouzské okupace Brna v letech 1805 až 1806 a 1809 (i pruské r. 1866) plnil i významnou bezpečnostní úlohu ve městě.
www.encyklopedie.brna.cz
Muzeum Brněnska pořídí za šest set tisíc korun tzv. funkční makety dvou rukopisných svazků královny Elišky Rejčky pro svůj rajhradský Památník písemnictví na Moravě. Investiční záměr schválila rada Jihomoravského kraje. Středověké originály, vystavené v zabezpečených vitrínách, ukazují pouze dvě konkrétní strany, na nichž je svazek otevřen. V maketách, které budou tvořit významnou součást výstavy v Památníku písemnictví na Moravě, která se uskuteční v květnu a bude věnována rukopisům královny Rejčky v rámci tzv. Lucemburského roku, si však budou moci lidé zalistovat a získat tak ucelenější představu o jejich podobě.
Oba středověké rukopisy patří k nejznámějším u nás a představují jeden z vrcholů české rukopisné produkce. Jejich makety budou zpřístupněny nejen v rámci zmíněné výstavy věnované rukopisům královny Rejčky, ale budou také součástí velkých výstav, které uspořádají Muzeum hlavního města Prahy a Ostravské muzeum. Stanou se i součástí putovní výstavy, připravované na léta 2013 až 14.
15. 2. 1976 prasklo vodovodní potrubí z roku 1872, voda vymlela 300 kubických metrů hlíny a dostala se i do neznámých prostor. Do podzemí se propadli dva lidé – Miroslav Šudák, kterému se podařilo zachránit, a Marie Bartošová, která tragicky zemřela.
Miroslav Šudák dostal po roce 1989 částku 4 315 korun a 50 haléřů za poškozené věci a ušlý výdělek a také omluvný dopis. Tragická smrt M. Bartošové měla vliv na to, že se v témže roce začalo se systematickým průzkumem brněnského podzemí.
http://www.encyklopedie.brna.cz
17. 2. 1411 potvrzuje Václav IV., král český, brněnským měšťanům za jejich věrné služby všechna privilegia, která Brnu udělili čeští králové a moravská markrabata.
http://www.encyklopedie.brna.cz
9. 2. 1742 zahájilo pruské vojsko krále Fridricha II. po obsazení Olomouce tříměsíční vojenskou blokádu nejvýznamnější moravské barokní pevnosti města Brna se špilberskou citadelou. O přímé dobývání se však nepokusilo a 7. dubna odtáhlo zpět k Vyškovu a Olomouci. Brněnskou pevnost hájilo více než čtyři tisíce vojáků, z toho jeden tisíc samotný Špilberk, kde byly pro potřebu značně zesílené posádky vybudovány kasematy. Na obraně Brna se podílelo i 600 jeho ozbrojených obyvatel.
www.encyklopedie.brna.cz
8. 2. 1928 byl založen cyklistický odbor SK Židenice. Základ cyklistického odboru tvořilo 14 bývalých závodníků ČKV Židenice. Na své první ustavující schůzi, kterou zahájil František Sláma, byl jako předseda zvolen J. Konečný. Za první rok své činnosti získal cyklistický odbor ve složení Puš, Sláma, Borkovec, Čapek, Klapal a Boček celkem 33 cen. František Sláma se stal prvním přeborníkem klubu.
www.encyklopedie.brna.cz
