Na zdejších Holých vrších se mísí starý listnatý les s balvanitými suťovými svahy a skalkami. Vzniká tak cenný biotop, v němž se vyskytují teplomilné rostliny, nezřídka chráněné. Například některé keře dřínu obecného dosahují na Holých vrších až šestimetrové výšky a bohatě plodí. Hodnota území podle odborníků spočívá i v tom, že do něj v minulosti málo zasahoval člověk. Zůstat by to tak mělo i v budoucnu.
Radní rozhodovali ještě o dalších dvou přírodních památkách. U obou změnili hranice. V případě Rybičkové skály u Zbýšova na Brněnsku proto, že staré vymezení hranic nezahrnovalo nejcennější část lokality – skálu v kaňonovitém údolí Neslovického potoka. Vyskytují se tam pravěké zkameněliny ryb. U lokality V olších u Trboušan na Brněnsku vedly hranice souvislým lesním porostem a byly málo viditelné, proto se překreslí. Oblast je cenná jako pahorkatinný lužní les, kde v porostu převažují vrby, olše, topoly a další vlhkomilné dřeviny, poskytující hnízdiště chráněným druhům ptáků.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
Žádné události
Výstava „Amnesty international v Československu před rokem 1989“ představuje unikátní dokumenty ze zdrojů Amnesty international i materiály československých úřadů. Svědectví podají i vzpomínky lidí, kteří se postavili bezpráví, jako například Dana Němcová, Petr Uhl, Ivan Martin Jirous, Václav Havel a další. Tato výstava bude k vidění v Brně pouze v listopadu, a to právě na PEF v budově Q od 3. do 30. 11.
Život v zemích, do jejichž vývoje v posledních letech významně promluvila válka, přiblíží výstava „Člověk v tísni: Afghánistán, Kongo“. Dvě desítky fotografií seznamují návštěvníky s palčivými problémy a zároveň mapují práci největší české humanitární organizace v obou zemích. Výstava je volně přístupná na PEF v budově Q od 11. do 25. 11.
Listopadový program doplňuje vzpomínková akce s názvem „Moje vzpomínky na PEF“, která je součástí programu letošních oslav 50. výročí založení fakulty. Cílem akce je přiblížit současným studentům a široké veřejnosti několika artefakty, jak probíhal studentský život během padesátileté existence fakulty. Díky absolventům, kteří se podělili o vzpomínkové fotografie, studijní pomůcky a v neposlední řadě o své příběhy, se podařilo propojit minulost se současností a vytvořit tak unikátní sbírku „vzpomínek“. Výstava bude zahájena 5. 11. v 16 hodin v Knihovně Jiřího Mahena, kde bude dále k vidění do 26. 11. Více informací je na stránkách fakulty www.pef.mendelu.cz.
Ve středu 28. října od 10 do 21 hodin se na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně uskuteční Den otevřených dveří. Pravděpodobně největší atrakcí budou představení ve velkém planetáriu, ve kterém se bude střídavě uvádět pořad „Restart / Přírodovědné exploratorium“, jenž nahlíží do budoucnosti hvězdárny a planetária, a pohádkový příběh „Jak se Měsíc a hvězdy domluvili“. Obě projekce doplní procházka umělou oblohou, kterou zdobí několik nápadných planet, hvězd i souhvězdí.
V přednáškovém sále hvězdárny a planetária budou v téže době připraveny oblíbené astronomicko-fyzikální experimenty. Diváci spatří start lihové rakety, zažijí levitaci balonu, přesvědčí se, jak se vede teplo a přelévá oxid uhličitý, a proniknou také do tajů nízkého tlaku. Interaktivní show bude začínat každou půlhodinu, takže se dostane skutečně na každého. Za pěkného počasí bude připraveno i pozorování oblohy. Přes den dalekohledy zamíří na Slunce a vzdálené pozemské objekty, večer pak na největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Jelikož právě v těchto dnech uplynulo čtyři sta roků od prvních nebeských objevů Galilea Galileiho, bude možné v sále malého planetária shlédnout příběh tohoto výjimečného pozorovatele. Originální pásmo předvede, co vedlo k vynálezu dalekohledu a co se s tímto přístrojem podařilo počátkem 17. století objevit. Zájemci si navíc odnesou návod na stavbu jednoduchého dalekohledu. Během dne se nejmenší návštěvníci mohou zúčastnit hvězdného malování (nejen) na papír, vystřihnout si foukací raketu či zahrát jednoduchou astronomickou hru. Pro všechny, kteří 28. října dorazí na Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, je pak připraveno speciální astronomické překvapení – dárek, který není možné získat nikde jinde než na Kraví hoře.
Projekt „Brno - město budoucnosti – informační a propagační materiály města Brna“ je zaměřen na zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o městě, na efektivnější marketing a propagaci města, zviditelnění turistické nabídky a posílení image města a celého regionu. Cílem projektu je zkvalitnit a rozšířit stávající úroveň a způsoby poskytování informací o městě vytvořením nových moderních informačních a propagačních materiálů v jednotném vizuálním stylu města.
České hlavičky jsou projektem zaměřeným na podporu talentované mládeže především v technických oborech a zvýšení zájmu mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů a vědeckou kariéru. Je zaměřen na středoškolskou mládež a žáky vyšších ročníků základní školy. V rámci soutěže se udělují ceny v pěti kategoriích, o jejichž vítězích rozhoduje odborná porota složená z představitelů zájmových sdružení, zástupců vysokých škol, univerzit a vědeckých ústavů. Podrobnosti o soutěži na www.ceskahlava.cz.
Před zaplněným sálem brněnského divadla Radost předal v pátek 23. října hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek Cenu Jihomoravského kraje významným osobnostem našeho regionu. Oceněn byl věhlasný archeolog Zdeněk Klanica, který se řadu let podílel na výzkumu v Mikulčicích, za přínos v oblasti lékařských věd získal cenu urolog světového renomé Dalibor Pacík. K vyznamenaným umělcům patřili malíř Miroslav Netík, houslista a dlouholetý primáš horňáckých cimbálových muzik Martin Hrbáč a spisovatel Jan Kostrhun. Jako počin roku bylo oceněno rozhodnutí ministra obrany Martina Bartáka, který umožnil další existenci Vojenského uměleckého souboru Ondráš. Cenu Jihomoravského kraje za záchranu lidského života převzali členové posádky lodi Věstonická Venuše Ferdinand Vajgara a Růžena Kvapilová, kteří z rozbouřených vln Novomlýnské nádrže vytáhli topícího se mladíka. Ocenění za přínos k hospodářskému rozvoji kraje obdržel dlouholetý ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Škrla.
Z nominovaných vín šesti typických moravských odrůd, která se umístila na prvních třech místech ve své kategorii na mezinárodní výstavě vín Grand prix Austerlitz, probíhající každoročně v polovině srpna ve Slavkově u Brna, vybrala pořadateli ustanovená porota nositele čestného názvu „Hradní víno Špilberk“. Vítězná vína, opatřená speciální visačkou, se jistě stanou zajímavým suvenýrem z jižní Moravy pro návštěvníky hradu Špilberku a díky své kvalitě mohou být ozdobou společenských akcí a slavností pořádaných městem Brnem nebo darem pro jeho významné hosty. Projekt „Hradní víno Špilberk” rozšířuje nabídku hradu Špilberk a jistě obohatí prezentaci města Brna jako hlavního města Moravy, největší vinařské destinace České republiky.