Sport, jako jedna z důležitých pohybových aktivit, se od dob, kdy byl především určitým druhem zábavy, stal fenoménem, který významně ovlivňuje velkou část světové populace. Celá řada zemí podporuje sport od žákovských kategorií. Přitom nejde jen o propagaci zdravého životního stylu. Výsledky na významných světových soutěžích slouží jako prezentace úspěšných států.

Jednou z forem podpory talentovaných sportovců v České republice jsou sportovní gymnázia, na nichž jsou soustředěni studenti, kteří dosahují velmi dobré sportovní výsledky, ale současně mají studijní předpoklady. Na území republiky se jich nyní nachází sedmnáct. V Jihomoravském kraji jde o Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, které sídlí v Brně na Botanické ulici. Řadí se mezi trojici nejúspěšnějších.

O jeho vznik v roce 1983 se významně zasloužil jeho první ředitel Zdeněk Chamr. Tehdejší Sportovní škola zahrnovala druhý stupeň základní školy a čtyřleté gymnázium. Kmenovými sporty byly atletika, plavání a sportovní gymnastika. V roce 1990 se nabídka sportů rozšířila o tenis a volejbal dívek. V roce 1996 se Sportovní škola transformovala na šestileté sportovní gymnázium.

K další koncepční změně došlo ve školním roce 2000/2001. Třída šestiletého sportovního gymnázia se opírala o plavce a sportovní gymnasty, u nichž se předpokládala nutnost rané specializace. Do této třídy bylo možné přijmout také několik žáků, kteří se věnovali i jiným než dvěma základním sportům. Do třídy se čtyřletým cyklem byly zařazeny atletika, tenis a volejbal a basketbal dívek.
V roce 2001 se stal jejím zřizovatelem Jihomoravský kraj. Po metodické stránce je řízena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve spolupráci se sportovními svazy, v té době ČSTV.

Hlavním cílem je podpora mládežnických reprezentantů, ať již v jakémkoliv sportu.

V roce 2001 získala jméno po vynikajícím atletovi z Hořic u Blanska, diskaři Ludvíku Daňkovi, olympijském vítězi z Mnichova v roce 1972.

I v dalších letech docházelo k menším změnám. Dnes má škola ve 14 třídách 415 žáků. Nejedná se jen o třídy, v nichž jsou soustředěni pouze sportovci, i když těch je na škole většina. V šestiletých oborech dnes studují plavci, gymnasté, tenisté a triatlonisté. Čtyřleté studium je určeno pro atlety, basketbalistky a hráče a hráčky volejbalu. V obou dvou případech je ve třídách po třiceti žácích. Studijní program je přizpůsobený tak, aby jeho součástí bylo 18 tréninkových hodin týdně. Škola dokáže vyjít vstříc i studentům, kteří se věnují jiným sportům, ať je to třeba hokej nebo kopaná. Ti jsou zařazeni do tříd všeobecného gymnázia. V tomto oboru si žáci mohou zažádat o dílčí změnu rozvrhu v rámci „Programu podpory reprezentantů a mimořádně nadaných sportovců". V současnosti jich studuje na škole na 110.

Největším úspěchem atleta Romana Novotného bylo osmé místo na olympiádě v Pekingu

Pouze svaly a hbitost nestačí...

Jestliže jsou pohybové schopnosti jedním z předpokladů přijetí na školu, nejsou zdaleka jediným. Na obě formy absolvují žáci přijímací zkoušky, a to jednotné státní testy z matematiky a češtiny. Významnou roli hraje také prospěch na základní škole. Zájem uchazečů převyšuje kapacity školy. Do gymnázia se sportovní přípravou se hlásí zhruba dvakrát více žáků, než lze přijmout, a do všeobecného čtyřnásobek.

Součástí školy jsou samozřejmě sportoviště. Je vybavena velkou moderní tělocvičnou, atletickou halou, jednou větší a dvěma menšími posilovnami, kompenzační místností a venkovním hřištěm. „Není to málo," říká ředitel školy Radek Klimeš. Současně však podotýká, že k úplné spokojenosti chybí ještě bazén. Nejde ani o ztrátové časy vznikající dojížděním, ale spíše o fakt, že brněnské bazény jsou nejdražší v rámci celé České republiky. Je však zřejmé, že školní bazén bude ještě pár let zbožným přáním. Jedná se totiž o poměrně nákladnou investici. Přitom se nedá říct, že by se kraj ke gymnáziu choval macešsky. Jen za poslední tři roky přesáhly investice do vybavení školy 22 miliónů korun.

Hana Černá-Netrefová, účastnice tří olympiád, se svým dlouholetým trenérem
Josefem Nalezeným (archív Josefa Nalezeného)

Převážná většina studentů je z Brna a nejbližšího okolí. Sportovcům ze vzdálenějších míst slouží domov mládeže. Jeho kapacita je 40 míst, a tak je určen pouze pro obor se sportovní přípravou. V tomto případě zájem převažuje nad ubytovacími možnostmi. Radek Klimeš říká: „Zaplať pánbůh, že máme alespoň tuhle možnost. I když bychom potřebovali kapacitu domova rozšířit, nestěžujeme si." Za zmínku stojí, že škola má vlastní, nedávno rekonstruovanou kuchyni.

O studenty se stará na sedmdesát zaměstnanců. Třicet z nich tvoří učitelé. Jejich práce je náročná a vyžaduje individuální přístup. Nemůže zde učit každý. Součástí pedagogické práce je jak doučování, tak individuální termíny zkoušek.

Bronzová z olympiády v Atlantě (1996) a mistryně světa z Athén (1997) Šárka Kašpárková

Dvacítka trenérů je nemalou pomocí špičkovým brněnským klubům, s nimiž gymnázium spolupracuje. Jsou přímo ve stavu školy, což pro oddíly znamená významnou úsporu na nákladech. Jejich práce však mnohdy nekončí s posledním dnem školního roku, protože řada sportovců trénuje i v prázdninových měsících.

„Jsou na tom suverénně nejhůř a především oni by si zasloužili zlepšení podmínek," říká Radek Klimeš, když hovoří o dvacítce nepedagogických pracovníků. Jestliže si nemůže stěžovat na nedostatek žáků, trenérů nebo učitelů, právě u nich je někdy problém sehnat třeba špičkového údržbáře.

Gymnastka Kristýna Pálešová byla na olympiádě v Pekingu
v roce 2008 nejmladší českou účastnicí

Najdou se lidé, kteří se na sportovní gymnázium dívají skrz prsty. Mají pocit, že se zde žáci mnoho nenaučí a po skončení mají omezené možnosti dalšího uplatnění. S tím Radek Klimeš nesouhlasí: „Nelze očekávat, že studenti budou mít na vysvědčení jedničky od shora až dolů. Na druhé straně za tři roky, po které působím na škole jako ředitel, neodmaturovala jen jedna žákyně. Neplatí také, že by jediná cesta ze sportovního gymnázia vedla na Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity. Máme studenty, kteří byli přijati třeba na právnickou nebo lékařskou fakultu. Úspěšnost při přijímacích zkouškách na vysoké školy, která činí 88 %, považujeme za velmi dobrou."

Dvakrát zlatá z mistrovství Evropy v krátkém bazénu Hana Černá-Netrefová (archív Josefa Nalezeného)

„Botanka" odchovala řadu světových hvězd

Botankou, jak se jí říká, samozřejmě prošla řada sportovců, kteří po úspěších zpravidla v dorosteneckých a juniorských kategoriích během studií, dosáhli až na účast v nejvyšších světových soutěžích. Doposud se jednalo o patnáct účastníků olympijských her. Z nich si zaslouží zmínku především Šárka Kašpárková. Účastnice tří olympijských her dosáhla největšího úspěchu v Atlantě v roce 1996, když získala bronzovou medaili v trojskoku. O rok později se ve stejné disciplíně stala mistryní světa v Athénách.

Tří olympiád se zúčastnila také plavkyně Hana Černá. Na poslední z nich v roce 2000 v Sydney jí těsně uniklo finále na 400 metrů polohový závod, když skončila na 9. místě. Zlaté medaile si odnesla z ME v krátkém bazénu v roce 1998 a dvakrát byla první na Světové univerziádě o rok později. Na dvou olympiádách startoval atlet Roman Novotný, který v Pekingu obsadil ve skoku dalekém 8. místo. Gymnastka Kristýna Pálešová se zúčastnila dvou olympijských her, když v roce 2008 byla nejmladší českou závodnicí.

Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka je v rámci kraje jedinečná škola. Statistici spočítali, že za dobu její existence získali její žáci z nejrůznějších sportovních soutěží více než 5 500 medailí.

Jiří Povolný, foto: archív