Brno, 23. května 2013 - Cyklistická doprava ve městě Brně byla dlouhou dobu poněkud opomíjeným druhem. Jízdní kolo bylo mnohdy vnímáno spíše jako prostředek aktivního využití volného času, než jako dopravní prostředek pro každodenní pohyb po městě Brně. Teprve v roce 2010 byl zpracován klíčový materiál s názvem Generel cyklistické dopravy ve městě Brně.

Tento strategický dokument nastiňuje, jakým směrem by se měla v následujících letech cyklistická doprava vyvíjet a jakými opatřeními by tohoto cíle mělo být dosaženo, a to jak na čistě rekreačních, tak i dopravních koridorech. Mezi hlavní směry rozvoje týkající se cyklistické infrastruktury patří především spojitá síť cyklotras a plošná průchodnost území.

Spojitá síť cyklotras

Základní síť cyklotras (koridorů) má sloužit především pro rychlé dosažení cíle. Na této síti mají být uplatňována cyklistická liniová opatření. Jedná se většinou o důležité radiály spojující okrajové městské části s centrem. Mezi tato opatření patří zejména vyhrazený pruh pro cyklisty, víceúčelový pruh pro cyklisty a piktogramový koridor pro cyklisty. Některá z těchto opatření byla již v minulých letech ve městě Brně realizována. Nové cyklopruhy se objevily na ulicích Petra Křivky nebo Mifkova a na ulici Okružní vznikl cyklopiktogramový koridor. V roce 2013 plánuje vedení města Brna tato opatření postupně realizovat v ulicích Osová, Úvoz, Jihlavská, Líšeňská, Lidická, Kounicova, Seifertova nebo Vídeňská.

Plošná průchodnost území

Mimo výše uvedenou základní síť cyklotras je důležité zajistit plynulý bezbariérový pohyb cyklistů v území. Síť většiny městských částí je dnes tvořena systémem propojených většinou jednosměrných ulic. Důvodem je jednak možnost legálního parkování vozidel po jedné straně ulice, jednak zabránění možnému tranzitu vozidel skrze městskou zástavbu. Na některých ulicích či jiných zpevněných či nezpevněných cestách je mnohdy bezdůvodně použita svislá dopravní značka zakazující vjezd všem vozidlům, a to jak motorovým, tak i nemotorovým. Vhodným opatřením jsou proto protisměrné cyklistické pruhy (cykloobousměrka) a výměna zákazových svislých dopravních značek umožňujících vjezd cyklistům.

Cykloobousměrky se v minulých letech ve městě Brně objevovaly spíše výjimečně, zmínit lze například Moravské či Mendlovo náměstí. Z ulic lze vyjmenovat například Vzhlednou, Rybníček, Lomenou či Sychrov. Přitom se jedná o levná a poměrně snadno realizovatelná opatření, která mohou zpřístupnit pro cyklisty dosud obtížně průchodnou městskou zástavbu. V roce 2013 by se právě tato opatření měla nově objevit ve více než třiceti ulicích blízko centra i mimo něj, a to namátkou třeba na Hrnčířské, Gorkého, Jaselské, Lazaretní, Mlýnské, Haasově, Rumišti, Mánesově, Vodově, Vohnoutově, Fanderlíkově, Divadelní a mnoha dalších. Snahou bylo prioritně vybrat ty ulice, které jsou v blízkosti centra města, je v nich podle dopravních průzkumů vyšší intenzita cyklistů, a lze proto odůvodnit efektivnost takto vynaložených finančních prostředků ze strany města Brna.

Obousměrný vyhrazený pruh pro cyklisty a cyklopiktogramový koridor na ulici Petra Křivky
v MČ Brno-Nový Lískovec (stav před a po realizaci v roce 2010)

Požadavek cyklistické veřejnosti na celodenní zpřístupnění centrální části města pro cyklisty je z pohledu cyklistů oprávněný. Se zásadní změnou současné organizace dopravy v pěší zóně se však zatím nepočítá. V roce 2013 plánuje vedení města Brna realizaci některých opatření na obvodu městského závorového zádržného systému, která určitou průchodnost pro cyklisty umožní. Nalezení přijatelného řešení však vyžaduje především ochotu ke kompromisu všech zúčastněných, přičemž jak ukázala odborná studie, zásadní důraz musí být kladen na bezpečnost všech účastníků silničního provozu.

Na realizaci všech akcí souvisejících s cyklodopravou byla z rozpočtu města Brna vyčleněna částka 3 mil. Kč na rok. Z technických důvodů nebylo možné v roce 2012 vyčerpat z této položky částku 2,2 mil. Kč, proto budou v letošním roce realizovány výše zmíněné akce za zhruba 5,2 mil. Kč. Další vybraná opatření budou realizována v roce 2014 a pak každoročně až do roku 2020.

Výhled do budoucna

Odborná veřejnost uvádí, že ve městě, které lze označit jako město vstřícné pro cyklisty, připadají na každého obyvatele přibližně dva metry délky komunikací určených výhradně pro cyklisty, respektive komunikací pro cyklistickou dopravu bezpečně využitelných. V případě Brna by se jednalo zhruba o 760 km cyklostezek, cyklopruhů a cykloobousměrek a ostatních dopravně zklidněných komunikací. Pro dosažení tohoto dlouhodobého cíle je nutno připravit a zrealizovat celou řadu jak samostatných stavebně-investičních akcí, tak celoplošných organizačních opatření na stávající komunikační síti města Brna. Město Brno je městem univerzit a mezi studenty je mnoho příznivců cyklistiky. Jsou připravovány podmínky pro to, aby v nedaleké budoucnosti mohl vzniknout rozsáhlejší systém půjčování kol.

Dalším významným cílem, který město Brno dlouhodobě sleduje, je zvýšení podílu cyklistické dopravy ve městě Brně. Aktuální průzkumy potvrzují, že tento podíl má stoupající trend. V roce 2010 činil tento podíl asi 2 %, v roce 2012 byl zjištěn nárůst na zhruba 4 %. Dlouhodobý cíl radnice do roku 2020 je dosažení přibližně dvanáctiprocentního podílu a teprve čas ukáže, nakolik je tento cíl reálný.

Ing. Zdeněk Hrubý, Odbor dopravy MMB
Ing. Dušan Vokoun, BKOM – ÚDI