V podzimních měsících byl v rámci rekonstrukce Moravského náměstí a části ulice Běhounské realizován archeologický výzkum, který se zaměřil především na předstihový výzkum v trase nové kanalizace. Jeho zatím nejdůležitějším zjištěním je doložení dosud neznámého hřbitova před průčelím a po stranách kostela sv. Tomáše, na kterém se pohřbívalo pravděpodobně ve druhé polovině 14. a po celé 15. století. Výzkum už nyní značnou měrou přispívá k poznání topografie místa před výstavbou kláštera i k jeho samotným stavebním počátkům. V nejbližších měsících se archeologický výzkum zaměří především na dokončení průzkumu prostoru před průčelím kostela sv. Tomáše, kde se předpokládá odkrytí další části hřbitova, případně dokladů zástavby brněnského středověkého předměstí.

15. 12. 1861 proběhla ustavující schůze Přírodovědného spolku v Brně (Naturforschender Verein in Brünn). Sdružoval moravské přírodovědce a pravidelně pořádal přednášky a exkurze. Prvním předsedou se stal hrabě V. Mitrovský. Mezi zakládající členy patřil i Johann Mendel, jehož první objevy byly publikovány v časopise, který spolek vydával.
Českou analogií byl Přírodovědecký klub v Brně, založený v roce 1905.

www.encyklopedie.brna.cz

14. 12. 1924 byla z podnětu Rudolfa Těsnohlídka na základě nálezu odloženého dítěte vytvořena tradice Vánočních stromů republiky k podpoře opuštěných dětí jako každoroční charitativní akce. Vzorem se stal podobný zvyk z dánské Kodaně.
V roce 1919, den před Štědrým dnem, nalezl Rudolf Těsnohlídek na procházce odložené nemluvně, které odnesl na četnickou stanici. Od té chvíle se začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčení vánočního stromu, u něhož by se vybíralo pro opuštěné děti. Těsnohlídkův Vánoční strom republiky v Brně byl vůbec první a založil tradici trvající dodnes.

www.encyklopedie.brna.cz

7. 12. 1863 byl schválen návrh na zřízení městského hasičského sboru v Brně. Návrh byl vypracován podle sboru ve Vídni. Radní J. A. Herlth navrhl pro členy sboru uniformu: kabát a kalhoty ze sukna temnošedé barvy, pracovní oděv z dvojitého plátna s protaženou přilbou k ochraně krku, uší a očí. Sídlem sboru byla radnice, kde bylo na prvním nádvoří zbudováno skladiště pro hasičské vozy a stříkačky, stáje pro koně a ubikace pro mužstvo. V roce 1868 byla zakoupena nová stříkačka „Herold“ u firmy Knaust ve Vídni, roku 1870 byl zřízen požární telegraf. V roce 1875 byl sbor rozšířen na 12 mužů a v roce 1878 na 15 mužů. V roce 1894 sbor čítal 24 mužů – tento stav vydržel až do roku 1918, kdy měl již 28 hasičů. Na konci roku 1895 měl brněnský městský sbor tři stříkačky (Herold, August, Salamander), dva vozy pro dopravu hasicích potřeb, pět vozů k přepravě hadic, pět vozů na vodu atd.
http://www.encyklopedie.brna.cz

9. 12. 1918 uvítala Tělocvičná jednota Sokol Brno-Žabovřesky v sále U Hanušů svého člena Josefa Vořecha, který se vrátil spolu s dalšími 22 muži z Francie do Prahy. Jeho příjezd do Brna byl považován za příchod prvního moravského legionáře z Francie. Poprvé po válce přišli účastníci ve slavnostních krojích sokolských a národních. Slavnost doplnil vybranými recitacemi člen Národního divadla Ladislav Pech a sexteto orchestru Národního divadla s kapelníkem Vinklerem. Později se výbor sokolské jednoty dohodl, že budou legionáře vítat v užším kruhu členstva (v tělocvičně) a teprve, až se všichni vrátí, bude uspořádáno společné slavnostní uvítání. To se uskutečnilo 7. 7. 1920.

www.encyklopedie.brna.cz

2. 12. 1862 byla založena nejstarší Tělovýchovná jednota v Brně s názvem „Moravský tělocvičný spolek“. TJ v Brně zahájila svoje první cvičení ještě před schválením stanov, již 15. 1. 1862, téměř tři měsíce před TJ v Praze (5. 3. 1862). Zakladatelem Tělovýchovné jednoty v Brně se stal MUDr. Jan Helcelet.

www.encyklopedie.brna.cz

1. 12. 1930 se Brno zařadilo k prvním městům, kde byla realizována kombinovaná výroba tepla a elektřiny, čímž se zapsalo do historie teplárenství. Profesor Vladimír List byl průkopníkem pokrokové myšlenky kombinované výroby tepla a elektřiny, kde místo 30% využití energie paliva bylo možné toto palivo využívat až s 80% účinností. S vytrvalostí vedl řadu jednání, kterými přesvědčil o správnosti svých výpočtů a přínosu pro Západomoravské elektrárny, okolní továrny v Brně a samotné město Brno. Svou myšlenku prosadil a 1. 12. 1930 tak uskutečnil svůj sen , kdy za necelých dvacet měsíců byla v Brně na bažinatém terénu postavena a do provozu uvedena teplárna Na špitálce. Toto zařízení dodávalo teplo v páře a elektřinu pro průmysl ve světových parametrech. Význam teplárny v Brně nebyl pouze ekonomický, ale měl i ekologický přínos. Díky teplárně Na špitálce zaniklo 68 kouřících továrních komínů a odpadlo přetěžování komunikací svozem paliva a odvozem popele k těmto zdrojům.

www.encyklopedie.brna.cz

Francouzská armáda císaře Napoleona na svém tažení proti ustupujícím rakouským a ruským vojskům vstoupila do Brna 19. 11. 1805 v odpoledních hodinách. První jednotky s generálem Parisem se objevily kolem půl třetí odpoledne. Městská deputace v čele s biskupem hrabětem Schrattenbachem, hr. Johannem Taaffem a purkmistrem Czikanem pak vyjela vstříc generálu Muratovi ke kostelu sv. Václava na Starém Brně. Kolem osmnácté hodiny se Murat ubytoval v Dobbelsteinově paláci na Velkém náměstí, generalita obsadila některé další panské paláce, vojsko se ubytovalo v měšťanských domech a klášterech.

www.encyklopedie.brna.cz

Polská královna Marie Kazimira se vydala dva roky po smrti svého manžela Jana III. Sobieského na pouť do Říma. Početný královský průvod (305 osob a 400 koní) dorazil přes Kroměříž a Rousínov do Brna ve čtvrtek 19.11.1696, kde se zdržel ještě další dva dny. Královnu Marii Kazimiru přivítal z příkazu císaře Leopolda I. moravský zemský hejtman hrabě František Karel Kolowrat-Libštejnský. Královna i její doprovod byli ubytováni v předních brněnských domech (Ugartův dům na Radnické ulici, Valdštejnův dům na Rybném trhu, dům velehradských prelátů, dům žďárských prelátů na Zelném trhu). V sobotu dne 21. 11. 1696 opustila královna Brno a pokračovala směrem na Pohořelice a Znojmo ve své cestě do Říma.

www.encyklopedie.brna.cz

První brněnský velodrom určený k jízdě na bicyklu byl otevřen 11. 11. 1898 v Nové ulici č. 69. Pro zájemce bylo k dispozici deset „školních“ kol a osm učitelů jízdy, otevřeno bylo od 8 do 21 hodin. Jízdárna byla vytápěna a elektricky osvětlena.

www-encyklopedie.brna.cz