Brno, 2. července 2013 - Čtvrtý zápas finálové série ženské basketbalové ligy počátkem května v Brně rozhodl o tom, že mistryněmi se potřetí v řadě staly hráčky USK Praha. Přesto vedení IMOSu Brno hodnotilo sezónu jako úspěšnou. Nejen o ní jsme hovořili s kapitánkou družstva Hanou Horákovou.

Byla i z vašeho pohledu tato sezóna úspěšná?

Dá se na to dívat z více pohledů. Hrály mladší holky, které se postupně zapracovávaly do týmu, a to je určitě úspěch. Euroliga, kde jsme vyhrály jen dva zápasy z deseti, mohla určitě dopadnout líp. Hrály jsme ji ale v podstatě v sedmi lidech. Část hráček byla zraněná, část těsně po zranění. Úspěchem určitě je vítězství v Českém poháru, kde jsme ve finále porazily USK. Finále ligy mohlo dopadnout lépe.

Jak se cítí člověk, když od začátku soutěže je jasné, že cokoliv jiné než finále bude neúspěch?

Jako hráčky tohle určitě nevnímáme. Chceme si v každém zápase zahrát a samozřejmě vyhrát. Myslím, že proti minulosti se liga přece jen trochu vyrovnala. Příjemně mě překvapil Hradec Králové, který hrál velice pěkný basketbal. Holky podávaly kolektivní výkon a dokázaly využívat svých silných stránek. Jsou tam mladé hráčky a je dobré, že dostávají šanci. Snad to do budoucna pomůže reprezentaci. Na druhé straně, pokud máte v lize pár lehčích zápasů, je to dobré třeba pro Euroligu. Můžete si totiž odpočnout. To takové Francouzky, které musí všechny ligové zápasy hrát na sto procent, už mohou být na Euroligu unavené.

K vítězství v Českém poháru jste přispěla třiceti body. Byl to váš zápas?

Rozhodně ne. Porazit tak silný celek, jako je USK Praha, nemůže jedna hráčka. Hrály jsme kolektivně a mně se dařilo střelecky.

Finále ligy bylo až na první zápas nesmírně vyrovnané. Říká se, že USK pomohli rozhodčí. Co si o tom myslíte?

Nerada hodnotím rozhodčí, ale myslím si, že některé zákroky byly minimálně sporné, a to i třeba na konci zápasu, kdy mohly rozhodnout o našem vítězství.

Když skončilo finále, řekla jste, že končíte. Platí to i nyní?

Ano. Už bych si chtěla trochu odpočinout a užívat života, kdy máte například volné víkendy a můžete si přes zimu zajet lyžovat.

Na který z vašich úspěchů vzpomínáte nejraději?

Těch hezkých vzpomínek je rozhodně řada. Mistrovství světa v České republice, kde jsme získaly stříbrné medaile, je mou srdeční záležitostí. Ale je tu i vyhraná Euroliga, vítězství na mistrovství Evropy, postup na olympijské hry, olympijské hry. To všechno jsou krásné zážitky.

Pocházíte z Bruntálu, hrála jste za USK, ale také třeba v Turecku nebo Rusku. Jak vzpomínáte na Brno?

V Brně jsme se měly strašně super. Hrály jsme na předních místech v Evropě, byla dobrá parta jak v šatně, tak kolem basketu. Pan Hamza a pan Bobrovský tu z neznámého družstva udělali tým, který se stal v Evropě pojmem. Byli schopni sehnat peníze a sestavit tým tak, že to prostě fungovalo a skoro každý rok se hrálo Final Four. Jak je to všechno těžké, můžeme vidět i na jiných družstvech, kterým se to již několik let po sobě nedaří.

Co říkáte na brněnské publikum?

Je senzační. Diváci jsou nesmírně vděční, i když člověk trochu cítí, že pořád vnímají léta plná úspěchů. Přesto je hezké, že nás dovedou povzbuzovat, i když se nám nedaří.

Končíte s basketbalem. Co bude dál?

Něco určitě, ale odpověď ještě neznám.

Rozhovor připravil Jiří Povolný.
Foto Jiří Povolný a BK IMOS Brno