Brno, 9. srpna 2013 - Do roku, v němž slaví fotbalisté brněnské Zbrojovky sté výročí založení oddílu, vstupovalo prvoligové mužstvo dospělých na lichotivém sedmém místě a s překvapivým ziskem 21 bodů. Trenér Petr Čuhel i v této situaci prohlašoval, že cílem je záchrana, a věřil, že úspěšný podzim povzbudí hráče v zimní přípravě.

V prvním jarním zápasu s budoucím mistrem Plzní podala Zbrojovka doma přes porážku dobrý výkon. To ale bylo na delší dobu všechno. K laciné brance doma se Slavií a k neproměněnému pokutovému kopu v Českých Budějovicích se přidal zápas v Jihlavě. Tam nedokázala Zbrojovka bodovat, i když domácí hráli téměř celý zápas v deseti. Po tomto utkání došlo k zemětřesení, během něhož byl vyměněn celý realizační tým. S novým trenérem Ludevítem Grmelou jsme se ohlédli za jeho dosavadním působením.

S čím jste přišel k týmu?

Především s tím, že jsem věřil v záchranu. Nebylo to lehké. Mužstvo bylo psychicky na dně. Já jsem trénoval předtím zbrojováckou juniorku a s první ligou jsem neměl žádné zkušenosti. Navíc mezi Jihlavou a domácím utkáním s tehdy čtvrtou Olomoucí byly pouhé tři dny. Něco jsem ale udělat musel. Provedl jsem změny v sestavě, snažil jsem se zjednodušit hru a zejména zvýšit nasazení mužstva. Byl to víc boj než pohledný fotbal, ale olomoucké naše agresivita překvapila a výsledkem bylo dvoubrankové vítězství. Vítězně skončil i domácí zápas s Ostravou. To byly hlavní důvody obratu. Opadl tlak na hráče, kteří si začali víc věřit.

V boji o udržení dosáhli soupeři několika překvapivých vítězství. Kdy jste věřil, že je liga v Brně zachráněná?

Jak jsem už řekl, věřil jsem od první chvíle, ale rozhodl zápas s pražskou Spartou. Na ten budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Vést doma 3:0 před zaplněným stadiónem s fantastickým publikem, při umělém osvětlení, před televizními kamerami, to byl opravdu silný zážitek. I když jsme nakonec vítězství udrželi i s trochou štěstí, fakt, že jsme se tím zachránili dvě kola před koncem, přinesl euforii, kterou bych chtěl v kabině zažívat častěji.

Přesto další dva zápasy s lehčími soupeři skončily porážkou.

Přitom jsme nehráli vůbec špatně. Jen to tam v pravou chvíli nepadlo. Chci, abychom hráli pěkný fotbal pro diváky. Získávat body je ovšem také potřeba.

Jak hodnotíte ze svého pohledu uplynulý ligový ročník a jak vidíte vaše další působení?

Splnil jsem úkol, a tak musím být spokojený. Budu pokračovat i v příští sezóně a samozřejmě chci u mužstva zůstat co nejdéle. Říká se, že druhý rok bývá horší než ten první, takže hlavním cílem je opět udržení.

Co bude pro to nutné?

Dostávali jsme hodně branek. Není to jen věc brankářů a obrany, ale hry celého mužstva. Máme hodně talentovaných mladíků, ale potřebujeme, aby získali zápasové zkušenosti. Rozdíl mezi juniorkou a první ligou je značný. Bylo by dobré, aby je získávali ve II. lize. Byl bych také rád, kdyby přišli dva až tři zkušení hráči, které by bylo možno ihned zařadit do základního kádru.

Na některých postech máte na výběr, což možná někteří těžce nesou.

Pokud máte na mysli Petra Švancaru, myslím, že je to výborný fotbalista, jakých v lize moc není. Mrzí mě, že se nám nepodařilo najít společnou řeč. Pro mne je celá záležitost uzavřená a nemám, co bych k ní dál řekl.

Věříte, že by mohly chodit v Brně na fotbal desetitisícové návštěvy jako v minulosti?

Obávám se, že ta doba je pryč. Lidé mají více možností, ale také jsou více zaneprázdnění. Snad kdyby se podařilo postavit nový stadión za Lužánkami, hodně lidí by bylo zvědavých, jak vypadá. Doufám ale, že budeme hrát dobrý fotbal, který i na Srbskou přitáhne tisíce fanoušků.

Rozhovor připravil Jiří Povolný.