Brno, 5. prosince 2013 - Popsat historii brněnského plavání není snadné, protože existuje jen málo zmínek v tisku. Kluby měnily jména, nevedly se kroniky nebo byly zničeny a plavci přecházeli z jednoho klubu do druhého. Za začátek byl zvolen 10. srpen 1913, den prvních závodů pořádaných českým klubem u splavu na řece Svratce v Komíně.

Historie plavání v Brně je ale starší. Už na počátku 20. století se konala exhibiční utkání v plavání a vodním pólu a první český plavecký klub vznikal v letech 1908–1910 při Českém veslařském klubu. Kromě ČVK pak existovaly i bohaté kluby německé a židovské. V roce 1927 zahájil činnost Vysokoškolský sport, kam přešla většina plavců z ČVK. Konala se hlavně meziklubová utkání, ale také závody s mezinárodní účastí. V roce 1924 startovali dva plavci, R. Piowaty a J. Balasz, na OH v Paříži.

Ve třicátých letech byl založen Český plavecký klub Brno a Klub vodních sportů, do něhož přešli starší plavci z ČPK. Kluby se začaly více věnovat mládeži a odborné stránce plavecké činnosti. Podporováno bylo plavání na středních školách, kde práce manželů Zábojových a A. Friedla byla vzorem pro ostatní školy v ČR. Na berlínskou olympiádu odcestovali J. Škrob a I. Schramková v plavání a J. Mikšovský ve vodním pólu a Brňané byli pravidelnými účastníky evropských mistrovství.

Nestor brněnských trenerů profesor Otakar Záboj diskutuje s mladšími kolegy.
Zleva Pavel Hübel, prof. Záboj, Jarmila Řebíčková a Bernard Kočař

V roce 1939 vznikl SK Železničáři Brno. Ten se s dalšími mohl věnovat plavání i za války, zatímco židovské i německé kluby nuceně skončily. Na závodech patřili brněnští plavci k nejúspěšnějším. Pro rozvoj brněnského plavání byl osudný nálet 20. 11. 1944, kdy byly zničeny nebo poškozeny všechny bazény. Nejrychleji byly obnoveny Zábrdovice, kde se již v červenci 1945 uskutečnily první závody. V srpnu 1946 se zde konalo utkání v plavání, póle a skocích ČSR–SSSR. Navštívilo je na pět tisíc diváků. SSSR ale nebyl členem světové plavecké federace FINA. Tímto utkáním byly porušeny řády FINA, z níž byla ČSR dočasně vyloučena.

Počátkem 50. let vznikly sportovní organizace podle zaměstnání, kraje nebo školy. Brno se v té době opíralo o výborné trenéry a obětavé funkcionáře. Dne 1. května 1957 vytvořil Vítězslav Svozil (trenér J. Kopřiva) náš jediný bazénový světový rekord (100 metrů prsa za 1:12,7). Z ME 1958 v Budapešti přivezl Pavel Pazdírek (trenér O. Záboj) stříbro. K úspěchu pomohl i opravený bazén na Ponávce. V roce 1958 založil ve Spartaku ZJŠ Stanislav Krajíček první oddíl uměleckého plavání. Na olympiádě 1960 v Římě postoupili Vítězslav Svozil a Pavel Pazdírek do semifinále. V roce 1962 členové VAAZ, ale také ZJŠ i část Královopolské přešla do Rudé hvězdy. Naopak skokani odešli do Univerzity. Pro nedostatek krytých bazénů to nebyla úspěšná léta.

Stavba nových bazénů

Po roce 1968 se naděje upíraly k padesátce za Lužánkami. Práce se ale vlekly a celý projekt nebyl realizován dodnes. Lépe pokračovala stavba areálu Tesly na Lesné s pětadvacítkou. Úspěšná byla výuka plavání školních dětí, jejímiž kurzy prošlo ročně 16 až 22 tisíc dětí. V roce 1969 byla obnovena Velká cena Brna, pokračovaly závody mládeže O cenu zakladatelů, byla založena tradice Májového Brna a Brněnské veteraniády. Na Svratce se konal Brněnský kilometr, organizovaný Lokomotivou Komárov, vedenou propagátorem otužování Antonínem Nollem, a tento závod se po roce přesunul na přehradu. Ke skokanům Univerzity se v roce 1972 přidali plavci, zejména studenti vysokých škol.

Dlouholetá reprezentantka Eva Schmidtová

Rozvoj plavání se opíral o školní bazénky, z nichž měly děti přecházet do větších bazénů. Nebylo ale kam. První školní bazének zahájil v roce 1968. Definitivní provoz padesátky byl ale zahájen až v říjnu 1979. Největším úspěchem v té době bylo 9. a 11. místo na mistrovství světa 1968 Romana Mikuly a účast na ME 1977 Miloše Lukáška, Stanislava Pešla a Romana Mikuly.

V září 1982 se otevřela Lesná a vznikl oddíl Tesly. S ním se sloučila v roce 1992 Královopolská s kvalitními trenéry. Tesla dosáhla na účast na ME (V. Vlček) a na 4. místo v první lize, dominovaly však akvabely. Dálkovému plavání vévodila Univerzita, když na 1. ME v dálkovém plavání na Hvaru získal stříbro Michal Špaček. V bazénu reprezentovali plavci Rudé hvězdy. Na olympijských hrách v Moskvě startoval Petr Adamec a v Soulu Radek Beinhauer, Robert Wolf a Petr Kladiva.

Těžká devadesátá léta

Změny po roce 1989 se do plavání promítly negativně. Lužánky získal soukromník, jehož dotovalo město, což se ale neodráželo na stavu areálu, který chátral. Magistrát proto začal dotovat oddíly, čímž ale nastartoval růst cen. Vyšší dotace vyvolala vždy zdražení nájmů, které kopírovaly i další bazény. V roce 2007 dosáhly ceny takové výše, že drtivá většina oddílů z Lužánek odešla.

Zálužánecké bazény se tak dostaly za dva roky do insolvence a pak je odkoupilo zpět město. Počet bazénů v posledním desetiletí však vzrostl. Byl otevřen krytý bazén na Kraví hoře, aquapark Kohoutovice a bazén v Řečkovicích. Nelepší se však podmínky plaveckých oddílů. Názor města, že každý občan by měl mít možnost si kdykoliv zaplavat v kterémkoliv bazénu, přináší omezení drah pro oddíly. Ty menší dokonce využívají hodiny pro veřejnost, vycházející levněji než pronájem drah.

Reprezentantky Jarmila Řebíčková (vlevo) a Eva Schmidtová

Devadesátá léta jsou i roky dalších, někdy kosmetických změn. Tou je přejmenování Rudé hvězdy na SKP Kometa. O přechodu Královopolské do Tesly jsme již psali. Tento stav vydržel tři roky, když část členů založila Krokodýl. Poté odešli z Tesly další plavci a trenéři a vznikl tak Fakultní klub sportovního plavání. Po roce většina jeho členů založila Fakultní klub. Konečně v roce 2010 odešel zbytek plavců Tesly do Krokodýla. Tesla nyní opět buduje plavecký oddíl. Naopak akvabely si udržují výsadní postavení u nás, když reprezentace je totožná s oddílovým družstvem. Z něho Soňa Bernardová reprezentovala v Londýně již na svých čtvrtých OH.

V roce 2000 odešli z Univerzity otužilci. Založili Fides, do něhož loni přestoupili členové Lokomotivy. Při bazénech na Kraví hoře a v Kohoutovicích nevznikly nové oddíly. Jediný nový klub, Plavecká škola Rybka, vznikl v Řečkovicích a zatím se věnuje zejména mládeži.

Od roku 1987 působí Plavecký veteránský klub, jehož špičku motivují zejména možnosti zúčastnit se mistrovství Evropy a světa. Členové klubu mají na svém kontě evropské i světové tituly ve svých kategoriích a dokonce světové rekordy R. Šmerdy a J. Zieglera.

Start Evy Schmidtové sledují světový rekordman na 100 metrů prsa
Vítězslav Svozil a vynikající znakař Vítězslav Krček

V dálkovém plavání se stala pojmem Yvetta Hlaváčová. Na ME 1995 ve Vídni byla jedinou českou medailistkou. O rok později odešla z Komety a založila postupně tři kluby, aby v roce 2002 zakotvila v Univerzitě. Získala bronzovou medaili na MS, byla první českou vítězkou světového poháru a v roce 2006 vytvořila dodnes platný ženský světový rekord na kanálu La Manche. Další člen Univerzity David Čech (trenérem obou je J. Povolný) ve stejném roce přeplaval Kanál z Anglie do Francie a zpět. O rok později se stal světovým rekordmanem přes Gibraltar.

Kometa se zaměřila na dálkové plavání poté, co se stalo olympijským sportem. Jana Pechanová startovala v Pekingu i v Londýně a celkem získala jednu medaili na MS a čtyři na ME. Nejlepší muž Rostislav Vítek byl účastníkem OH v Pekingu a je držitelem čtvrtého nejrychlejšího času přes La Manche všech dob.

V bazénu nyní vládne Kometa. Plavce z jiných oddílů doplňuje vlastními odchovanci, zpravidla je nejpočetnějším oddílem českého mistrovství a pravidelně vítězí v lize plavání. Nejvýraznější osobností je Hana Černá-Netrefová (trenér J. Nalezený), účastnice tří olympiád, která získala 5 medailí na ME, z toho jednu zlatou, a šest na světových univerziádách.

Vodnímu pólu se věnuje jen Kometa. Družstvo mužů, z větší části vlastních odchovanců, se nyní pokouší o zisk medaile v nejvyšší soutěži a v kádru má dva reprezentanty.

Jiří Povolný