Brno, 27. dubna 2014 - I když se házená začala hrát na území naší republiky podle některých pramenů koncem 19. století, Svaz házené a ženských sportů vznikl až v roce 1920. Jednalo se o hru, která se hrála jako česká a později národní házená.

V té době už existovalo dívčí družstvo v SK Moravská Slávia (1919), k němuž se v roce 1922 přidalo i družstvo mužů. Již v roce 1921 vyrazily brněnské ženy k utkání do Prahy, kde zvítězily, stejně jako v následujících dvou odvetách v Brně.

Významným mezníkem byl rok 1922, kdy ve Francii na tzv. slavnostech jara představila házenou reprezentace Moravy, v níž hrála i brněnská Marie Divíšková. Nový sport si rychle získal oblibu i v zahraničí. V Brně byl nejlepším klubem SK Židenice, který získal třikrát mistrovský titul. Jeden k němu přidala SK Moravská Slávia. Mužská házená se rozvíjela pomaleji. Před druhou světovou válkou však získali mistrovské tituly i muži zásluhou Sokola Královo Pole a SK Moravské Slávie.

Na mezinárodní scéně se česká házená představila naposledy na 4. ženských světových hrách v roce 1934. Nejprve v zahraničí a poté i u nás ustoupila mezinárodní házené.

V roce 1919 byla založena házená také v Husovicích. Hrála se nejdříve v Sokole a od roku 1932 i v S. K. Husovice, kde však neměla dlouhého trvání. Po rozpuštění Sokola v roce 1940 se oddíly sloučily do A. C. Arsenal-Olympia Husovice, jehož největším úspěchem byl postup do tehdy nejvyšší soutěže Moravské ligy házené. Historie husovické házené byla přerušena v roce 1952, kdy část hráčů odešla na vojnu a zbytek do druholigového Spartaku I. brněnská. Pokus o obnovení činnosti se uskutečnil v roce 1968, kdy oddíl začínal logicky s mládeží. Do konce minulého století hrál Sokol Husovice v soutěžích. V tomto století se však hráči věnovali házené už pouze rekračně. Koncem prvního desetiletí pak skončila házená v Husovicích úplně.

Po II. světové válce oddíl národní házené v Moravské Slávii zanikl a byl znovu obnoven až v roce 1965. Dnes působí pod názvem Klub národní házené Moravská Slávia Brno. Družstvo mužů startuje od roku 2009 ve II. lize. Oddíl, který od roku 2000 hraje národní házenou pod názvem Draken Brno, vznikl jako kroužek při ZDŠ Lerchova v roce 1959. O dvacet let později přešel do TJ Tábor Brno. Zaměřuje se zejména na práci s mládeží. Ze současných 11 družstev mají nejvyšší úroveň muži, kteří startují ve II. lize. Tým 1. NH Brno byl založen v roce 2003. Již v roce 2005 postoupil do nejvyšší soutěže a stal se třikrát mistrem České republiky a třikrát vítězem Českého poháru.

První zápas v házené o sedmi hráčích se v Československu uskutečnil 30. listopadu 1947 v Praze. Hra se brzo přenesla do Brna, kde dominovaly Sokol GZ Královo Pole a Sokol GZ Brno IV, které se do té doby věnovaly národní házené. Kromě toho se hrála také házená o 11 hráčích, v níž Brno v roce 1950 vyhrálo celostátní pohárovou soutěž. V přeboru republiky v házené o sedmi hráčích v souboji mezi vítězi dvou moravských oblastí a postup do celostátního finále podlehl Sokol ČSSZ Husovice Olomouci.

Šokem pro slibně se rozvíjející sport bylo rozhodnutí ústřední sekce házené v únoru 1951, které zakázalo mezinárodní házenou o sedmi hráčích. Po úspěchu žen, které získaly na mistrovství světa v házené o 11 hráčích bronz, bylo těžké tuto variantu zakázat. Mistrovské soutěže v ní tedy zůstaly. Z iniciativy Sokola ČSSZ Husovice se však sešly moravské oddíly a dohodly se na dlouhodobém turnaji v sedmičkové házené. Její rozvoj v následujících letech si nakonec vynutil zrušení zákazu v roce 1953.

V Králově Poli se hrála národní házená do roku 1949. Mezníkem byl listopad 1949, kdy se v Brně přestavil švédský tým AIK Karlskrona. Poté se hrála házená o sedmi, ale také o 11 hráčích. O tu však zájem postupně upadal. V nově založené první lize mělo Královo Pole jak družstvo mužů, tak žen. Rozkvět královopolské házené trval až do roku 1957, kdy se sice družstvo dorostu stalo přeborníkem ČSR, ale současně se začaly projevovat generační problémy. Odcházející starší hráči nebyli adekvátně nahrazováni mladými z dorostu. Po deseti letech úspěchů sestoupilo družstvo do 2. ligy. Následovalo období, kdy mužstvo pendlovalo mezi oběma soutěžemi.

Horší byla situace u žen, kde po poklesu výkonnosti následoval z ekonomických důvodů přestup do ZKL Brno. Další přestup se uskutečnil do Lokomotivy Ingstav Brno. Odkud pokračovaly ženy na přelomu 90. let do Tatranu Bohunice.

Problémy, které byly podtrženy špatnými tréninkovými podmínkami, vyvrcholily počátkem 70. let, kdy muži Králova Pole sestoupili až do krajského přeboru. Přes dobrou práci s mládeží chyběla návaznost na dorost a dospělé. Nejlepší hráči odcházeli mimo Brno. Nezdarem skončil pokus (1977) o založení tréninkového střediska mládeže. Stagnace pokračovala i v dalším desetiletí. Byla umocněna řevnivostí mezi brněnskými oddíly házené.

V roce 1983/84 se podařilo dorostencům KPS Brno probojovat se do 1. ligy nejvyšší celostátní soutěže. Družstvo Slavoje Juliánov skončilo za Královopolskou hned na druhém místě, na páté příčce se umístil maloměřický celek. Vedoucí a trenéři družstev obou vedoucích celků se rozhodli k řešení v historii brněnské házené ojedinělému: spojili hráčské celky obou družstev a z nejlepších dorostenců vytvořili tým pro 1. ligu a ostatní hráli ve 2. lize.

Následoval vzestup a po něm další pád. V polovině prvního desetiletí tohoto století se zdálo, že také družstvo mužů svoji činnost ukončí. Nebyly peníze ani na dohrání soutěže. V té době se hráči složili a zachránili tak mužstvo před rozpadem. Příznivý obrat nastal s příchodem nového předsedy klubu Josefa Cikána. Tomu se podařilo získat další finanční prostředky. Začalo se dokonce uvažovat o postupu do extraligy, což se v sezóně 2010/2011 podařilo. První rok byl bojem o setrvání v soutěži. Handball KP Brno, jak se dnes klub nazývá, se zachránil v posledním kole. V létě 2012 se však podařilo družstvo mužů stabilizovat. Přišli noví hráči se vztahem k městu Brnu i k regionu. Klub také našel manažera se sportovní minulostí.

Tým začal novou sezónu s cílem umístit se do šestého místa a postupit do play-off. Prvních šest zápasů ale znamenalo šest vítězství a překvapivé vedení v tabulce. Trend však královopolští neudrželi a vyrovnanou tabulkou klesali, až skončili ve skupině o udržení. V současné době figurují v extralize ve vyrovnaném středu tabulky.

Počátek házené v Tatranu Bohunice se váže k roku 1961. Jednalo se o družstvo mužů, které patřilo spolu s kopanou, s níž nebyly vždy zcela ideální vztahy, ke dvěma nejvýznamnějším oddílům v Bohunicích. Pokus o vznik ženského družstva skončil nezdarem. Ke změně došlo, jak jsme již psali, v devadesátých letech. Do Bohunic přišla nejdříve družstva starších žákyň a mladších dorostenek. Další desetiletí bylo obdobím vzestupu. V sezóně 1993/1994 postoupili do nejvyšší soutěže dorostenci i dorostenky. V roce 2001 pak postoupilo družstvo žen do extraligy a v sezóně 2003/2004 do interligy, kde hned v prvním roce hrálo spolu s dalšími třemi celky play-off, což je největším úspěchem bohunické ženské házené. Po dalším roce v interlize však finanční problémy vedly k sestupu do nižší soutěže.

Za zmínku stojí, že v té době se zápasy hrály v nové hale, která měla pravidly požadované rozměry. Její stavba proběhla v rekordně krátké době. Práce byly zahájeny 2. září 2002 a již 15. listopadu stejného roku byla hotová hrubá stavba. V červnu následujícího roku se zde uskutečnil přebor ČR starších žáků.

V současnosti je Tatran Bohunice, který věří v zachování druhé nejvyšší soutěže, jediným ženským celkem v Brně. Opírá se tedy logicky o vlastní odchovankyně, protože i v nejbližším okolí Brna zanikla řada ženských družstev házené. Sport, který je i v ženském podání zejména na severu Evropy velmi populární, těžko shání sponzory a drží se jen dík obětavosti trenérů a funkcionářů a podpoře města.

Muži Bohunic startují v první lize (také druhá nejvyšší soutěž) a úzce spolupracují s Handballem KP Brno, v němž hrají všichni bohuničtí dorostenci.

Jiří Povolný