Velké Bílovice, 3. září 2012 – Po celé jižní Moravě vrcholí v tomto čase tradiční slavnosti Zarážení hory. Tímto rituálem začíná vinařům jedno z nejdůležitějších období roku, kdy je potřeba ochránit dozrávající úrodu. Jakmile je hora zaražena, do vinohradu až do vinobraní nikdo nesmí. Na to, aby tomu tak skutečně bylo a vinař nepřišel o úrodu vinou nenechavých lidí či špačků, mnohde dohlíží tzv. hotař. Kde se toto povolání vzalo a co vše hrozí vinohradu v době dozrávání hroznů? O tom jsme si povídali se starostkou Velkých Bílovic Marií Vlkovou.

Jaké jsou historické kořeny hotařů?

U nás jsou kořeny této funkce zakotveny v Horenských právech Velkých Bílovic z roku 1550, která byla převzata z horenských práv folkensteinských. Hotaři byli lidé bezúhonní a důvěryhodní, kteří bděli nad dodržováním zákazu vstupu do vinic poté, co byla zaražena hora. Hlídali vinice před krádežemi a nálety špačků. V těchto právech je výslovně dána „zpráva hotařům, kterak se chovati mají, když se od hornýho přijímají".

Je vůbec v dnešní době moderní „hlídací" techniky hotař ve vinici potřeba?

Opravdu se v dnešní době stává tato funkce spíše historickou záležitostí. V dnešní době je ostraha vinic zaměřena zejména na ochranu proti náletu špačků a je řešena individuálně podle polohy viničních tratí. V některých lokalitách hlídají myslivci, tam, kde je možné použít plašicí zařízení, využívá se technika. Mnoho občanů bydlících v blízkosti viničních tratí by ale raději uvítalo při hlídání vinic hotaře, než ostrahu pomocí moderní techniky. Ta je mnohdy velmi hlučná a tím pádem i nepříjemná.

Narážíte na používání plynových plašicích děl k odhánění špačků. Jaká je vlastně jejich účinnost?
Slyšel jsem, že už dnes nechávají hejna klidnými...

Hejna špačků dokážou sezobat i celou úrodu. Nám se to osobně stalo v roce 2005, kdy jsme z vinice o výměře 2000 m2 sesbírali jen 50 kg hroznů. Byl to velmi neutěšený pohled. Ten den byly nálety tak silné, že špačci nereagovali ani na plašicí zařízení, ani na výstřely myslivců, ba ani na samotné lidi, kteří je z vinic vyháněli. Na druhý den nebyl v oblasti ani jediný špaček.

Jsou i jiné možnosti?

Dnes se vedle plynových děl používají i další metody plašení – strašáci ve vinicích, rozvěšená lesknoucí se CD apod. Zatím snad nejosvědčenější metodou je reprodukovaný křik raněných ptáků. V těchto místech se zdržují špačci nejméně.

V minulosti i dnes chrání hotaři úrodu také před nenechavýma rukama. Jaká práva mají v případě přistižení zloděje?

Pravda je, že s rozvojem turistiky na vinařských stezkách přibývá i nenechavých návštěvníků, kteří ne že bobule hroznů ochutnají a jedou dále, ale mnohdy s sebou odnáší i celé tašky či krabice hroznů. Je-li hotařem nebo majitelem při krádeži přistižen, řeší se tato záležitost osobně na místě, pokud je viděn místními lidmi, je upozorněn a popřípadě je na místo přivolán majitel.

Existují pro vinohrad v období dozrávání sklizně i nějaké další hrozby?

Samozřejmě, že i doba zrání hroznů má svá úskalí. Třeba náhlá a nečekaná bouře s krupobitím může dozrávající hrozny poškodit. Nepříjemné a nežádoucí jsou i trvalé deště. Nejen, že se snižuje cukernatost a hrozen je méně kvalitní, ale v některých letech, a je to zaznamenáno i v kronikách, byly na podzim deště tak vydatné, že došlo k praskání slupek a následné hnilobě. Pamatuji si, že jeden rok bylo tak mokré vinobraní, že lidé sváželi úrodu na sáních. Cesty byly tak mokré a rozježděné, že nebylo možné se do vinic jinak dostat. Ne však každý rok je na úrodu a sklizeň vína špatný. Pokud je vinobraní doprovázeno krásným podzimem, je to ta nejlepší odměna za celoroční práci na vinici.

A mají hotaři co hlídat? Letošní rok vinice postihly jak zimní, tak i jarní mrazy a svou daň si vybralo také sucho. „Na druhé straně, výskyt houbových chorob je poměrně malý a zrání zatím probíhá dobře," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Podle něj rozhodně můžeme počítat s nižší sklizní než v minulém roce. Vinaři ale jistě udělají ve vinici i ve sklepě vše pro to, aby mohli lidé ochutnávat a pít skvělá vína!

Lukáš Dolníček, foto: Zarážání hory v Kobylí a Šardicích, archiv obcí