Brno, 1. srpna 2012 - Doslova za pár týdnů budou zahájeny hry XXX. olympiády v Londýně. Přesto, že geograficky není hlavní město Velké Británie příliš daleko, budeme mít letos na olympiádě poměrně malou výpravu. Důvodem jsou především výpadky českých týmů v kolektivních sportech, byť některé kvalifikace se ještě uskuteční a zejména basketbalistky živí stále šance na účast v olympijské soutěži. V individuálních sportech budou mít tradičně slušné zastoupení atleti a hned po nich následují plavci. A v jejich hezčí polovině budou hned tři brněnské závodnice, akvabely Soňa Bernardová s Alžbětou Dufkovou a dálková plavkyně Jana Pechanová.
Finále by bylo historickým úspěchem
Synchronizované plavání, pro které byl v Československu řadu let používán název akvabely, má více než stoletou historii, ale Světovou plaveckou federací FINA byl tento sport oficiálně uznán až v roce 1968. Na olympiádě se objevil poprvé v roce 1984, kdy soutěžila sóla a páry. Od roku 1996 ustoupila sóla družstvům. Na dalších olympiádách plavala družstva a páry a stejně tomu bude i letos na olympiádě v Londýně.
V Československu se po druhé světové válce stalo centrem synchronizovaného plavání Brno. Zpočátku se akvabely orientovaly na skupinová vystoupení a sportovní zaměření bylo poněkud opomíjeno. Spor mezi těmito dvěma koncepcemi vedl ke vzniku tří oddílů, z nichž projevil největší životaschopnost oddíl ZKL, nyní Tesla Brno. Na domácích soutěžích pouštějí brněnské akvabely své soupeřky na stupně vítězů jen výjimečně a také česká reprezentace bývá jen zřídka doplňována mimobrněnskými akvabelami. České synchronizované plavání se již počtvrté za sebou představí i na olympijských hrách. A počtvrté to bude v párech. Soňa Bernardová má za sebou starty na předchozích třech olympiádách, v roce 2000 se Sylvou Rybářovou a o dva roky později s Ivanou Bursovou. Posledních šest let tvoří dvojici s Alžbětou Dufkovou a v Pekingu byly dokonce dvojicí, v níž se spojila nejstarší účastnice soutěže s nejmladší.
Brněnské akvabely Soňa Bernardová (vlevo) a Alžběta Dufková, foto: Petra Saturková
Soňa Bernardová (36) vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a profesionálně se věnuje obchodnímu právu. To ji v poslední době poněkud omezuje v tréninkových možnostech. Přes věkový rozdíl nesouhlasí s tvrzením, že v páru hraje dominantní roli. Léta strávená u bazénu jí dávají možnost srovnání s vývojem akvabel za posledních dvacet let. „Sestavy se nesmírně zrychlily. Odpadly dlouhé figury. Teď je trend více krátkých a myslím, že dojde ještě k dalšímu zrychlení. Trend určují ruské závodnice," vysvětluje. Alžběta Dufková (22) studuje francouzštinu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, což jí umožňuje věnovat se sportu přece jenom poněkud více.
Obě si cení, že se jim v poslední době podařilo vytvořit realizační tým, který má mezinárodní obsazení. V Brně je hlavní trenérkou Libuše Zídková. Nemalý význam však má americký trenér francouzského původu Stephan Miermomt, tvůrce choreografie sestav. Právě v USA se obě děvčata připravovala na závěrečnou kvalifikaci, která se v Londýně uskutečnila předposlední dubnový týden. Slunečné počasí za oceánem poněkud kolidovalo s poměrně studenou vodou v bazénu. A tak byly obě šťastné, že jsou opět v Evropě, aby nakonec konstatovaly, že i v olympijském bazénu by mohla být voda teplejší.
V Londýně si zajistily postup již v prvním kole, a nemusely tak bojovat o účast na OH ještě jednou. „O postupu jsem ani chvíli nepochybovala," říká jejich trenérka Libuše Zídková. Před londýnským vystoupením je čeká ještě drobná úprava sestav a potom jejich pilování k maximální možné dokonalosti. V nesmírně vyrovnané soutěži se chtějí snažit o doposud nejlepší umístění českého páru na olympijských hrách. Současně sní o účasti ve finále. V našich podmínkách by to byl skvělý úspěch. Snad bude o Londýně platit to známé rčení, že když těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Jiří Povolný
