2. 12. 1862 byla založena nejstarší Tělovýchovná jednota v Brně s názvem „Moravský tělocvičný spolek“. TJ v Brně zahájila svoje první cvičení ještě před schválením stanov, již 15. 1. 1862, téměř tři měsíce před TJ v Praze (5. 3. 1862). Zakladatelem Tělovýchovné jednoty v Brně se stal MUDr. Jan Helcelet.

www.encyklopedie.brna.cz

1. 12. 1930 se Brno zařadilo k prvním městům, kde byla realizována kombinovaná výroba tepla a elektřiny, čímž se zapsalo do historie teplárenství. Profesor Vladimír List byl průkopníkem pokrokové myšlenky kombinované výroby tepla a elektřiny, kde místo 30% využití energie paliva bylo možné toto palivo využívat až s 80% účinností. S vytrvalostí vedl řadu jednání, kterými přesvědčil o správnosti svých výpočtů a přínosu pro Západomoravské elektrárny, okolní továrny v Brně a samotné město Brno. Svou myšlenku prosadil a 1. 12. 1930 tak uskutečnil svůj sen , kdy za necelých dvacet měsíců byla v Brně na bažinatém terénu postavena a do provozu uvedena teplárna Na špitálce. Toto zařízení dodávalo teplo v páře a elektřinu pro průmysl ve světových parametrech. Význam teplárny v Brně nebyl pouze ekonomický, ale měl i ekologický přínos. Díky teplárně Na špitálce zaniklo 68 kouřících továrních komínů a odpadlo přetěžování komunikací svozem paliva a odvozem popele k těmto zdrojům.

www.encyklopedie.brna.cz

Francouzská armáda císaře Napoleona na svém tažení proti ustupujícím rakouským a ruským vojskům vstoupila do Brna 19. 11. 1805 v odpoledních hodinách. První jednotky s generálem Parisem se objevily kolem půl třetí odpoledne. Městská deputace v čele s biskupem hrabětem Schrattenbachem, hr. Johannem Taaffem a purkmistrem Czikanem pak vyjela vstříc generálu Muratovi ke kostelu sv. Václava na Starém Brně. Kolem osmnácté hodiny se Murat ubytoval v Dobbelsteinově paláci na Velkém náměstí, generalita obsadila některé další panské paláce, vojsko se ubytovalo v měšťanských domech a klášterech.

www.encyklopedie.brna.cz

Polská královna Marie Kazimira se vydala dva roky po smrti svého manžela Jana III. Sobieského na pouť do Říma. Početný královský průvod (305 osob a 400 koní) dorazil přes Kroměříž a Rousínov do Brna ve čtvrtek 19.11.1696, kde se zdržel ještě další dva dny. Královnu Marii Kazimiru přivítal z příkazu císaře Leopolda I. moravský zemský hejtman hrabě František Karel Kolowrat-Libštejnský. Královna i její doprovod byli ubytováni v předních brněnských domech (Ugartův dům na Radnické ulici, Valdštejnův dům na Rybném trhu, dům velehradských prelátů, dům žďárských prelátů na Zelném trhu). V sobotu dne 21. 11. 1696 opustila královna Brno a pokračovala směrem na Pohořelice a Znojmo ve své cestě do Říma.

www.encyklopedie.brna.cz

První brněnský velodrom určený k jízdě na bicyklu byl otevřen 11. 11. 1898 v Nové ulici č. 69. Pro zájemce bylo k dispozici deset „školních“ kol a osm učitelů jízdy, otevřeno bylo od 8 do 21 hodin. Jízdárna byla vytápěna a elektricky osvětlena.

www-encyklopedie.brna.cz

Na pozvání kardinála Tomáška navštívila 10. 11. 1984 Matka Tereza město Brno včetně farnosti sv. Jakuba. V kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů pronesla projev. V roce 1990 přicestovala do naší země podruhé na pozvání prezidenta Václava Havla. V roce 1992 navštívila Bratislavu.

www-encyklopedie.brna.cz

Výsledkem dlouhodobé spolupráce v oblasti biologie lidské reprodukce mezi Katedrou histologie a embryologie brněnské LF MU, I. katedrou gynekologie a porodnictví a I. a II. ženskou klinikou bylo 4. 11. 1982 narození prvního dítěte „ze zkumavky“, které vyvolalo zájem i v zahraničí. Brněnská metoda se rozšířila po celém světě jako jedna z metod asistované reprodukce. Za originální metodu asistované reprodukce byl prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., v roce 1998 v San Franciscu oceněn Světovou organizací pro léčbu neplodnosti a byl uveden jako jedna z dvanácti nejvýznamnějších světových osobností oboru.

www.encyklopedie.brna.cz

4. 11. 1899 proběhlo slavnostní otevření české Vysoké školy technické v Brně. V jedenáct hodin dopoledne se konalo slavnostní zahájení přednášek v provizorních prostorách v budově spolku Vesna a večer následoval slavnostní banket, který pořádal Čtenářský spolek a Spolek českých techniků v Markrabství moravském ve velkém sále Besedního domu.

www.encyklopedie.brna.cz

28. 10. 1934 byly v Brně-Bohunicích slavnostně otevřeny Sociální ústavy města Brna. Z původně velkorysého projektu chorobince a starobince, který musel být v důsledku hospodářské krize redukován, se podle projektu architekta Oskara Pořísky realizovaly pouze dva pavilony Sociálních ústavů města Brna zajišťující péči o staré a nemocné a mnohdy i nemajetné občany města Brna. V roce 1935 byl přistavěn a slavnostně otevřen další pavilon. Za druhé světové války sloužily pavilony Sociálních ústavů jako vojenský záložní lazaret. Činnost byla obnovena v dubnu 1945, k 1. lednu 1949 byly Sociální ústavy města Brna přejmenovány na Léčebnu pro choroby stáří, postupně byly přeměněny na kliniku infekčních chorob.

www.encyklopedie.brna.cz

27. 10. 1946 byl položen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka. Slavnostního položení kamene v parčíku na místě zbořeného Německého domu na náměstí Rudé armády v předvečer státního svátku se zúčastnili kromě dalších oficiálních hostů v čele s náměstkem předsedy vlády Petrem Zenklem také příslušníci Masarykovy rodiny – dcera Alice a vnučky Anna a Herberta. Hlavní projev přednesl předseda Národního výboru města Brna Josef Podsedník.
Základní kámen k pomníku T. G. Masaryka měl být slavnostně položen již 28. října 1938 ke dvacátému výročí vzniku republiky, slavnost však zmařily mnichovské události a následný vývoj. Vítězný návrh architekta J. Fragnera a ak. sochaře V. Makovského vzešel z výtvarné soutěže vypsané městem 28. června 1937. K realizaci pomníku však nedošlo. Základní kámen se po nastolení komunistického režimu stal místem vyjádření symbolického odporu k režimu a perzekuce těch, kteří pokládáním květin tento svůj postoj vyjadřovali. V polovině 50. let 20. století byl proto kámen odstraněn a zničen.

www.encyklopedie.brna.cz